Centrum Bruselu se ode dneška mění na zónu vstřícnou k chodcům a cyklistům. Radnice belgické metropole stanovila maximální rychlostní limit pro auta v celém historickém srdci na 20 kilometrů za hodinu.
Podle starosty Philippa Closea chce Brusel lidem zpříjemnit setkávání během návratu k normálnímu životu po koronavirové pandemii a zároveň využít současný slabý provoz k vyzkoušení potenciálního modelu pro budoucnost.
"V centru Bruselu žije stále více lidí, a ti chtějí i jiný život, nejen auta a znečištění," řekl televizi ZDF Close. Uvolňování koronavirových restrikcí, které v Belgii začne v pondělí, je podle levicového politika příležitostí zkusit zavést nový dopravní režim a pokud se osvědčí, rozšířit jej v budoucnu i do dalších částí města.
Brusel již začátkem roku zveřejnil plán, podle něhož by na většině silnic v širším městském centru měly od příštího roku jezdit auta nejvýše třicetikilometrovou rychlostí.
Dvacítka však začíná platit již dnes v historické části Bruselu, kde policie instalovala dopravní značení upozorňující na nový rychlostní limit. Policisté budou kontrolovat, jak řidiči omezení dodržují a na případná problematická místa radnice nechá v budoucnu umístit zpomalovací prahy či je jinak upraví.
Ne všichni členové bruselského vedení však novinku uvítali. Liberální zastupitel David Weytsmann prohlásil, že motivovat lidi k pěším procházkám centrem je v době stále se šířící infekce poněkud rizikové. "Střed města by se neměl stát místem hromadného setkávání lidí," řekl magazínu Bruzz.
Radnice chce nemotorovou dopravu v Bruselu podpořit i dalšími úpravami. V rámci snahy o omezení cest autem či veřejnou dopravou chce město v příštích týdnech zprovoznit 40 kilometrů nových cyklostezek a oddělených jízdních pruhů.
Jeden z největších bruselských parků Bois de la Cambre, který protíná dvouproudá silnice v současné době využívaná stovkami cyklistů a běžců v rámci povoleného sportování, by zase mohl zůstat autům podle plánů radnice zapovězený dlouhodobě.
Související
Dva mrtví po střelbě v Bruselu. Útočník z nechvalně známého nádraží je na útěku
Prezident Petr Pavel za dva týdny navštíví Brusel
Aktuálně se děje
před 44 minutami
Ke studentům se přidali rodiče i odbory. Demonstrace ve Francii jsou varováním pro Evropu, odhalily hluboké problémy
před 1 hodinou
Trumpův muž má problém. Média si posvítila na Kushnera, kongres požaduje vysvětlení
před 2 hodinami
Opravdu šlo o plicní mor? USA dochází s ruským mlčením trpělivost
před 2 hodinami
Pavel je kvůli neúčasti ve volbách terčem kritiky. Pavlová jej brání, poradci řeší, co dál
před 3 hodinami
Izrael si připomíná třetí výročí masivního útoku teroristického hnutí Hamás
před 4 hodinami
Pikeová se probrala a začala komunikovat. Lékaři už vědí, proč přežila popravu
před 5 hodinami
Komunální volby jsou za dveřmi. Jak funguje křížkování?
před 6 hodinami
Výhled počasí na příští týden. Meteorologové naznačili, jak bude
včera
Policie hledá svědky konfliktu v Běchovicích. Pachateli hrozí až 12 let vězení
včera
Odešel špičkový odborník. Kardiolog Peter Kubuš podlehl vážné nemoci
včera
Češi nestačili v Lize národů na dalšího favorita. I proti Španělům ale ukázali, jak chtějí hrát
včera
Ebola si vyžádala oběť za hranicemi Konga. Mrtvého hlásí Keňa
včera
Babiš chce pomoci českému průmyslu, aby byl konkurenceschopný
včera
Rubio se obrátil s výzvou ohledně moru na Rusko. Chce další informace
včera
Česko čeká prudké ochlazení a konec babího léta. Hrozí i sněhové přeháňky
včera
Německem otřásá skandál, který nemá obdoby. Zatkli bývalého šéfa rozvědky, čelí podezření ze špionáže a velezrady
včera
Sezóna respiračních onemocnění přichází. Do Česka dorazily statisíce vakcín proti chřipce
včera
Česko se příští rok nezúčastní Eurovize, rozhodla ČT
včera
Nobelovu cenu za fyziku získal vědec vyvíjející IceCube
včera
Studenti ve Francii už zablokovali 2000 škol. Okamžitě řešte jejich požadavky, nařídil Lecornu
Francii zachvátila masivní vlna protestů, do kterých se zapojili studenti, jejich rodiče i odborové svazy. Demonstranti vyšli do ulic ve více než třiceti městech po celé zemi, včetně Paříže, Marseille, Nice, Nantes, Lyonu či Lille, aby vyjádřili svůj ostrý nesouhlas s dlouhodobým podfinancováním středních škol. Hnutí, které původně začalo jako série drobných protestů v pařížském regionu, se v průběhu posledních týdnů proměnilo v celonárodní vlnu nespokojenosti zasahující téměř celý vzdělávací systém.
Zdroj: Libor Novák