ČR se v evropském srovnání solidarity a důvěry ve společnosti umístila na desáté příčce

Česko se v evropském srovnání solidarity a důvěry ve společnosti umístilo na desáté příčce. Podle výsledků Indexu prosperity Česka, společného projektu České spořitelny a Evropy v datech, každý pátý Čech dobrovolničí. Navzájem si důvěřuje 84 procent Čechů, dlouhodobě nízká je naopak důvěra Čechů ve vládu a instituce obecně.

Česko zaostává ve finanční pomoci, kterou srovnává žebříček World Giving Index. Podle něj posílá peníze na dobročinnost jen čtvrtina obyvatel, což tuzemsko řadí na osmé nejhorší místo v Evropě. „Češi patří mezi štědré dárce v případě nárazové pomoci v situacích jako živelné pohromy nebo právě probíhající konflikt na Ukrajině, méně už v oblasti dlouhodobé a pravidelné podpory. Potvrzují to také výsledky průzkumu agentury Kantar pro Českou spořitelnu. Téměř 6 z 10 Čechů uvedlo, že poskytlo pomoc uprchlíkům z Ukrajiny buď osobně, konkrétně 11 procent, nebo skrze neziskové organizace, 46 procent,“ vysvětluje Tereza Hrtúsová, ekonomická analytička České spořitelny. S tím souhlasí i ředitel Člověka v tísni Šimon Pánek. Podle jeho zkušeností se pravidelnému dárcovství věnuje 15 až 20 procent Čechů. Přitom před dvaceti lety v Česku dlouhodobé dárcovství prakticky neexistovalo.

Každý pátý Čech dobrovolničí

Celkem dobře si Česko vede v oblasti dobrovolnictví. Bezplatně pomáhá téměř každý pátý, což v evropském srovnání představuje devátou pozici. Pomyslnou pomocnou ruku cizímu člověku v posledním měsíci podalo na 45 % české populace. Všechny tři složky žebříčku World Giving Index postupem času rostou a v současnosti tak pomáhá, daruje a podniká dobročinné aktivity více Čechů než například před pěti lety. „Česká společnost se vyvíjí k lepšímu ve spoustě aspektů včetně ochoty darovat. Je to i příklad toho, jak se společnost jako celek cítí a vyspívá. Je ochotna se rozdělit, chápe, že je solidarita a podpora slabších otázkou vyspělosti společnosti, nikoliv příklad slabosti. K výrazným posunům došlo kolem dluhové problematiky, inkluzi ve školství a spoustě sociálních věcí, které se posunuly a posunují kupředu,“ doplňuje Šimon Pánek.

Téměř každý Čech má někoho blízkého, na koho se v nouzi může obrátit

Nejlepšího výsledku v pilíři důvěry a solidarity Češi dosáhli v ukazateli dostupnosti osoby blízké v případě nouze. Podle žebříčku World Happiness Report patří Česku evropské prvenství. Pro srovnání Německo v tomto pilíři zaujímá celkové 7. místo, jenže z hlediska osoby blízké se propadlo až na 22. příčku. „Obecně lze říci, že dostupnost pomoci v případě, že se člověk dostane do nouze, je v naší zemi velmi dobrá. Existují však teritoriální rozdíly a obzvláště situace mimo větší města je komplikovanější. Složitá situace je v oblasti zdravotní péče pro lidi bez domova, kteří nejsou nikde evidováni a nemají zdravotní pojištění,“ upozorňuje Lukáš Curylo, ředitel organizace Charita Česká republika. Podle Curyla Česko potřebuje zásadně zlepšit oblasti jako exekuce či ochranu sociálně slabších rodin a seniorů, lidí s chronickým duševním onemocněním, závislostí či různými typy demence.

Diskriminaci migrantů považuje za problematickou 38 % Čechů, v integraci migrantů jsou Češi dvanáctí

V oblastech diskriminace a integrace migrantů jsou Češi v první polovině unijního srovnání. Diskriminaci jako problém vnímá jen 38 % Čechů. V oblasti integrace migrantů zaujímá Česko mezi zeměmi EU dvanáctou příčku. „Češi jsou obecně, na základní úrovni, průměrně tolerantní národ. Ale protože máme malou zkušenost s cizinci odlišné kultury, náboženství či barvy pleti, jejich příchodu a integrace se bojíme,“ vysvětluje analytik ústavu STEM Nikola Hořejš. V tomto ohledu je zajímavý pohled na Švédsko a Finsko, které v integraci zaujímají první a druhou příčku, zatímco kvůli diskriminaci jim připadají pozice 20 a 24. Větší otevřenost státu tak může vést k etnické nesnášenlivosti mezi občany.

Nová vláda se těší větší důvěře, Češi věří i svým sousedům

„Oblastí, ve které má Česko největší prostor ke zlepšení, je důvěra vládě a institucím obecně. S nástupem současné vlády se situace podstatně zlepšila. Fialově vládě nyní důvěřuje na 45 % české populace, což je nejvyšší výsledek za posledních deset let,“ vysvětluje Tomáš Odstrčil, analytik Evropy v datech. Podle dat Centra pro výzkum veřejného mínění Češi moc nevěří ani neziskovým organizacím. Tato důvěra se dlouhodobě v Česku pohybuje kolem 40 %. Výrazně jiná situace panuje v oblasti obecné důvěry ve společnosti. Beze strachu ze sousedství bydlí na 84 % Čechů, což je naprosto totožný výsledek, kterého na sdílené dvanácté příčce dosahuje i Slovensko a Slovinsko. Nejhůře v tomto ohledu dopadli Řekové, kteří lidem ve svém okolí důvěřují jen v 66,4 % případů. „Ačkoliv Češi obecně málo věří institucím, vysoké důvěry se dostává armádě. Dle údajů posledního průzkumu Eurobarometer jí věří 86 % obyvatel, což je mezi státy EU třetí nejvyšší podíl. Důvěra v armádu je v Česku dlouhodobě na vysoké úrovni. Společnost ji vnímá velmi kladně v situacích, jako jsou živelné katastrofy či pomoc armády při pandemii koronaviru,“ doplňuje analytička České spořitelny Tereza Hrtúsová.

Svoboda na druhé koleji

V celkovém vnímání důvěry a s ní spojené svobody hraje velkou roli vnímání korupce. Horší situace než v Česku panuje podle respondentů pouze v osmi unijních státech. V Dánsku či Finsku korupce problémem téměř není, na rozdíl od východu Evropy, zejména v Maďarsku nebo Bulharsku. O moc lepší není v Česku ani situace kolem svobody tisku a soudů. V žebříčku Reportérů bez hranic česká média získala 23,4 „trestných bodů“ ze 100, což Česku v EU opatřilo 19. místo a soudy vnímá jako nezávislé pouze 51 % Čechů, což znamená 16. příčku. Petr Leyer, ředitel české pobočky Transparency International k tomu dodává: „Problém vidím ve snahách některých politiků zasahovat do nezávislosti veřejnoprávních médií a pak ve vlastnické struktuře velkých soukromých mediálních domů. Značná část je jich vlastněna buď určitými vlivovými skupinami a využívána mimo jiné k prosazování jejich ekonomických a politických zájmů. Nebo jejich vlastnictví není transparentní, takže nevíme, kdo za nimi stojí a jaké má další zájmy a aktivity.“

Související

Vladimir Putin

Putin promluvil o napadení Česka a Polska

Rusko nemá žádné plány na útok na země NATO a nezaútočí na Polsko, pobaltské státy nebo Českou republiku, ale pokud Západ dodá Ukrajině stíhačky F-16, budou ruskými silami sestřeleny. Podle serveru euractiv.com to prohlásil ruský prezident Vladimir Putin při setkání s ruskými vojenskými piloty.

Více souvisejících

Česká republika

Aktuálně se děje

před 21 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

FK Dukla Praha

Rada se na lavičce Dukly může objevovat ještě minimálně tři týdny. Osmiměsíční trest je nepravomocný

Hojně diskutovaný rekordní trest za rasismus pro trenéra fotbalové pražské Dukly není definitivní, protože odvolací komise Fotbalové asociace ČR (FAČR) si vyžádala od disciplinární komise písemné odůvodnění toho, proč právě k tomuto trestu přistoupila. Protože se o Radově případu bude jednat až za tři týdny, do té doby se bude moct Petr Rada nadále objevovat na lavičce během druholigových zápasů.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Vladimir Putin

Putin konečně řekl pravdu. Rusko by proti NATO nemělo velkou šanci

Souhlasit se slovy ruského prezidenta Vladimira Putina se dá jen zřídka. Platí to především v posledních letech, kdy jeho vnitřní politika dramaticky prohlubuje autoritářství a stále více spoléhá na represivní nástroje, zatímco politika zahraniční přerostla v otevřenou vojenskou agresi vůči sousednímu státu a ignorování mezinárodních smluv, kterých je Moskva signatářem. Ve světle tradičního chvástání nad silou Ruska a jeho armády pak včerejší Putinův výrok, že Rusko je ve srovnání se Západem víceméně vojenským trpaslíkem, a proto válka s NATO nedává z jeho pohledu smysl, působí jako výjimečný záblesk smyslu pro realitu.

před 3 hodinami

Hokej, ilustrační fotografie.

Hokejisty Karlových Varů budou trénovat zlatí hoši z přelomu tisíciletí Patera a Moravec

Krátce po nedávném vyřazení Karlových Varů z předkola letošního extraligového play-off, v němž nestačily na České Budějovice, se potvrdila jména nových trenérů. Dosavadního kouče Energetiků Václava Eismanna, jenž působil na tamní lavičce od února, nahradí olympijský vítěz z Nagana Pavel Patera. Jeho asistentem pak bude další olympijský vítěz z roku 1998 a taktéž mistr světa z roku 2001 David Moravec. Dvouletou smlouvu s karlovarským klubovým vedením podepsal kromě nich i nový trenér brankářů Lukáš Mensator.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Miloš Zeman

Miloš Zeman chce na Slovensko, ale zůstává v Motole. Zdravotní stav se zlepšuje

Dva týdny už je exprezident Miloš Zeman hospitalizovaný v pražské Fakultní nemocnici Motol. Podle lékařů se jeho zdravotní stav nadále zlepšuje, na odhad termínu propuštění je však brzy. Zeman přitom údajně koketuje s myšlenkou, že by se vydal na Slovensko a před druhým kolem tamní prezidentské volby podpořil Petera Pellegriniho. 

před 9 hodinami

před 9 hodinami

Aktuální počasí: Silný vítr doprovodí studenou frontu, platí výstraha

Velikonoce má podle předpovědi doprovázet velmi teplé počasí, ve čtvrtek jim ale bude předcházet přechod studené fronty přes Česko. Meteorologové v souvislosti s ní varují před silným větrem. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy