Británie či Austrálie se přidávají k diplomatickému bojkotu pekingské olympiády

Peking tyto iniciativy odsuzuje jako politizaci sportovního klání a uvádí, že bojkot se setká s neúspěchem. Washingtonu vzkázal, že za své rozhodnutí zaplatí, ovšem nespecifikoval jakákoli odvetná opatření. Dnes čínská vláda přišla s prohlášením, že absence australských politických představitelů na hrách nikomu vadit nebude. Čínská ambasáda v Londýně zase uvedla, že Peking britské činitele na hry ani nepozval. Dodala, že Londýn učinil špatné rozhodnutí, jehož cílem je poškodit obraz chystaných olympijských her.

Mluvčí britského premiéra Borise Johnsona ještě v úterý uvedla, že Británie nerozhodla o tom, zda zástupce vlády na zimní olympiádu vyšle. Deník The Daily Telegraph pak přišel s informací, že se diskutuje o několika možnostech, včetně stejného postupu jako v případě USA. Další ze zvažovaných variant prý bylo nevyslat na hry ministry, britská velvyslankyně v Číně Caroline Wilsonová by se ale zúčastnila.

Johnson dnes při interpelacích v parlamentu uvedl, že ze strany Británie nastane "v podstatě diplomatický bojkot". "Nepočítá se s účastí žádného ministra, žádného činitele," uvedl. Dodal, že podporuje účast britských sportovců na pekingské olympiádě, která začíná 4. února.

"Jsme hluboce znepokojeni porušováním lidských práv čínskou vládou," řekl dnes na tiskové konferenci kanadský premiér Justin Trudeau po oznámení bojkotu. Vztahy Ottawy a Pekingu jsou zvláště napjaté kvůli aféře kolem vysoké činitelky konglomerátu Huawei Meng Wan-čou. Tu Kanada zatkla v roce 2018 na základě amerického zatykače, načež Čína zadržela na svém území dva Kanaďany. Konflikt se podařilo vyřešit de facto výměnou vězňů teprve letos v září.

Kanadské sportovce, kteří se do soutěží v Pekingu příští rok zapojí, bude podle Trudeaua vláda plně podporovat. Stejný postoj oznámily v pondělí USA. Mluvčí Bílého domu Jen Psakiová diplomatický bojkot prezentovala jako protest proti "zvěrstvům" pozorovaným v Číně, mimo jiné v Ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiang.

K bojkotu se připojila také Austrálie, která podle premiéra Scotta Morrisona "neustoupí z pevného postoje, který zaujala, aby ochránila své zájmy". "Zjevně není překvapením, že na tyto hry nevyšleme australské představitele," dodal Morrison. Poukázal na to, že Čína odmítla pokusy jeho vlády o diskusi o porušování lidských práv v Sin-ťiangu a jiných znepokojivých záležitostech.

"Je to všem úplně jedno, jestli přijedou, nebo ne," reagoval dnes podle agentury AFP mluvčí čínské diplomacie Wang Wen-pin na australské vyjádření. "Jejich politika pro politiku a jejich rozmary nebudou mít na úspěch olympijských her nejmenší vliv," zdůraznil mluvčí. Vztahy Austrálie a Číny jsou napjaté například kvůli tomu, že Canberra neumožnila v roce 2018 čínské telekomunikační společnosti Huawei podílet se na výstavbě bezdrátové sítě 5G a usilovala o nezávislé prošetření původu viru způsobujícího onemocnění covid-19. Peking reagoval zvýšením cel na dovoz z Austrálie, mimo jiné na víno a ječmen.

Francie v úterý uvedla, že chce koordinovat rozhodnutí o možném diplomatickém bojkotu zimních olympijských her v Pekingu s ostatními státy Evropské unie. Itálie se k diplomatickému bojkotu připojit nehodlá a například Nizozemsko se zatím nerozhodlo.

Olympiáda se má konat od 4. do 20. února, ale vzhledem k čínským omezením pro vstup cizinců na své území kvůli šíření nemoci covid-19 se očekává, že do Pekingu přijede jen málo světových politiků. Významnou výjimkou má být ruský prezident Vladimir Putin, který už přijal pozvání svého čínského protějšku Si Ťin-pchinga.