Východ Ukrajiny se vylidňuje. EU tlačí na Putina, aby přiměl rebely k jednání

Paříž - Francouzský prezident François Hollande a německá kancléřka Angela Merkelová dnes vyzvali ruského prezidenta Vladimira Putina, aby podpořil výsledek společné středeční ministerské schůzky v Berlíně, a přiměl tak separatisty na Ukrajině k dohodě s Kyjevem. S odvoláním na úřad hlavy francouzského státu o tom informovala agentura Reuters.

Ministři zahraničí Německa, Ukrajiny, Ruska a Francie se v Berlíně dohodli na krocích, které mají napětí na východě Ukrajiny uvolnit. Ještě do soboty 5. července by se k dalšímu jednání o příměří měla sejít třístranná kontaktní skupina, v níž budou zástupci Ukrajiny, Ruska a Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE).

"(Hollande a Merkelová) vyzvali Putina, aby uspořádání schůzky kontaktní skupiny před 5. červencem o podmínkách příměří podpořil," uvedl Hollandeův úřad. "V tomto smyslu apelovali na prezidenta Putina, aby přesvědčil separatisty k účasti na jednání a k hledání dohody s ukrajinskými přestaviteli."

Ukrajinské vojska vesnici za vesnicí vytlačuje proruské rebely z jejich pozic. Pod kontrolou Doněcké a Luhanské lidové republiky zůstává už jen asi třetina území těchto východních oblastí. Předák luhanských povstalců Valerij Bolotov propustil dva zadržené ukrajinské novináře - reportéry Občanské televize. O gesto dobré vůle ho požádali ředitelé tří největších ruských televizí.

Kvůli bojům prchají z východu Ukrajiny desetitisíce lidí. Do západní části země jich už odešlo asi 60 tisíc, přes hranice do Ruska odhadem 110 tisíc. Organizace Člověk v tísni už chystá program na pomoc uprchlíkům.

"Je to velice smutné. Lidé odcházejí proto, aby si zachránili holé životy. Z velkých měst už polovina nebo dvě třetiny lidí odešly. Přicházejí třeba do Kyjeva jen s osobním zavazadlem, s dětmi. Nemají prostředky, východ země je chudá industriální oblast, kde lidé žijí od výplaty k výplatě," konstatoval Marek Štys, vedoucí humanitárních programů z Člověka v tísni.

Od vyhlášení sbírky SOS Ukrajina byl využit milion korun z celkem vybraných 2 miliónů Kč, včetně 500 tisíc uvolněných z Klubu přátel Člověka v tísni. Díky sbírce pomáhal Člověk v tísni především při únorových protestech v Kyjevě s ošetřováním zraněných. Během vypjatých dní bezprostředně po bojích na Majdanu bylo ošetřeno téměř 80 pacientů prostřednictvím zdravotnického týmu, dále Člověk v tísni koordinoval evakuaci těžce zraněných a jejich převoz do České republiky. Celkem bylo převezeno 39 pacientů.

Převoz i léčení zajistila česká vláda součinností několika ministerstev a nemocnic. Někteří pacienti zůstávají stále v ČR, jeden z nich je dokonce stále v ohrožení života. V Čechách zůstává i sedmnáctiletý hoch. Přiletěl s rozstřílenou pravou nohou a s otravou krve. I přes snahu lékařů a léčbu antibiotiky o končetinu nad kolenem bohužel přišel.

Sbírka Pomoc Ukrajině 93209320/0300DMS SOSUKRAJINA na číslo 87777

Související

Viktor Janukovyč

Janukovyč se Putina bál. Každý akt ruské agrese vede k hlubší integraci Ukrajiny do EU, ukázal krvavý Euromajdan

Uběhlo již deset let od krvavých protestů v Kyjevě, známých jako Euromajdan. Dosavadní prezident Viktor Janukovyč byl svržen a na jeho místo byl zvolen Petro Porošenko. Co se tehdy ale na Ukrajině vůbec dělo a proč lidé protestovali? Běžní Ukrajinci byli nespokojení s politickým vedením země spojovaným s korupcí a organizovaným zločinem. Korupce v nejvyšších politických kruzích pálí zemi už od její samostatnosti z roku 1991 a stále je nutné ji řešit.

Více souvisejících

Ukrajinská krize Angela Merkelová Vladimír Putin

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 34 minutami

před 57 minutami

před 1 hodinou

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 2 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 9 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 10 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 13 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Moskva

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

včera

Donald Trump

Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie

Uplynulý rok 2025 se do dějin evropské ekonomiky zapíše jako období hlubokého otřesu a nejistoty. Server Politico jej popisuje jako jeden z nejvíce vyčerpávajících roků pro unijní obchod, kterému dominoval nevybíravý tlak staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten od svého lednového návratu do úřadu nešetřil na adresu Bruselu urážkami a označil Evropskou unii za uskupení vytvořené k parazitování na Americe, což následně podpořil zavedením nejtvrdších celních bariér za posledních sto let.

včera

Revoluce ve válčení. USA podle expertů vytváří zbraně, které budou využívat umělou inteligenci

Americké ministerstvo války učinilo zásadní krok k transformaci moderního válčení spuštěním nové platformy GenAI.mil. Podle vojenské expertky Emelie Probasco představuje tento nástroj „kritický první krok“, který má americkým vojákům a civilním zaměstnancům Pentagonu umožnit bezpečné experimentování s umělou inteligencí přímo v jejich každodenní pracovní agendě.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy