Nadcházející výročí protinacistického Varšavského povstání z roku 1944 a budoucnost Polska i jeho další směřování byly předměty dnešní schůzky polského prezidenta Andrzeje Dudy a jeho soupeře v prezidentských volbách varšavského primátora Rafala Trzaskowského.
Duda na tiskové konferenci řekl, že to byl "klidný rozhovor", a litoval, že Trzaskowski jeho pozvání nepřijal těsně po volbách. Jejich druhé kolo se konalo 12. července a Duda v něm zvítězil těsně, když při 68procentní voličské účasti získal 51 procent hlasů, zatímco primátor téměř 49 procent.
Duda, který je spojencem vládních konzervativců ze strany Právo a spravedlnost (PiS), svého oponenta pozval na setkání hned tentýž večer. Trzaskowski z opoziční Občanské platformy (PO) pozvání ale odmítl. Sdělil tehdy, že by se schůzka neměla konat, dokud nebudou vyhlášeny oficiální výsledky.
Spotkanie z prezydentem @AndrzejDuda. Rozmawialiśmy stanowczo, ale merytorycznie. Jedną z ważnych kwestii, które omawialiśmy była kondycja samorządów. Przedstawiłem prezydentowi projekt ustawy zakładający zwiększenie ich bezpieczeństwa finansowego. pic.twitter.com/ezevVL61l1
— Rafał Trzaskowski (@trzaskowski_) July 30, 2020
Duda se k tomu dnes vrátil, když řekl: "Přál jsem si, aby to setkání bez ohledu na to, kdo volby vyhrál, mělo symbolický význam a stalo se polskou tradicí i do budoucna, tradicí prezidentských voleb."
Opozice volební výsledek napadla u nejvyššího soudu. Opoziční poslanci obvinili zaujatost médií ve prospěch Dudy a hovoří o porušení ústavy při stanovení volebního termínu. Soud se k platnosti voleb vysloví 3. srpna.
Volby byly původně vypsané na 10. května a PiS jejich konání chtěla prosadit za každou cenu i přes epidemii covidu-19. Opozice vinila vládu z uspěchání termínu ve snaze zajistit, aby se hlasovalo ještě v době, kdy má Duda dostatečnou podporu občanů. Odložené první kolo se nakonec konalo 28. června a Duda v něm vyhrál se ziskem 43,5 procenta hlasů. Trzaskowski dostal 30,46 procenta a skončil druhý.
Při dnešním jednání v prezidentském paláci přišlo na pořad i nadcházející výročí ozbrojeného povstání proti německé okupaci. Začalo ve Varšavě 1. srpna 1944 a do října bylo tvrdě potlačeno. Do povstání se zapojilo až 45.0000 lidí vedených odbojovou Zemskou armádou. Mnoho šancí na úspěch neměli vzhledem k tomu, že byli na rozdíl od okupantů špatně vyzbrojení a navíc se jim nedostalo očekávané pomoci od Rudé armády, třebaže ta se již nacházela u Varšavy. Po 63 dnech bylo povstání potlačeno. O život v něm přišlo kolem 20.000 povstalců a 180.000 civilistů a půl milionu Varšavanů muselo opustit své domovy. Okupanti poté zbytek velkoměsta téměř srovnali se zemí.
Související

Duda je naposledy jako prezident v Praze. Na Hradě ho přijal Pavel

OBRAT: Prezidentské volby v Polsku vyhrál Karol Nawrocki. Radost Rafała Trzaskowského byla předčasná
Andrzej Duda , Rafal Trzaskowski , Polsko , Právo a spravedlnost (PiS) , občanská platforma , Varšava
Aktuálně se děje
před 1 hodinou

Ukrajinou po Zelenského podpisu kontroverzního zákona zmítají masové demonstrace. Největší od začátku války
před 2 hodinami

Zelenskyj mění svá vlastní pravidla hry: Boj proti korupci přechází pod státní dohled, návrat k centralizaci moci v čase války je znepokojivý
před 2 hodinami

Tlak na Zelenského roste. Rozvrátil protikorupční struktury a čelí vlně kritiky, píše ukrajinský tisk
před 3 hodinami

Partnerství odsouzené k zániku: Francouzsko-německý motor se zadrhává
před 3 hodinami

Žloutenka je na vzestupu, letos v Česku zabila už 10 lidí. Šíří se také svrab a spalničky
před 4 hodinami

Více než stovka humanitárních organizací varuje před masovým hladověním v Gaze
před 5 hodinami

Nově objevené záběry a fotografie vrhají nové světlo na Trumpovy vazby s Epsteinem
před 7 hodinami

Výhled počasí do poloviny srpna. Meteorologové řekli, zda se oteplí
včera

Britové oslavili narozeniny budoucího krále. Na trůnu ho přivítají až za mnoho let
včera

Čeští fotbaloví zástupci v Evropě znají další možné soupeře. Nejtěžší výběr má Plzeň, co Ostrava a Sparta?
Aktualizováno včera

Zemřel legendární Ozzy Osbourne
včera

Na Českokrumlovsku řádily falešné lékařky. Hrozí jim až pět let ve vězení
včera

Trumpa podruhé přijme britský panovník. V programu zůstává jeden otazník
včera

Metro opět začne stavět na Staroměstské. Má to ale háček
včera

Sto let od vydání knihy, která byla základem nacistické ideologie. V Česku je zakázaná
včera

Íránský režim zdrcený válkou míchá víru s nacionalismem. Jde o nebezpečnou hru, problémy ale nezakryje
včera

Škrty v zahraniční pomoci nikoho nezabijí, tvrdí USA. Zemře 14 milionů lidí, spočítali vědci
včera

V Motole s meningokokem leží nezletilý student. Merxbauerová pro EZ řekla, na co si dávat pozor
včera

OSN: Pásmo Gazy je peklem na Zemi. Lékaři omdlévají, děti umírají hlady
včera
14 let po útocích na ostrově Utøya je internet inkubátorem extremismu. Navzdory nespočtu varování
Před čtrnácti lety provedl Anders Breivik nejhorší útok v dějinách moderního Norska. Jeho radikalizace odhalila temnou stránku internetu – svět osamělých vlků, nenávisti a ideologické manipulace. Dnes, s rozmachem umělé inteligence a personalizovaného obsahu, se digitální prostředí stává ještě nebezpečnějším inkubátorem extremismu, kde se „noví Breivikové“ mohou zrodit rychleji a tišeji než kdy dřív.
Zdroj: Jakub Jurek