Evropská komise navrhla pro Česko výjimku z embarga na ruskou ropu do poloviny roku 2024, pro Maďarsko a Slovensko pak až do konce stejného roku. Po jednání velvyslanců unijních zemí to dnes novinářům sdělil diplomatický zdroj, podle něhož státy přes pozitivní vývoj zatím nedospěly ke konečné shodě na nových sankcích. Podle informací ČTK bude nyní unijní exekutiva dojednávat další záruky pro Budapešť a Bratislavu. Velvyslanci by se měli znovu sejít o víkendu. Aby embargo začalo platit, státy jej musí schválit jednomyslně.
Komise ve středu v rámci šestého balíku sankcí za ruskou invazi na Ukrajinu navrhla do konce roku zcela ukončit dovoz ropy z Ruska. Návrh původně počítal s roční výjimkou pro Maďarsko a Slovensko, které jsou na klíčové energetické surovině z Ruska nejvíce závislé. Obě země však embargo odmítly podpořit s požadavkem výrazně delšího přechodného období. Čas na zajištění dostatečných zásob proudících Transalpinským ropovodem TAL z jihu Evropy si vyžádala i česká vláda.
Dnešní návrh jí dává výjimku do června 2024. Pokud by se podařilo kapacitu ropovodu navýšit dříve, má pro Česko začít platit embargo již před zmíněným datem. Podle zmíněného zdroje je pro nové výjimky týkající se trojice států mezi ostatními zeměmi jednoznačná podpora. Zbývá však dořešit záruky, že po odpojení ruských ropovodů budou mít dostatek ropy a vyhovující infrastrukturu. To se vedle zmíněné trojice týká také Bulharska, které též žádalo výjimku, podle komise však neuvedlo dostatečný důvod.
"Jsem přesvědčena, že tenhle balík zavedeme. Pokud to potrvá o den déle, potrvá to o den déle, ale posunuli jsme se správným směrem," prohlásila dnes předsedkyně komise Ursula von der Leyenová. Za krok správným směrem označil výjimku pro Česko premiér Petr Fiala.
O dobrou zprávu jde také podle oslovených odborníků. "Tato výjimka by měla přinést snad dostatečné množství času na změnu technologie našich rafinerií ze sibiřské sirnaté ropy na ropu obvyklou v rafineriích v západní Evropě. To je myslím adekvátní míra kompromisu, aby EK mohla nějaké další sankce přijmout ihned," řekl ČTK analytik portálu Capitalinked.com Radim Dohnal.
Podle analytika XTB Jiřího Tylečka jde o "velkorysou výjimku". "Samozřejmě je před námi spoustu práce, abychom se stihli s novou situací vypořádat, ale o delší čas bychom snad ani v kontextu pomoci České republiky napadené Ukrajině žádat nemohli," uvedl Tyleček.
Podle ekonoma Lukáše Kovandy je realita taková, že Česko zatím nemá uspokojivě vyřešeno nahrazení ruské ropy. "Trpět mohou nejen řidiči, jimž zdraží pohonné hmoty, ale i průmysl. Do června 2024 je však ještě docela dost času, lze se za tu dobu připravit," konstatoval ve svém komentáři.
Podle zdrojů agentury Reuters komise v návrhu vyšla vstříc i námitkám několika jihoevropských zemí v čele s Řeckem, které nesouhlasily s podmínkami plánovaného zákazu přepravy ruské ropy tankery ze zemí EU. Místo původně navrhovaného měsíčního přechodného období nyní počítá s tříměsíční lhůtou.
Návrh výjimky u ruské ropy jde podle Fialy dobrým směrem
Návrh Evropské komise, aby Česko mělo výjimku z embarga na ruskou ropu do poloviny roku 2024, jde podle premiéra Petra Fialy (ODS) dobrým směrem. Fiala dnes ČTK sdělil, že Česko o návrhu nadále konstruktivně jedná, proto nechce předjímat jeho konečnou podobu. Věří však v dobré řešení. Česko by podle ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (za STAN) mohlo mít zajištěné dostatečné dodávky ropy z jiných než ruských zdrojů do konce roku 2024.
O výjimce dnes s odkazem na diplomatický zdroj informovala agentura Reuters. Upravený návrh nových sankcí proti Rusku, který obecně počítá s ukončením dovozu ruské ropy na konci letošního roku, začali dnes ráno projednávat velvyslanci členských zemí Evropské unie.
Výjimka z embarga by měla pro Česko platit do poloviny roku 2024, v případě Maďarska a Slovenska do konce stejného roku. "Návrh jde dobrým směrem, ale stále o něm konstruktivně jednáme s partnery v rámci EU. Nechci předjímat konečnou podobu, ale věřím v dobré řešení," sdělil dnes ČTK Fiala.
Síkela uvedl, že Česko by mohlo mít zajištěné dostatečné dodávky ropy z jiných než ruských zdrojů do konce roku 2024. Řeší především navýšení kapacity v Transalpinském ropovodu TAL. "My jsme v prvním kroku vyjádřili přesvědčení, že by se to dalo stihnout do konce roku 2024 a samozřejmě otázkou je, jak k tomu přistoupíme," uvedl dnes ministr na tiskové konferenci.
Česko je podle Síkely připraveno investovat do zvýšení kapacity ropovodu nad rámec svého současného pětiprocentního podílu. V současnosti jedná o tom, že by celé navýšení kapacity bylo ve prospěch ČR. Pokrok v jednáních je podle Síkely důležitou součástí toho, aby se ČR připojila k šestému unijnímu sankčnímu balíčku. "My potřebujeme buď ujištění, že dostaneme dostatek ropy a pohonných hmot z jiných zdrojů, nebo potřebujeme rozumět technickému řešení, jak to bude zajištěno," dodal.
Komise ve středu v rámci šestého balíku sankcí za ruskou invazi na Ukrajinu navrhla do konce roku zcela ukončit dovoz ropy z Ruska. Návrh původně počítal s roční výjimkou pro Maďarsko a Slovensko, které jsou na klíčové energetické surovině z Ruska nejvíce závislé. Budapešť i Bratislava však návrh odmítly podpořit s požadavkem výrazně delšího přechodného období. Čas na zajištění dostatečných zásob proudících ropovodem TAL z jihu Evropy si vyžádala i česká vláda.
Související
Česko nesplnilo svůj závazek vůči NATO, potvrdil Rutte
Česká diplomacie si opět trhla ostudu. Jako jediná z EU nepodpořila rezoluci OSN k ochraně klimatu
Česká republika , ropa , Petr Fiala (ODS)
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Rusko provedlo rozsáhlý útok na Ukrajinu. Mezi mrtvými jsou i děti
před 2 hodinami
Tropické počasí prohloubí opakující se problém
včera
Kavinsky rozesmutnil Francii. Smrt producenta komentoval i Macron
včera
Senátoři jsou pro. Rodičovský příspěvek vzroste na 400 tisíc korun
včera
Španělský tisk má jasno. Novým trenérem české reprezentace má být olympijský vítěz
včera
Turek nepřikročí k žalobě na prezidenta. Důvodů je hned několik
včera
Češi se s Knížákem rozloučí v příštím týdnu. Pohřeb s poctami bude v Praze
včera
Nejtragičtější letecká havárie v Československu se stala před 50 lety
včera
Podruhé za léto může být 40 stupňů. Diví se i meteorologové
včera
Macinka ukázal esemesku od prezidenta. Opět řeší nejmenování Turka
včera
Sánchez: Nacházejících 12 hodin bude pro Španělsko klíčových
včera
Válka, kterou nikdo nechtěl. Saúdská Arábie se půl roku snažila vyhnout konfliktu s Íránem, nepovedlo se
včera
Sliboval Ameriku na prvním místě, teď ho nezajímá, co se děje doma. Trump má nejmenší podporu v historii
včera
Zemřel oscarový písničkář Glen Hansard, autor hitu Falling Slowly
včera
Německo se řítí do politického chaosu. Klíčový Merzův člověk obešel zákony, pořídil si dítě z USA
včera
Uzavření Hormuzského průlivu vyvolalo efekt, který nikdy v historii nenastal. Může zdevastovat světové ekosystémy
včera
Počasí: Tropy hrozí v části Moravy i o víkendu. Meteorologové avizují další výstrahu
včera
V Keni začali hromadně umírat sloni. Důvod je pro vědce záhadou
včera
Čínské roboty nechceme. USA zakázaly dovoz humanoidů i robotických psů
včera
Nepeče se jen Evropa. V Indii se nedá dýchat už po ránu, teploty běžně přesahují 44 stupňů
Palli Mahalaxmi vstávala za úsvitu do vzduchu, který byl i v pět hodin ráno těžký a nesnesitelně horký. Ve vesnici Busabhadra v jihoindickém státě Ándhrapradéš nepohodlí nepřestávalo ani během nocí. Padesátiletá žena žila s rodinou v malé betonové místnosti bez oken, kde jediný stropní ventilátor jen těžko vířil teplý vzduch. Po skromné snídani naplnila láhev s vodou a vyrazila na pole. Místní ženy si cestou zahalovaly tváře před sluncem, které slibovalo další den plný spalujícího žáru.
Zdroj: Libor Novák