Italský premiér Mario Draghi podporuje další zpřísnění sankcí proti Rusku a navrhuje, aby se nové postihy zaměřily zejména na oligarchy a ruskou centrální banku. Premiér to dnes řekl v projevu k poslancům. Podle něj by měl vzniknout veřejný mezinárodní registr movitých Rusů s majetkem přesahujícím deset milionů eur (250 milionů Kč).
Do sankcí by se podle něj měla zapojit i Banka pro mezinárodní vypořádání plateb (BIS), která funguje jako centrální banka centrálních bank.
"Navrhl jsem nová cílená opatření proti oligarchům... a další zvýšení tlaku na ruskou centrální banku," řekl Draghi, bývalý šéf Evropské centrální banky (ECB).
Banka BIS až dosud odmítala komentovat, zda se do sankcí proti Rusku přímo zapojí. Její mluvčí Jill Fordenová ale v pondělí ujistila, že BIS rozhodně Rusku neposkytne možnosti, jak sankce obejít.
Draghi ve svém projevu také odsoudil rozhodnutí prezidenta Vladimira Putina, který nařídil pohotovost ruským jaderným silám. Podle Draghiho jde o "extrémní formu vydírání", která si žádá rychlou, jednotnou a ráznou reakci. Podle premiéra je tento Putinův krok důsledkem efektivní ukrajinské obrany.
Sankce povedou ke kolapsu ruské ekonomiky, řekl francouzský ministr
Sankce, které na Rusko uvalily západní státy v odvetě za invazi na Ukrajinu, povedou ke kolapsu ruské ekonomiky. Stanici France Info to dnes řekl francouzský ministr financí Bruno Le Maire. Dodal, že Západ je připraven sankce ještě zpřísnit a povede proti Moskvě ekonomickou válku. Bývalý ruský prezident a nynější místopředseda ruské bezpečnostní rady Dmitrij Medveděv v reakci na slova francouzského ministra varoval, že ekonomické války se v historii lidstva často změnily ve války skutečné.
"Povedeme proti Rusku totální ekonomickou a finanční válku," uvedl Le Maire. "Způsobíme kolaps ruské ekonomiky. Hospodářská a finanční rovnováha je zcela ve prospěch Evropské unie, která právě objevuje svou ekonomickou sílu," dodal ministr financí.
"Nějaký francouzský ministr dnes prohlásil, že Rusku vyhlásili ekonomickou válku. Pozor na jazyk, pánové! A nezapomeňte, že v lidských dějinách se ekonomické války poměrně často změnily ve války skutečné," napsal na twitteru Medveděv.
Spojené státy, sedmadvacítka a další země uvalily sankce na ruskou centrální banku, ruské oligarchy a čelné představitele, včetně prezidenta Vladimira Putina, a zakázaly některým ruským bankám přístup do mezinárodního platebního systému SWIFT. Tvrdé sankce mimo jiné přivodily kolaps rublu a ochromily ruskou ekonomiku.
Celková výše ruských aktiv, která spojenci zmrazí, činí podle Le Mairea téměř jeden bilion dolarů. Ministr připustil, že dopady sankcí budou kvůli svému vůdci trpět i obyčejní Rusové.
Světoví lídři se v pondělí shodli na potřebě dalšího zesílení sankcí proti Rusku. Elysejský palác pak uvedl, že "je třeba naléhavě zvýšit cenu války pro prezidenta Putina." Už zavedené sankce ale podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona bolí víc, než Putin předpokládal.
Polský ministr zahraničí vyzval k dalším sankcím proti Rusku
Polský ministr zahraničí Zbigniew Rau dnes vyzval k zavedení dalších sankcí proti Rusku, pokud Moskva neukončí svůj vojenský vpád na Ukrajinu. Uvedla to agentura Reuters.
"Pokud by válka měla trvat déle, rozsah sankcí by se měl zvýšit. V tom mezi námi panuje shoda," řekl Rau po setkání se svými protějšky z Německa a Francie.
Polsko již přijalo kolem 400.000 uprchlíků z Ukrajiny, ale celkový počet může dosáhnout i jednoho milionu, dodal Rau.
"(Ruský prezident )Vladimir Putin se mýlil. Spekuloval, že dovolíme, abychom byli rozděleni, ale naopak jsme v těchto těžkých dobách semknutější. Stojíme při Ukrajině, protože si uvědomujeme, co je v sázce," uvedla německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková podle agentury PAP. Upozornila, že válka na Ukrajině způsobí Rusku velké škody.
"Naši sílu určuje naše jednota, rychlost rozhodování a odvaha těchto rozhodnutí," řekl francouzský ministr Jean-Yves Le Drian. Sankce, které již vážně ovlivnily ruskou ekonomiku, by měly být uplatněné také proti Bělorusku, které se rovněž podílí na agresi vůči Ukrajině, dodal podle PAP.
Související
Trump změnil světový řád. Evropa poprvé v historii zůstala úplně sama, varuje Draghi
Draghi po vítězství Trumpa bije na poplach: Reforma ekonomiky EU je urgentní
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Ruský soud vyhodil z voleb stranu bojující proti válce na Ukrajině
před 2 hodinami
Proč Islanďané odmítli vstup do EU? Na vině jsou ryby i mladí
před 3 hodinami
Hrdina povodní v Nepálu: Ředitel zachránil život 900 studentů
před 4 hodinami
U pobřeží Kypru se převrátila loď s 267 lidmi na palubě, počet mrtvých narůstá
před 6 hodinami
Babiš rovná vztahy s Hradem. Obnoví schůzky s Pavlem
před 7 hodinami
ČT představila novou nedělní debatu. Řešil se propad preferencí ANO i neefektivní zadlužování Česka
před 8 hodinami
Politico: Rusko plánuje novou pozemní ofenzívu na Kyjev
před 9 hodinami
Plzeň už má náhradu za Hyského. Viktoriány nově povede Radoslav Kováč
před 9 hodinami
Únik dokumentů z Trumpova úřadu měl dokázat americkou cenzuru. Odhalil něco úplně jiného
před 10 hodinami
Island v referendum odmítl návrh na obnovení přístupových rozhovorů s EU
před 12 hodinami
NASA posílá do vesmíru zbrusu nový teleskop. Je tisíckrát rychlejší než Hubbleův
před 13 hodinami
Nyní a navždy. Kanada umístila na břeh Ontarijského jezera velkou ceduli s nápisem
před 14 hodinami
Po katastrofě v Nepálu je už 750 mrtvých. Hrozí další sesuvy půdy
před 15 hodinami
Počasí: Déšť bude příští týden výjimkou, tropické teploty se ale neobjeví vůbec
včera
Posádka mise Artemis II převzala od Trumpa nejvyšší americké vesmírné vyznamenání
včera
Vlna vymazala z povrchu země celé vesnice. Zaplavená místa jsou nepřístupná, kolik lidí bahno pohřbilo nikdo neví
včera
USA potřebují venezuelskou ropu víc než kdy dřív. Z kontroverzní dohody mohou těžit všichni
Aktualizováno včera
Tragédie u Buči: Ruský noční úder si vyžádal nejméně 37 mrtvých a stovky evakuovaných
včera
Jednání o míru se nekoná. Rozhovory jsou mrtvé, přiznává Moskva
včera
Královské námořnictvo provedlo mimořádnou operaci. Sledovalo ruská plavidla v britských vodách
Britské královské námořnictvo absolvovalo intenzivní třídenní operaci, během níž detailně sledovalo pohyb čtyř ruských plavidel v britských vodách. Mimořádný zásah trval celkem 72 hodin a britské složky využívaly k neustálému monitorování trasy ze Severního moře do Lamanšského průlivu pokročilé radarové systémy.
Zdroj: Libor Novák