Konzervativní strana Občané za evropský rozvoj Bulharska (GERB) bulharského premiéra Bojka Borisova podle povolebních odhadů získala nejvyšší počet hlasů v dnešních parlamentních volbách. Podle institutu Alpha Research ji volilo 25,7 procent voličů.
O pozici druhé nejsilnější strany v zákonodárném sboru soupeří protestní strana ITN televizního moderátora a hudebníka Slaviho Trifonova a opoziční socialisté. Obě uskupení mají podle prognóz mezi 15 a 17 procenty hlasů. Oficiální výsledky mají být známy do čtyř dnů.
Středopravá strana 61letého Borisova podle prognóz zveřejněných po uzavření volebních místností zůstane největší stranou parlamentu, přijde však o absolutní většinu a v roztříštěném sboru by mohla mít problémy s formováním vládní koalice. GERB ve volbách před čtyřmi lety získala 33,5 procenta hlasů.
Končící Borisovově vládě se podle agentury Reuters podařilo zvýšit průměrný měsíční příjem o více než třetinu, udržela nízký veřejný dluh a Bulharsko dovedla do takzvané čekárny na euro. Borisov, který je premiérem nejchudší členské země Evropské unie takřka bez přestávky od roku 2009, ale neuspěl v potírání korupce ani snaze reformovat justici, což loni vedlo k řadě protestů v ulicích. Kritici Borisova obviňují z toho, že straní místním oligarchům a že finance z evropských fondů směřuje do firem blízkých straně GERB.
Socialisté, hlavní opoziční síla, předvolební kampaň stavěli na obnovení důvěry ve stát a na příslibu snížit chudobu. Podle Alpha Research strana se 17,6 procenta hlasů získala druhé místo, následuje je Trifonovova ITN s 15,2 procenta hlasů.
Podle společnosti Gallup GERB získal 25 procent, v prognóze jej následuje strana ITN, pro kterou hlasovalo 17,1 procenta voličů. Socialisté jsou podle těchto odhadů na třetím místě.
Šanci na získání potřebného počtu hlasů pro vstup do parlamentu mají podle prognóz i dvě další protestní strany; uskupení etnických Turků DPS a nacionalisté z Bulharského národního hnutí (VMRO).
Bulharsko první vlnu pandemie zvládlo podle agentury Reuters relativně dobře, ale nyní už si podobně jako další země ve střední a východní Evropě příliš dobře nevede. Třetí vlna infekcí způsobila obavy o volební účast, podle údajů zveřejněných dvě hodiny před uzavřením volebních místností však hlasovat přišlo bezmála 40 procent voličů. Ve stejný čas v roce 2017 byla volební účast 42 procent.
Země se sedmi miliony obyvatel denně vykazuje kolem 4000 nově nakažených koronavirem. V současné době má podle serveru Our World in Data po Maďarsku v EU druhou nejvyšší míru úmrtnosti v souvislosti s covidem-19.
Související
Írán pohrozil útokem na Bulharsko
V Bulharsku vybuchl sklad munice. Exploze byla vidět na kilometry daleko
Aktuálně se děje
před 33 minutami
Rusko na svém území uzavře německá kulturní centra
před 1 hodinou
Sikorski po vlně hybridních útoků vyzval ke zpřísnění kontroly pohybu ruských občanů v EU
před 2 hodinami
Americká armáda provedla Hormuzským průlivem 40 obchodních lodí, odrážela raketové útoky Íránu
před 2 hodinami
Macinka si předvolal velvyslankyni Ponomarevovou. Ruským diplomatům zpřísní režim
před 3 hodinami
Nová hrozba pro světovou dopravu: Írán chce rozmísťovat miny v Hormuzském průlivu pomocí raketometů
před 4 hodinami
Trump se prohlásil za největšího prezidenta v historii USA. Pak promluvili historikové
před 5 hodinami
Rusko několik let tajně pomáhá Íránu s vývojem nadzvukových střel
před 5 hodinami
Rusko přechází od hrozeb k činům. Co hrozí Británii po vlně nejnovějších výhrůžek?
před 6 hodinami
Tusk: Požár v továrně na výrobu dronů byl žhářstvím, za útokem zřejmě stojí Rusko
před 7 hodinami
Izrael usiluje o podporu Trumpa pro plán na vysídlení Palestinců z Pásma Gazy
před 8 hodinami
Počasí, jaké planeta tisíc let nezažila. OSN varuje před příchodem jevu El Niño
před 9 hodinami
Počasí přinese do Česka příští týden tropy, pak se výrazně ochladí
včera
Katastrofa v Nepálu má už 1200 mrtvých. Lidé vyhrabávají příbuzné holýma rukama
včera
Kallasová odmítla návrhy Francie a Německa na rozsáhlou reformu evropské diplomacie
včera
Trump chce přejmenovat Hormuzský průliv na Trumpův průliv
včera
EU a NATO kvůli rostoucím hybridním útokům na evropském území zvýší tlak na Rusko
včera
Policie zahájila exhumaci ostatků někdejšího ministra zahraničí Jana Masaryka
včera
Po devíti měsících na pevnině. Pět tisíc námořníků z letadlové lodi USS Abraham Lincoln dorazilo do Thajska
včera
Babiš označil incidenty v Německu za velmi vážné. Macinka si předvolá ruskou velvyslankyni
včera
Obvinění Ruska z dronového útoku je velká chyba, prohlásil Putin. Medveděv Berlínu hrozí odvetou
Německé rozhodnutí oficiálně připsat nedávný dronový útok na letišti v Lipsku Ruské federaci označil ruský prezident Vladimir Putin za závažnou chybu. Ruská hlava státu podle webu The Guardian zároveň zpochybnila důkazy, na jejichž základě Berlín k tomuto závěru dospěl. Podle Putina se německá vláda snaží svalením viny na Moskvu odvést pozornost veřejnosti od vlastních vnitropolitických problémů.
Zdroj: Libor Novák