Centrum Bruselu se ode dneška mění na zónu vstřícnou k chodcům a cyklistům. Radnice belgické metropole stanovila maximální rychlostní limit pro auta v celém historickém srdci na 20 kilometrů za hodinu.
Podle starosty Philippa Closea chce Brusel lidem zpříjemnit setkávání během návratu k normálnímu životu po koronavirové pandemii a zároveň využít současný slabý provoz k vyzkoušení potenciálního modelu pro budoucnost.
"V centru Bruselu žije stále více lidí, a ti chtějí i jiný život, nejen auta a znečištění," řekl televizi ZDF Close. Uvolňování koronavirových restrikcí, které v Belgii začne v pondělí, je podle levicového politika příležitostí zkusit zavést nový dopravní režim a pokud se osvědčí, rozšířit jej v budoucnu i do dalších částí města.
Brusel již začátkem roku zveřejnil plán, podle něhož by na většině silnic v širším městském centru měly od příštího roku jezdit auta nejvýše třicetikilometrovou rychlostí.
Dvacítka však začíná platit již dnes v historické části Bruselu, kde policie instalovala dopravní značení upozorňující na nový rychlostní limit. Policisté budou kontrolovat, jak řidiči omezení dodržují a na případná problematická místa radnice nechá v budoucnu umístit zpomalovací prahy či je jinak upraví.
Ne všichni členové bruselského vedení však novinku uvítali. Liberální zastupitel David Weytsmann prohlásil, že motivovat lidi k pěším procházkám centrem je v době stále se šířící infekce poněkud rizikové. "Střed města by se neměl stát místem hromadného setkávání lidí," řekl magazínu Bruzz.
Radnice chce nemotorovou dopravu v Bruselu podpořit i dalšími úpravami. V rámci snahy o omezení cest autem či veřejnou dopravou chce město v příštích týdnech zprovoznit 40 kilometrů nových cyklostezek a oddělených jízdních pruhů.
Jeden z největších bruselských parků Bois de la Cambre, který protíná dvouproudá silnice v současné době využívaná stovkami cyklistů a běžců v rámci povoleného sportování, by zase mohl zůstat autům podle plánů radnice zapovězený dlouhodobě.
Související
Dva mrtví po střelbě v Bruselu. Útočník z nechvalně známého nádraží je na útěku
Prezident Petr Pavel za dva týdny navštíví Brusel
Aktuálně se děje
před 25 minutami
Izraelci tvrdí, že zabili dalšího představitele Íránu. Po smrti má být ministr tajných služeb Esmáíl Chatíb
před 1 hodinou
OSN: V roce 2024 zemřelo po celém světě 5 milionů dětí. Většině úmrtí se dalo zabránit
před 2 hodinami
Nejdražší letadlová loď světa USS Gerald R. Ford kvůli požáru odplouvá od Íránu
před 2 hodinami
Americký soud nařídil obnovení vysílání Hlasu Ameriky
před 3 hodinami
Citelná rána v nejkritičtějším momentu moderních dějin. Co pro Írán znamená smrt Larídžáního?
před 4 hodinami
Neponižujte se, vzkazují britští politici králi Karlovi. Nechtějí, aby letěl za Trumpem do USA
před 5 hodinami
Počasí do konce týdne: Dnes bude nejtepleji, pak se začne ochlazovat
včera
Válka se dnes vede s iPady, AI bude brzy operovat rychleji než jakýkoli člověk, prohlásil Zelenskyj v Londýně
včera
Výbušné téma v USA: Američanům se představa vojáků na půdě Íránu ani trochu nelíbí
včera
Pozornost světa se nesmí odvrátit od Ukrajiny k Íránu, prohlásil Starmer na setkání se Zelenským
včera
Macron končí, Starmer mě zklamal, jsme nejmocnější a o pomoc od NATO nestojíme, zuří Trump
včera
Ceny ropy na světových trzích dnes opět letí vzhůru. Situaci v regionu vyhrotily nové incidenty
včera
Babiš s prezidentem řešil rozpočet. Pavel jej podepíše v pátek
včera
Na Blízký východ míří vrtulníková loď USS Tripoli, na palubě má tisíce mariňáků
včera
Židlochovice se staly terčem sofistikovaného kybernetického útoku. Hackeři požadují výkupné
včera
S Izraelci původně spolupracovat nechtěl, Evropu poslal hlídat Arktidu. Trumpovy požadavky se mění každý týden
včera
My válku nezačali, on nemá plán. Proč se státy NATO nechtějí připojit k Trumpovu tažení proti Íránu?
včera
Faktický vládce Íránu a mozek represí. Kdo byl Alí Larídžání?
včera
Izraelská armáda zabila pravou ruku Chameneího, šéfa bezpečnostní rady, a velitele jednotek Basídž
včera
EU důrazně varovala Izrael před pozemní ofenzívou v Libanonu
Lídři Francie, Německa, Itálie, Velké Británie a Kanady v pondělí večer ve společném prohlášení důrazně varovali Izrael před pozemní ofenzívou v Libanonu. Vyzvali představitele obou zemí, aby namísto další vojenské eskalace hledali politické řešení. Podle státníků by rozsáhlá operace měla katastrofální humanitární dopady a mohla by vyústit v dlouhotrvající konflikt, kterému je nutné za každou cenu zabránit.
Zdroj: Libor Novák