EU vyhrožovala Rusku přísnými sankcemi, teď couvá

"Rozhodli se (velvyslanci), že budou sledovat situaci. Její obrázek je smíšený. Mezitím se zintenzivní přípravy na zavedení sankcí," řekl Reuters nejmenovaný diplomat. Jeho slova potvrdili i dva další diplomaté. Podle informací ČTK by se velvyslanci unijních zemí měli znovu sejít zřejmě až příští pondělí.

Unie opakovaně naléhá na Rusko, aby na východě Ukrajiny, v značné míře ovládnutém proruskými povstalci, využilo svůj vliv a přispělo k uklidnění krize. Páteční summit EU varoval Moskvu před novými sankcemi, pokud mírové plány nepovedou k výsledkům. V závěrech summitu jsou čtyři konkrétní body, například propuštění všech rukojmí či kontroly rusko-ukrajinských hranice, včetně předání trojice hraničních přechodů ukrajinským úřadům. Splněny měly být do pondělí.Pro přijetí nových sankcí proti Rusku se dnes v médiích vyslovili dva němečtí představitelé. Ministr financí Wolfgang Schäuble prohlásil, že Berlín nebude váhat se zavedením ekonomických sankcí proti Rusku, pokud bude na Ukrajině pokračovat v porušování mezinárodního práva.

Na přijetí sankcí naléhal i šéf zahraničního výboru německého Spolkového sněmu. "Unie bude a musí (...) trvat na svém, jinak ztratí věrohodnost a nebude moci nic více udělat pro snížení napětí a nastolení stability," řekl německému rozhlasu Norbert Röttgen, vlivný poslanec ze strany kancléřky Angely Merkelové. Unie podle Röttgena stanovila Moskvě konkrétní a splnitelné požadavky, které však přes přísliby zůstaly podle poslance převážně nesplněny, a tak se přijetí dalších sankcí jeví jako nevyhnutelné.

Češi se ohledně sankcí neshodnou

Třetina Čechů zastává názor, že EU neměla zavádět žádné sankce vůči Rusku kvůli jeho postupu na Ukrajině. Vyplynulo to z průzkumu společnosti TNS Aisa pro Českou televizi. Zhruba čtvrtina lidí se pak domnívá, že stávající sankce jsou příliš mírné; stejný počet lidí ale zastává i názor, že jsou adekvátní.

Mladší lidé se kloní spíše k zavádění sankcí, zatímco starší jsou zdrženlivější. Muži mají oproti ženám vyhraněnější názory a tedy se častěji kloní buď k názoru, že jsou sankce příliš mírné, nebo naopak k názoru, že by EU neměla žádné sankce zavádět.

Z hlediska politického spektra se výrazně odlišují příznivci TOP 09, pro které jsou sankce oprávněné u 80 procent z nich, přičemž 40 procent je považuje za příliš mírné. Opačný názor mají příznivci KSČM, mezi kterými by 60 procent vůbec žádné sankce nezavádělo, uvedl web CT24.

Negativní postoj vůči sankcním zastává i nový šéf Hospodářské komory Vladimír Dlouhý: "Česko si za posledních deset patnáct let vydobylo v Rusku horko těžko nové pozice. Je tam spousta podnikatelů, kteří se té situace obávají... my na tom můžeme utrpět mnohem více než podnikatelé z jiných evropských zemí."

Jan Bureš, ekonom Ery, naopak serveru Penize.cz řekl: "Přímé ohrožení skrze ztrátu exportních trhů je pro Česko i Evropu omezené. České vývozy na Ukrajinu i do Ruska nemají pro hospodářství kritický význam – vývozy do Ruska tvoří necelá čtyři procenta a na Ukrajinu přibližně procento všech exportů Česka. Rusko navíc častokrát funguje jako přestupní stanice pro české vývozy do celého regionu. Kritická není ani finanční expozice Evropy vůči Rusku. Zahraniční dluh nemá Rusko dramaticky vyšší než Řecko. Na rozdíl od Řecka je navíc jeho investiční pozice kladná – jinak řečeno ruské investice v zahraničí převyšují jeho zahraniční dluh. Nejnebezpečnější z pohledu Česka a Evropy je tak omezení dodávek plynu a ropy. Evropa pokrývá dodávkami z Ruska 34 procent své spotřeby. V některých zemích (Pobaltí, Skandinávie, Bulharsko) expozice dokonce dosahuje sta procent. V Česku pak 75 procent. V případě výpadku dodávek pouze skrze Ukrajinu, by na rozdíl od krize v roce 2009 mohly být výpadky z části nahrazeny severní cestou."