Rada NATO-Rusko se sešla poprvé od anexe Krymu. Fiasko!

Mluvčí aliance Oana Lungescuová po skončení schůzky označila jednání za velmi otevřené. "Názory aliance a Ruska na situaci na Ukrajině se zásadním způsobem rozcházejí," konstatovala. 

Podle Šedivého ruský velvyslanec Alexandr Gruško odsoudil operace ukrajinské armády proti povstalcům na východě Ukrajiny a vyjádřil názor, že západní státy by se měly ke kritice akcí Kyjeva připojit. Vyslovil rovněž znepokojení nad posilováním pozic NATO v blízkosti Ruska, zejména v Pobaltí.

Velvyslanci NATO na schůzce Rady vyzvali Moskvu k uznání výsledku nedávných prezidentských voleb na Ukrajině, řekl ČTK velvyslanec Šedivý. Zároveň upozornili Rusko, že musí skoncovat s podporou ozbrojených separatistů na východě Ukrajiny a zastavit přímé i nepřímé akce směřující k destabilizaci situace. Ruskou anexi Krymu aliance neuzná, stejně jako výhrady Moskvy vůči posilování sil NATO na východě.

V Berlíně se zatím řeší situace kolem ruských dodávek plynu pro Ukrajinu. Ta zaplatila částku za období, ve kterém nejsou mezi oběma stranami spory o objemu dodaného plynu, ani o jeho ceně. V daném období ruská státní společnost Gazprom dodávala Ukrajině plyn za 268,5 dolaru za 1000 metrů krychlových, v dubnu ale cenu jednostranně zvýšila na 485 dolarů.

Přestože má Rusko v oblasti řízených výpadků dodávek slušnou praxi, v situaci, kdy by středoevropské státy měly možnost alternativních zdrojů, by byl tento druh politického nátlaku kontraproduktivní. Ruským zájmem je proto nepodněcovat v zemích regionu zájem o alternativy, a tedy zachovávat plynulost dodávek. Politický vliv, který Rusko nad odběrateli získává, je tak především vedlejším produktem primárně ekonomických zájmů.

Ztotožnění energetické bezpečnosti s fyzickou dostupností dodávek je třetí utkvělou a zavádějící představou, s níž se lze v mediálním prostoru běžně setkat. Rusko-ukrajinská plynová krize z ledna 2009, kdy došlo k třináctidennímu úplnému výpadku dodávek ukrajinské trasy, nicméně ukázala, že Česko je schopné se s touto situací vyrovnat bez omezení spotřeby. Klíčové je přitom propojení české přenosové soustavy s německým trhem, možnost zavedení reverzního toku a nadstandardně velká kapacita zásobníků zemního plynu. Úplný výpadek dodávek z východu lze tedy nahradit západní cestou. Po odeznění krize byla kapacita zásobníků ještě zvýšena (na zhruba čtyřicet procent roční spotřeby) a země byla napojena na jižní prodloužení Nord Streamu, plynovod Gazela, kterým je plyn přes naše území přepravován do Bavorska, napsal server A2larm.cz.

Rusko není jen Gazprom

Zemní plyn v souvislosti s událostmi na Ukrajině je častým námětem komentářů. V nich je někdy zmiňováno Rusko, jindy zase Gazprom. Je pravda, že záměna slov Rusko a Gazprom byla namístě, protože až do prosince minulého roku byl Gazprom jediným subjektem, který byl oprávněn zemní plyn vyvážet a obchodovat s ním v zahraničí. Toto období právě v prosinci skončilo liberalizací vývozu ruského zkapalněného zemního plynu (LNG).

Liberalizace obchodu s LNG pro ruské firmy byla vynucena vývojem trhu s plynem ve světě a také situací na domácím ruském trhu. Z pohledu zahraničí ruský vývoz LNG představuje pouze 4,5 procenta světového obchodu (10 mil. tun/rok = asi 14 mld. m3/rok). Výstavba terminálů je tak hnána snahou aktivně se podílet na novém přerozdělování trhu ve světě, zejména v Asii. Věc spěchá, protože ani konkurence nespí a je třeba se dostat na trhy v Asii dřív, než se tam dostanou jiní a realizovatelné ceny plynu se sníží.

V Rusku pracují na projektech LNG hned tři společnosti: Novatek, Gazprom a Rosneft. Nejedná se však podle Rusů o konkurenční boj, protože asijský trh přijme mnohem více LNG, než jsou všechny tyto firmy schopny v blízké budoucnosti dodat. Podle vyjádření šéfa společnosti Novatek Leonida Michelsona na Světovém obchodním fóru v Davosu je ruským cílem dostat se během deseti let na úroveň produkce světové jedničky v LNG, kterou je nyní Katar. Vývoz LNG by podle něj mohl snížit závislost Ruska na evropském trhu. Ruské představy jsou produkovat 80 mil. t/rok (112 mld. m3/rok).

Z hlediska domácího trhu je pro nového alternativního těžaře těžké se soustředit jen na domácí trh, protože díky nízkým cenám a náročným podmínkám těžby v Arktidě by byla dosahována nižší ziskovost. Uvádí se, že ceny plynu pro ruské domácnosti jsou čtyřikrát nižší než ceny, za které se ruský plyn prodává do Evropy. Ruské domácnosti mají však výrazně nižší ceny než firmy, informuje energetika.tzb-info.cz.