EU kývla na sankce proti Rusku, Ukrajinu čeká další revoluce

Brusel - Ministři zahraničí EU dnes schválili sankce vůči 21 lidem z Ruska i Krymu; týkat se budou zmrazení majetku a omezení cest do EU. Na svém twitteru to uvedl litevský ministr zahraničí Linas Linkevičius, schválení potvrdili i další diplomaté. Další opatření EU prý budou následovat.

Podle neoficiálních informací unijních diplomatů je na seznamu 13 ruských občanů a osm občanů Ukrajiny. Mělo by jít například o členy parlamentu i několik příslušníků ozbrojených sil. Jejich jména zatím zveřejněna nebyla. Sankce by měly začít platit už dnes, až jejich podoba, včetně přílohy se jmény, formálně vyjde v oficiálním věstníku Evropské unie, uvedli diplomaté.

Mezi osobami na seznamu je i předseda politické strany Spravedlivé Rusko Sergej Mironov, řekl novinářům český ministr zahraničí Lubomír Zaorálek. Podle slovenského ministra Miroslava Lajčáka se sankce dotýkají těch, kdo konkrétními činy a aktivitami přispěli k narušení teritoriální integrity a suverenity Ukrajiny.

Mezi lidmi, kterých se sankce dotýkají už nyní, jsou podle něj vojáci, politici i představitelé krymské místní administrativy. Konkrétnější ministr před oficiálním zveřejněním být nechtěl. Sankce je podle něj nutné vnímat především jako signál, že EU věc míní vážně a je připravena k dalším krokům. 

Lajčák doplnil, že ministři zahraničí souhlasili s tím, aby byla politická část asociační dohody mezi EU a Ukrajinou podepsána na summitu EU tento pátek. Naopak až lídři zemí a vlád by měli rozhodnout o zrušení příštího summitu EU-Rusko.

Také podle Zaorálka není seznam "principiálně uzavřený". Podle vývoje situace se k němu může například vrátit evropský summit ve čtvrtek a v pátek. V současné chvíli musí být podle ministra u osob na seznamu doložitelné, že se na akci proti ukrajinské suverenitě skutečně podíleli. 

Ukrajina nemá co nabídnout, musí se "překopat"

Ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk se netají plánem provést tvrdé reformy. A to navzdory mnohamiliardové pomoci, která do země zamíří z Evropské unie, Světové banky či z USA. Peníze ve formě nejrůznějších půjček pro zemi slibují organizace jako Světová banka (3 miliardy dolarů), Mezinárodní měnový fond (3 miliardy dolarů) či Evropská unie (16,2 miliardy dolarů). Miliardu na rozvoj energetiky pošlou i Spojené státy.

"Musíme si uvědomit, že všechny tyto organizace budou chtít po Ukrajině záruky, přičemž ani není jasné, jaká nastoupí po volbách vláda. Navíc tyto peníze podle mě nebudou zemi stačit. Vždyť Viktor Janukovyč mluvil o potřebě dokonce zhruba 160 milionů dolarů na ozdravení ekonomiky," podotýká pro iHned.cz František Masopust, šéf Komory pro hospodářské styky se SNS.

Ekonomika Ukrajiny stojí z velké části na těžkém průmyslu, k němuž ji předurčují černouhelné doly v Donbasu. Ukrajina je například významným producentem oceli, velmi důležité je pro ni i zemědělství – má k dispozici velké plochy kvalitní černozemě. "Těžký průmysl není pro export ideální. Ukrajina by měla rozrůznit svou výrobu a zaměřit se na komodity, které by mohla vyvážet. Zároveň musí připravit vhodné prostředí pro investory," dodal Masopust.

Související

Dovoz a vývoz zboží

Hrozba obchodní války je zpět. EU netuší, jaká cla budou zítra platit

V Británii i v celé Evropské unii vládne značná nejistota ohledně toho, zda se na tyto regiony budou od zítřka vztahovat nově ohlášená patnáctiprocentní cla Donalda Trumpa. Ačkoliv americký obchodní zmocněnec Jamieson Greer ujistil, že dříve uzavřené dohody se zhruba dvacítkou zemí zůstávají v platnosti, evropští představitelé a analytici varují před „nepopsatelným zmatkem“.
Donald Trump Komentář

Jakému clu teď bude podléhat Česko? U vývozu z EU může klesnout i vzrůst, rozhodne Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa včera během několika hodin zareagovala na zneplatnění takzvaných recipročních cel ze strany Nejvyššího soudu USA. Reakce spočívá v zavedení desetiprocentní celosvětové plošné celní sazby. Zavedení této sazby je přechodným opatřením – zákon jej umožňuje maximálně na 150 dní – a stojí na jiném právním základě, než na jakém stála zmíněná cla reciproční.

Více souvisejících

EU (Evropská unie) Ukrajinská krize Lubomír Zaorálek

Aktuálně se děje

před 30 minutami

Policie ČR, ilustrační fotografie.

Napadená taxikářka ze Šumperka podlehla zraněním v nemocnici

Policie s největší pravděpodobností překvalifikuje případ ze Šumperku z pokusu o vraždu na obvinění z vraždy. Taxikářka, kterou muž bodl nožem, totiž zemřela v nemocnici. Obviněný navíc s jejím autem narazil do jiného vozidla a zranil další dva lidi. 

před 1 hodinou

Český lev

Českého lva letos doprovodí hudba skladatele Adriána Čermáka

Hudební rámec pro letošní slavnostní předávání cen Český lev, které 14. března nabídne v přímém přenosu z Kongresového centra Praha Česká televize na ČT1, vytvoří slovenský skladatel nejen filmové hudby Adrián Čermák. Diváci se mohou těšit na hudební doprovod vycházející z Čermákových zkušeností s filmovou a scénickou hudbou, který pracuje s atmosférou, emocemi a rytmem slavnostního večera a propojí elektronické prvky s živou interpretací samotného autora na klávesy. Na pódiu se během večera spojí s DJkou působící zejména na berlínské scéně Dariou Krylosovou aka DDK.

před 2 hodinami

Andrej Babiš a Igor Červený

Babišova vláda se zabývala prevencí vzniku závislostí a zrušila několik orgánů

Babišova vláda zasedla poprvé v kompletním složení, tedy už i s nově jmenovaným ministrem životního prostředí Igorem Červeným (Motoristé). Zabývala se mimo jiné zprávou o plnění Akčního plánu politiky v oblasti závislostí 2023–2025, zrušila několik svých pracovních a poradních orgánů a rozhodla o přesunu agendy Rady pro výzkum, vývoj a inovace z Úřadu vlády na Ministerstvo průmyslu a obchodu.

před 2 hodinami

Ukrajinská armáda ve válce s Ruskem

Ukrajinci zaútočili na ruskou továrnu. Sedm lidí přišlo o život

Ukrajinské drony zaútočily na továrnu na hnojiva v západním Rusku. Při události zemřelo sedm lidí, nejméně dalších deset osob utrpělo zranění. Informovala o tom BBC. K útoku došlo krátce po čtvrtém výročí zahájení války na Ukrajiny, kterou Moskva rozpoutala invazí do sousední země. 

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 12 hodinami

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Experti: Rusko bude schopno pokračovat v invazi po celý rok 2026. Hrozba pro Evropu narůstá

Rusko bude schopno pokračovat v invazi na Ukrajinu po celý rok 2026, a to i přes narůstající ekonomické potíže a tlaky na trhu práce. Podle analýzy předního vojenského institutu IISS (International Institute for Strategic Studies) existuje jen málo náznaků, že by se schopnost Moskvy vést válku i v jejím pátém roce nějak výrazně snižovala. Zároveň se zvyšuje hrozba, kterou pro Evropu představují ruské rakety a drony.

včera

Petr Macinka

Nemáte odvahu přiznat, že jste selhali. Žádná velmoc nemůže vyhrát válku proti realitě, vzkázal Macinka Lavrovovi

Český ministr zahraničí Petr Macinka vystoupil v úterý na půdě Valného shromáždění OSN v New Yorku s neobvykle přímočarým projevem. U příležitosti čtvrtého výročí ruské invaze na Ukrajinu odmítl opakovat diplomatické fráze a svůj apel adresoval přímo ruskému šéfovi diplomacie Sergeji Lavrovovi, i když ten v sále osobně přítomen nebyl.

včera

Olympijský hokejový stadion v Miláně

Jak nám sportovci zase jednou dali důvod tomu, proč má olympiáda i v dnešním světě smysl

Pro sportovní nadšence, fanoušky a novináře během posledních šestnácti dní prakticky neexistovalo nic jiného, než Zimní olympijské hry v Miláně a Crotině d´Ampezzo. Vedle toho, že takový velký sportovní svátek kromě radosti přináší pro sportovce i novináře stres ve snaze předvést co nejlepší a bezchybné výkony, tak přináší také jednu z mála jistot v dnešním stále se měnícím světě. Pokaždé když při zahajovacím i zakončovacím ceremoniálu zazní emotivní tóny olympijské hymny, alespoň pro mně se ten překotný svět, který už pomalu nestíháme ani sledovat, zastaví s vědomím, že zkrátka vidím něco, co musí přežít i pro další generace.

včera

včera

Zelenskyj pozval Trumpa na návštěvu Ukrajiny

U příležitosti čtvrtého výročí ruské invaze vystoupil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj s emotivním videoprojevem, v němž vyzval Donalda Trumpa k návštěvě Kyjeva. Zelenskyj zdůraznil, že Vladimir Putin nedosáhl svých původních válečných cílů a nepodařilo se mu zlomit ukrajinský lid. Ukrajina podle něj v žádných budoucích jednáních nezradí své občany a udělá vše pro dosažení spravedlivého a důstojného míru.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy