EU kývla na sankce proti Rusku, Ukrajinu čeká další revoluce

Brusel - Ministři zahraničí EU dnes schválili sankce vůči 21 lidem z Ruska i Krymu; týkat se budou zmrazení majetku a omezení cest do EU. Na svém twitteru to uvedl litevský ministr zahraničí Linas Linkevičius, schválení potvrdili i další diplomaté. Další opatření EU prý budou následovat.

Podle neoficiálních informací unijních diplomatů je na seznamu 13 ruských občanů a osm občanů Ukrajiny. Mělo by jít například o členy parlamentu i několik příslušníků ozbrojených sil. Jejich jména zatím zveřejněna nebyla. Sankce by měly začít platit už dnes, až jejich podoba, včetně přílohy se jmény, formálně vyjde v oficiálním věstníku Evropské unie, uvedli diplomaté.

Mezi osobami na seznamu je i předseda politické strany Spravedlivé Rusko Sergej Mironov, řekl novinářům český ministr zahraničí Lubomír Zaorálek. Podle slovenského ministra Miroslava Lajčáka se sankce dotýkají těch, kdo konkrétními činy a aktivitami přispěli k narušení teritoriální integrity a suverenity Ukrajiny.

Mezi lidmi, kterých se sankce dotýkají už nyní, jsou podle něj vojáci, politici i představitelé krymské místní administrativy. Konkrétnější ministr před oficiálním zveřejněním být nechtěl. Sankce je podle něj nutné vnímat především jako signál, že EU věc míní vážně a je připravena k dalším krokům. 

Lajčák doplnil, že ministři zahraničí souhlasili s tím, aby byla politická část asociační dohody mezi EU a Ukrajinou podepsána na summitu EU tento pátek. Naopak až lídři zemí a vlád by měli rozhodnout o zrušení příštího summitu EU-Rusko.

Také podle Zaorálka není seznam "principiálně uzavřený". Podle vývoje situace se k němu může například vrátit evropský summit ve čtvrtek a v pátek. V současné chvíli musí být podle ministra u osob na seznamu doložitelné, že se na akci proti ukrajinské suverenitě skutečně podíleli. 

Ukrajina nemá co nabídnout, musí se "překopat"

Ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk se netají plánem provést tvrdé reformy. A to navzdory mnohamiliardové pomoci, která do země zamíří z Evropské unie, Světové banky či z USA. Peníze ve formě nejrůznějších půjček pro zemi slibují organizace jako Světová banka (3 miliardy dolarů), Mezinárodní měnový fond (3 miliardy dolarů) či Evropská unie (16,2 miliardy dolarů). Miliardu na rozvoj energetiky pošlou i Spojené státy.

"Musíme si uvědomit, že všechny tyto organizace budou chtít po Ukrajině záruky, přičemž ani není jasné, jaká nastoupí po volbách vláda. Navíc tyto peníze podle mě nebudou zemi stačit. Vždyť Viktor Janukovyč mluvil o potřebě dokonce zhruba 160 milionů dolarů na ozdravení ekonomiky," podotýká pro iHned.cz František Masopust, šéf Komory pro hospodářské styky se SNS.

Ekonomika Ukrajiny stojí z velké části na těžkém průmyslu, k němuž ji předurčují černouhelné doly v Donbasu. Ukrajina je například významným producentem oceli, velmi důležité je pro ni i zemědělství – má k dispozici velké plochy kvalitní černozemě. "Těžký průmysl není pro export ideální. Ukrajina by měla rozrůznit svou výrobu a zaměřit se na komodity, které by mohla vyvážet. Zároveň musí připravit vhodné prostředí pro investory," dodal Masopust.

Související

Letadla, ilustrační foto

Žádná krize nehrozí. EU popřela tvrzení IEA o nedostatku leteckého paliva

Evropská unie odmítá zprávy o tom, že by kontinentu hrozil bezprostřední nedostatek leteckého paliva vedoucí k masivnímu rušení letů. Eurokomisař pro dopravu Apostolos Tzitzikostas v pátek prohlásil, že informace o docházejícím kerosinu neodpovídají skutečné situaci. Reagoval tak na varování šéfa Mezinárodní energetické agentury (IEA) Fatiha Birola, který jen o den dříve odhadoval, že Evropě zbývají zásoby paliva na zhruba šest týdnů.
Péter Magyar

Delegace EU dorazila do Budapešti. Začalo jednání o restartu napjatých vztahů

Delegace Evropské unie dorazila do Budapešti k zásadním jednáním, která mají za cíl restartovat napjaté vztahy mezi Bruselem a Maďarskem. Rozhovory probíhají v době, kdy dosluhující premiér Viktor Orbán poprvé od své volební porážky veřejně uznal, že jedna politická éra skončila. Přestože Orbán přijal plnou odpovědnost za výsledek své strany Fidesz, naznačil, že o jeho dalším setrvání v čele hnutí rozhodne až červnový sjezd.

Více souvisejících

EU (Evropská unie) Ukrajinská krize Lubomír Zaorálek

Aktuálně se děje

včera

včera

Markéta Vondroušová

Tenistce Vondroušové hrozí velký problém. Může dostat až čtyřletý trest

Nedávno se představila v rámci kvalifikace Poháru Billie Jean Kingové proti Švýcarkám a jednalo se o jeden z mála jejích startů v tomto roce, protože se v předešlé době trápila se zraněním ramene. Už to tak tovypadalo, že vítězka Wimbledonu z roku 2023 Markéta Vondroušová se pomalu začne vracet do pravidelného zápasového kolotoče, jenže nyní přišla nečekaná rána. České reprezentantce hrozí až čtyři roky zákazu činnosti poté, co vyšlo najevo, že loni v prosinci neodevzdala dopingový vzorek komisařce tak, jak podle pravidel měla.

včera

Daně, ilustrační fotografie.

Daňová přiznání už jsou přijímána jen elektronicky. Čas máte do začátku května

Už ve středu 1. dubna 2026 uplynula základní lhůta pro podání přiznání k daním z příjmů. Nyní je možné podat daňové přiznání už jen elektronicky. Finanční správa zatím eviduje přes 1,6 milionu daňových přiznání. Podíl elektronických podání dosáhl více než 62 %, což potvrzuje pokračující trend digitalizace v oblasti správy daní. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Íránská delegace v Pákistánu

Mírová dohoda s USA je daleko, prozradil Teherán

Mír na Blízkém východě je daleko, zní z Teheránu k průběhu diplomatických jednání se Spojenými státy americkými, jejichž cílem je dosažení trvalé mírové dohody. Írán v sobotu opět uzavřel Hormuzský průliv v reakci na pokračující americkou námořní blokádu. 

Aktualizováno 18. dubna 2026 21:54

18. dubna 2026 20:17

18. dubna 2026 19:04

Rulíka nahradí silné trenérské duo. Moták a Gross začnou po mistrovství světa

Již je jasné, že po letošním mistrovství světa v hokeji nebude na lavičce národního A-týmu pokračovat realizační tým v čele s Radimem Rulíkem. Kouč, který v roce 2024 dokázal s reprezentací po letech vyhrát světový šampionát, jenž se tehdy navíc konal v Praze, minulý měsíc oznámil, že u reprezentace po MS pokračovat nehodlá. Od té doby tak prezident Českého svazu ledního hokeje (ČSLH) Alois Hadamczik hledal Rulíkova nástupce a nakonec je našel. Ve čtvrtek, kdy začala příprava na blížící se světový šampionát ve Švýcarsku, na tiskové konferenci potvrdil, že novými trenéry se od příští sezóny stanou Zdeněk Moták a Pavel Gross.

Zdroj: David Holub

Další zprávy