Vlci útočí: Střílet, či chránit? Švédsko je rozdělené

"Vlk tady před týdnem zabil mladého losa," ukazuje na malý les, který je od jejího statku co by kamenem dohodil. "Když víme, že se vlk může kdykoli objevit na našich pozemcích, narušuje to kvalitu našeho života. Neodvažujeme se nechávat psy na dvoře. Lidé říkají, že na procházku do lesa je potřeba vycházet jen s puškou!" stěžuje si.

Lov vlků je citlivou otázkou ve Švédsku, stejně jako v dalších evropských zemích, kde byla tato šelma v posledních desetiletích znovu vysazena a těší se ochraně Evropské unie. Podle bernské konvence z roku 1979 je vlk v celé Evropě chráněným druhem.

Evropská komise loni Švédsku pohrozila sankcemi, když švédská vláda povolila zabít několika vlků, které ale nakonec švédský soud zakázal. Diskuse znovu ožily v lednu, když stockholmský správní soud pozastavil výnos umožňující lovcům zabít tuto zimu 30 vlků. 

Rozhodnutí soudu přišlo měsíc poté, co vláda oznámila záměr snížit počet vlků v zemi ze 400 na 270. "Ve Švédsku nikdy nežilo tolik predátorů jako dnes," upozornila ministryně životního prostředí Lena Eková, když předkládala zprávu, podle níž by měla tato severská země regulovat populaci vlků, aby "zohlednila zájmy lidí žijících a pracujících v zónách, kde se predátoři soustřeďují".

Ekologové však odmítli tento argument, který podle nich nespočívá na solidních vědeckých základech. Jejich vítězství vyvolalo pobouření mezi drobnými zemědělci, jako je Elsa Magnussenová. Ta zdůraznila, že v roce 2012 vlci ve Švédsku zaútočili na 411 ovcí, zatímco v roce 2008 to bylo "jen" 292 ovcí.

"Nejsem nepřítelkyní vlků, ale když mi zabíjejí ovce, přicházím o mnoho peněz a mohu přijít na buben," upozorňuje. Nainstalovat všude ohrady je podle ní příliš finančně náročné.Ekologický aktivista Jan Bergstam soudí, že lovci a zemědělci přehánějí, aby dostali subvence. Problém lze podle něho snadno vyřešit tak, že odstřel vlků bude omezen na případy, kdy šelmy zaútočily na farmy několikrát po sobě nebo usmrtily mnoho losů. Bergstam zdůrazňuje, že výhrůžky odpůrců vlků nejsou nové, ale že je třeba je brát vážně. "Povzbuzují lidi, aby zabíjeli tolik vlků, kolik se jim zachce," říká.

Vlci mají tisíckrát lepší čich, Obrazeknež lidé. Například losici s mládětem cítí na vzdálenost i přes 2,5 kilometru. Vlčí čenich má totiž asi 50x více čichových buněk, než lidský nos. Vlk zachytí Obrazekpach potenciální kořisti díky mimořádně citlivému čichu dokonce i v případě, že kořist nevidí a vítr fouká od něho. Vlk v tom případě kořist nejdříve obejde a blíží se k ní proti větru. Vyhlédnutou kořist nakonec dostihne a strhne díky svému zraku, vytrvalosti a rychlosti, ale i spolupráci celé smečky, píšou stromy.estranky.cz.

SmečkaObrazek společně putuje a loví - velikost jejího teritoria závisí na dostupnosti potravy. Má - li například desetičlenná vlčí smečka na Aljašce sehnat dostatek potravy, potřebuje k tomu území o rozloze zhruba 12 000 km2.

Jedno z nejlepších vysvětlení nadměrného zabíjení vlků je přítomnost určitého strachu - theriofóbie. Strachu z bestie jako iracionálního, násilnického a nenasytného tvora. Strach vzniká projekcí bestie ze samotného člověka, informuje server vlci.info. Skládá se ze dvou částí: ze sebenenávisti a z úzkosti nad ztrátou lidských zábran, které jsou vlastní zvířatům. V jádře theriofóbie je strach z vlastní podstaty. Ve svém nejvyšším projevu se promítá do jednoduchého zvířete, které se stává obětním beránkem. Právě to se možná stalo vlkům.

Nenávist má také kořeny v náboženství - vlk byl přestrojeným ďáblem. A také má světské kořeny - vlci zabíjeli dobytek. Tato nenávist také souvisí s pocity vůči divočině. Divočina byla spojena s vlkem - jejím nejobávanějším obyvatelem. Jak civilizovaný člověk dozrával a začal posuzovat svůj pokrok podle podmanění si divočiny, začalo být zabíjení vlků symbolickým aktem. Způsobem, jak se od divočiny odpoutat a demonstrovat svou vlastní sílu a věrnost Bohu. Vlk se stal symbolem toho, co je nutné zabít - vzpomínek na primitivní původ člověka v divočině.