Zrádce, hanba: Pohřeb komunisty Jaruzelského provázely emoce +VIDEO

Ostatky posledního komunistického prezidenta Polska, který zemřel v neděli po dlouhé nemoci ve věku 90 let, přinesli na vojenský hřbitov Powonzki vojáci ve slavnostních uniformách. Smuteční hudbu vojenské kapely však místy přehlušoval křik a pískot stovek lidí, které policisté drželi ve vzdálenosti několika metrů od pohřebního průvodu. Na transparentech odpůrců státních poct pro komunistického generála stála hesla jako "Powonzki nejsou pro zrádce!" či "Hanba armádě!". Někteří nesli portréty obětí krvavě potlačeného hornického povstání.

Proslovu nad hrobem se ujal někdejší levicový prezident Aleksander Kwaśniewski, který je spolu s expremiérem Leszkem Millerem jedním z hlavních zastánců Jaruzelského. "Loučíme se s jedním z nejvýjimečnějších polských politiků, s člověkem skromným a oddaným zájmům Polska," řekl Kwaśniewski.Předchozí mši v katedrále polské armády sloužil biskup Jan Guzdek, který odpověděl řadě kritiků zpochybňujících smysl církevního obřadu pro člověka, jenž většinu života proti náboženství vystupoval. Podle biskupa požádal Jaruzelski v posledních týdnech života o zpověď a jeho rodina si přála mši, což katolická církev nechtěla odmítnout. 

Zdroj: YouTube

Ve druhé části mše promluvil Komorowski, který prohlásil, že Jaruzelski si státní pocty zaslouží; současný prezident se ale zmínil také o rozporuplném rozměru osobnosti svého historického předchůdce v úřadě. Generál měl podle něj podíl na tom, že Polsko přijalo reformy vedoucí k přechodu k demokracii. Byl i zasloužilý frontový voják, který se podílel na boji proti hitlerovskému Německu, zdůraznil Komorowski. 

Pieta za posledního komunistického prezidenta Polska přivedla před katedrálu desítky generálových odpůrců, kteří prostřednictvím transparentů protestovali proti "poctám zrádcům". Došlo i na slovní potyčky se skupinou příznivců Jaruzelského, přítomná policie však podle televize TVP Info zasahovat nemusela.

Období krize polského komunistického režimu na počátku 80. let jednoznačně představovalo nejkontroverznější fázi Jaruzelského politické kariéry. Generál v průběhu roku 1981 za podpory sovětského vedení výrazně mocensky posílil. V době vyhlášení válečného stavu zastával krom postu ministra obrany i premiérský úřad a stál v čele komunistické strany.

Politik po pádu režimu hovořil o tom, že svou akcí zachránil Polsko před sovětskou vojenskou invazí - opakování roku 1968, kdy došlo k zásahu proti pražskému jaru. Historici ale na základě dostupných sovětských i polských dokumentů prokázali, že generálovo tvrzení o vnějším ohrožení bylo pouhou zpětnou snahou obhájit své činy.

Průběh událostí v Polsku na počátku 80. let se od dění v Československu v roce 1968 velmi lišil. Krize otřásala Polskem a potažmo celým východním blokem dlouhých 18 měsíců, během nichž politika Moskvy procházela výraznými proměnami.

Na rozdíl od pražského jara Kreml s polským komunistickým vedením poměrně úzce spolupracoval. Bouře v Polsku byly prosazovány masovým opozičním hnutím. Nejednalo se o iniciativu vládnoucích režimních špiček. Polské vedení se nikterak neodklonilo od sovětského modelu "reálného socialismu". Moskva tak upřednostňovala scénář, aby polští komunisté obnovili pořádek v zemi vlastními silami, uvedl web CT24.