Sudetští Němci svolávají sjezd. Přijdou verbální útoky na Česko?

Ve znamení usmíření mezi sudetskými Němci a Čechy se nesl už loňský sjezd, na němž byla hojně slyšet chvála snah části české společnosti kriticky nahlížet na citlivou poválečnou historii. Příslušníci německé menšiny, která byla po druhé světové válce vysídlena z tehdejšího Československa, loni chválili tehdejšího českého premiéra Petra Nečase za to, že v Mnichově veřejně vyjádřil lítost Česka nad příkořím způsobeným odsunem.

Smířlivé tóny vůči Praze se očekávají i letos. Sudetoněmečtí představitelé vnímají pozitivně i současný kabinet premiéra Bohuslava Sobotky, a to především kvůli tomu, že odstoupil od výjimky z lisabonské smlouvy o reformě institucí EU, kterou si vyjednal Klaus.

"V Praze byla vytvořena nová vláda, která jako první čin po nástupu do úřadu stáhla požadavek na výjimku, s jejíž pomocí chtěl bývalý český prezident Václav Klaus zakotvit do evropského právního řádu nám nepřátelské Benešovy dekrety," uvedl Posselt v pozvánce na letošní sjezd.

Snaha o zlepšení vztahů mezi sudetskými Němci a Čechy se promítá i do volby letošního laureáta Evropské ceny Karla IV., která je nejvyšším oceněním udělované Sudetoněmeckým krajanským sdružením. Cenu v sobotu převezme německý politik českého původu Milan Horáček.

Co stojí v česko-německé deklaraci z roku 1997?

Německá strana přiznává odpovědnost Německa za jeho roli v historickém vývoji, který vedl k Mnichovské dohodě z roku 1938, k útěku a vyhánění lidí z československého pohraničí, jakož i k rozbití a obsazení Československé republiky. Lituje utrpení a křivd, které Němci způsobili českému lidu nacionálněsocialistickými zločiny. Německá strana vzdává čest obětem nacionálněsocialistické vlády násilí a těm, kteří této vládě násilí kladli odpor.

Německá strana si je rovněž vědoma, že nacionálněsocialistická politika násilí vůči českému lidu přispěla k vytvoření půdy pro poválečný útěk, vyhánění a nucené vysídlení.

Česká strana lituje, že poválečným vyháněním, jakož i nuceným vysídlením sudetských Němců z tehdejšího Československa, vyvlastňováním a odnímáním občanství bylo způsobeno mnoho utrpení a křivd nevinným lidem, a to i s ohledem na kolektivní charakter přisuzování viny. Zejména lituje excesů, které byly v rozporu s elementárními humanitárními zásadami i s tehdy platnými právními normami, a nadto lituje, že bylo na základě zákona č. 115 z 8. května 1946 umožněno nepohlížet na tyto excesy jako na bezprávné a že následkem toho nebyly tyto činy potrestány.

Obě strany se shodují v tom, že spáchané křivdy náležejí minulosti, a že tudíž zaměří své vztahy do budoucnosti. Právě proto, že si zůstávají vědomy tragických kapitol svých dějin, jsou rozhodnuty nadále dávat při utváření svých vztahů přednost dorozumění a vzájemné shodě, přičemž každá strana zůstává vázána svým právním řádem a respektuje, že druhá strana má jiný právní názor. Obě strany proto prohlašují, že nebudou zatěžovat své vztahy politickými a právními otázkami pocházejícími z minulosti.

(Zdroj: mzv.cz; deklaraci 21. ledna 1997 podepsali tehdejší český ministerský předseda Václav Klaus, německý spolkový kancléř Helmut Kohl a oba ministři zahraničí obou zemí)