Fiasko velmocí? Jednání o íránském jaderném programu se zadrhává

"Očividně máme stále některé velké rozpory a uvidíme, zda budeme s to pokročit," uvedl šéf americké diplomacie. "Spory kolem vážných a významných otázek přetrvávají. Nebyli jsme s to tyto rozpory zmenšit a není jasné, zda to dokážeme," řekl podle AP náměstek íránského ministra zahraničí Abbás Araghčí ve státní íránské televizi.

Írán podle agentury APA již pohrozil, že pokud by současná jednání ztroskotala, opět navýší obohacování uranu na rozsah, který by podle expertů umožňoval výrobu jaderných zbraní. Od ledna Írán dle úmluvy omezil obohacování uranu na takové množství, které dostačuje jen jako palivo pro jaderné reaktory, ale ne pro výrobu jaderných zbraní.

"Nemohu říct s jistotou, zda (zde) dospějeme k nějakému výsledku. ... Je to asi na dlouhou dobu poslední šance, jak mírovou cestou vyřešit spor o íránský jaderný program," řekl dnes německý ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier. Nyní se podle něj musí Írán rozhodnout, jestli chce spolupráci se světovými mocnostmi, nebo zda chce zůstat izolovaný. "(Pomyslný) míček leží na straně Íránu," dodal německý ministr.

Nové kolo rozhovorů začalo 2. července a do 20. července by se podle původních plánů mělo dospět k trvalé dohodě.

S Íránem vyjednávají Spojené státy, Rusko, Čína, Británie, Francie a Německo. Loni na podzim se jim podařilo přimět Teherán k částečným ústupkům, což umožnilo na šest měsíců zmírnit protiíránské sankce. K jejich úplnému zrušení je však potřeba trvalá dohoda.

Hlavní spor podle komentářů spočívá v počtu centrifug, který si Írán může ponechat. Írán v současnosti disponuje zhruba 19.000 centrifugami k získání obohaceného uranu, který je nezbytný pro palivo jaderných reaktorů, ale umožňuje také výrobu atomové bomby. Mocnosti původně chtěly, aby se Írán technologie obohacování vzdal úplně, ale nyní usilují jen o jeho snížení na míru, se kterou ale Írán nesouhlasí.

Dnešních jednání ve Vídni se zúčastní ministři zahraničí USA, Francie, Německa a Británie, ale ne z Ruska a Číny. Šéfové diplomacií obou těchto zemí budou na jednání skupiny BRICS (Brazílie, Rusko, Indie, Čína a Jižní Afrika) v Brazílii. Rusko a Čína vyšlou na jednání vysoké představitele ministerstev zahraničí.

Budování jaderných energetických zařízení je silně lobováno jak politicky tak ekonomicky. Přináší každoročně miliardové zisky korporacím a státům vlastnící patenty a technologie na jejich výrobu. Zároveň výrova a prodej elektřiny slouží jako základní neodmyslitelná součást hospodaření státu. Výroba obohaceného uranu nebo i nepodložené podezření z výroby jaderné zbraně je často považováno za ohrožení národní bezpečnosti a využiváno na silný politický a ekonomický nátlak na určitou zemi, kde vývoj není v souladu s politikou některých jaderných mocností.

Například o Iránu se od roku 2009 oficiálně tvrdí, že chce využít jaderné zbraně vůči Izraeli, aniž by někdo prokázal, že jaderné zbraně vůbec má nebo je dokonce vyvíjí. Zatím bylo prokázána výroba uranu obohaceného jen na 27%, a to v severoíránském Fordo. Pro výrobu jaderné zbraně je ale potřeba obohatit uran na 90%. Irán tak sice využil svého práva vyvíjet mírovou jadernou technologii coby signatář Smlouvy o nešíření jaderných zbraní, ale jeho uranové palivo mu přineslo negativní a nepřesná obvinění, které možná vyústí v katastrofickou válku. Vzhledem k tomu, že Írán má 9% světových zásob ropy, 17% zásob zemního plynu, hojnost fosilních paliv a navíc je středem muslimského světa je zřejmé, že jde tady o něco jiného.

V poslední době se jeví jako ideální kompromis přejít z jaderné technologie obohaceného uranu na tzv. tekutá paliva založená na roztavených fluoridových solích, používaných v technologii thoriového reaktoru s tekutým fluoridem (LFTR), poháněné thoriem, který se jeví jako tmavý mírně radioaktivní kov, vznikající jako odpadní produkt při těžbě vzácných zemin. Thoria je relativně hodně, je snadno dostupné a energetický velmi zajímavé. Tuna thoria vytvoří tolik energie, jako 200 tun uranu nebo 3,500,000 tun uhlí. Jaderné palivo založené na thoriu jak čistější a mnohem bezpečnější než uran. Navíc vytváří radiaci alfa, které vzhledem k velikosti částic alfa záření je nejslabší druh jaderného záření, který může být odstíněn i listem papíru. Má však ještě řadu nevyřešených technologických problémů, uvedl server inuru.com s odvoláním na Britské listy.