EK přiklepla Česku 180 miliard. Pokud zabrání Babišově střetu zájmů

Ve střetu zájmů je přitom podle dřívějších letošních závěrů auditu komise premiér Andrej Babiš. První finance by do Prahy mohly přijít v září, pokud českou investiční strategii definitivně odsouhlasí členské státy EU.

Fond, na který si unie vzala na finančních trzích bezprecedentní společnou půjčku, má členským zemím pomoci oživit hospodářství zasažené koronavirovou pandemií či je lépe připravit na její případné opakování. Česko podle Bruselu splnilo zásadní požadavky, podle nichž musí nejméně 37 procent svého podílu na fondu vyčlenit na projekty určené k ochraně klimatu a pětinu na digitalizaci ekonomiky. Česká vláda podle hodnocení komise s prvním kritériem spojila 42 procent prostředků a s druhým 22 procent.

"Tento plán nasměruje Česko na cestu k oživení a podpoří hospodářský růst v době, kdy se Evropa chystá na ekologickou a digitální transformaci," prohlásil dnes v Bruselu místopředseda EK pro ekonomiku Valdis Dombrovskis.

Plán podle komise zahrnuje investice do energie z obnovitelných zdrojů, modernizace rozvodných sítí dálkového vytápění, výměny uhelných kotlů a zlepšení energetické účinnosti budov. Obsahuje rovněž opatření na ochranu přírody a vodohospodářství, jakož i investice do udržitelné mobility.

Další peníze podle hodnocení EK zamíří do digitální infrastruktury, digitalizace zdravotnictví, justice či stavebních úřadů.

Aby však Česko mohlo dostat celý svůj podíl na fondu, budou české úřady podle komise muset v příštích měsících dodržet kritéria stanovená pro ochranu peněz EU před střetem zájmů. O případu premiéra Babiše se komise ve svém dnešním hodnocení přímo nezmiňuje, Česko však musí při budoucích kontrolách či auditech spojených s čerpáním peněz z fondu dokázat, že střetu zájmů efektivně předchází.

Unijní exekutiva v letos zveřejněném auditu dospěla k závěru, že české úřady neřeší systémový problém střetu zájmů premiéra Babiše. Ten podle auditorů stále ovládá holding Agrofert, ačkoli jej vložil do svěřenských fondů. Komise proto nehodlá firmám z této skupiny vyplácet dotace ze strukturálních fondů. Babiš tvrdí, že střet zájmů nemá a že dodržuje české zákony.

Fond pro oživení a odolnost obsahující přes 700 miliard eur (více než 18 bilionů korun) je od strukturálních fondů oddělen, unijní pravidla ale i v jeho případě stanovují, že členské státy musí vyloučit korupci či střet zájmů při nakládání s veřejnými penězi.

Česko v souladu s pravidly fondu dostane na základě dnes schváleného plánu 13 procent z celkových 180 miliard korun ještě letos v rámci předfinancování, do výplaty další částky bude ale muset prezentovat splnění zmíněných požadavků.

"Nezaplatíme, pokud tento problém nebude vyřešen, a navíc budeme vymáhat zpět peníze z předfinancování," řekl dnes novinářům jeden z unijních činitelů, podle něhož se mají české úřady s požadavky komise vyrovnat nejpozději do poloviny příštího roku. Příspěvky může země čerpat až do roku 2026.

Brusel u jednotlivých zemí v případě obav ze zneužití unijních peněz může zablokovat čerpání z fondu v kterékoli fázi jeho schvalování. Komise takto odložila samotné schválení plánu v případě Maďarska, u něhož má obavy z možné korupce při zadávání veřejných zakázek. Brusel zatím schválil plány více než poloviny členských zemí. Celkem 12 jich minulý týden definitivně odsouhlasili ministři financí unijních států.

Komise během vyjednávání o plánu s českými úřady nebyla podle unijních činitelů zcela spokojená s plněním požadavku, podle něhož nesmí investice z fondu "významně poškozovat životní prostředí" například u odpadů ze staveb či využívání nečistých energií. Česko se podle nich nakonec zavázalo toto kritérium zajistit v pravidlech výběrových řízení na zakázky financované z fondu.

Babiš: V Česku není systémový problém, peníze se rozdělují transparentně

Evropské peníze se v České republice podle premiéra Andreje Babiše (ANO) rozdělují transparentně. Na dnešní tiskové konferenci při příležitosti návštěvy předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové v Praze řekl, že nemá pocit, že by od jeho vstupu do vlády mělo Česko systémový problém i s ohledem na střet zájmů.

Státní tajemnice pro evropské záležitosti Milena Hrdinková ČTK řekla, že při vyjednáváních se Česká republika zavázala čerpání z fondu efektivně kontrolovat. Metodiku nastaví ministerstvo průmyslu a obchodu.

Evropská komise dnes schválila český národní plán obnovy, který Česku otevře cestu ke 180 miliardám korun dotací z mimořádného krizového fondu Evropské unie. Plán podle komise splňuje stanovená ekologická či digitální kritéria, české úřady však budou muset zabránit možnému premiérovu střetu zájmů, aby mohla země inkasovat všechny peníze. První finance by do Prahy mohly přijít v září, pokud českou investiční strategii definitivně odsouhlasí členské státy.

"Od momentu, kdy jsem vstoupil do vlády a teď jsem premiér, tak nemám pocit, že bychom měli nějaký systémový problém," řekl Babiš. "Je tam požadavek na zajišťování a sběr informací o osobách, které stojí za subjekty, které dostávají finance. Tyto milníky musí být splněny předtím, než bude v polovině roku 2022 vyplacena první velká částka," doplnila šéfka komise.

"Evropská komise bude kontrolovat, že jsou finanční prostředky vynakládány moudře. Máme také nástroje na ochranu rozpočtu, protože především jde o prostředky daňových poplatníků v Evropské unii," dodala von der Leyenová.

Aby Česko mohlo dostat celý svůj podíl na fondu, budou české úřady podle komise muset v příštích měsících dodržet kritéria stanovená pro ochranu peněz EU před střetem zájmů. Hrdinková ČTK řekla, že při vyjednáváních se ČR zavázala čerpání z fondu efektivně kontrolovat. Mechanismy kontroly bude muset nastavit do poloviny příštího roku. "Očekávám, že metodika bude velmi podobná té, kterou ministerstvo průmyslu a obchodu a ministerstvo pro místní rozvoj už používají," uvedla s odkazem na současné dotační programy. Ministerstvo průmyslu a obchodu a jeho útvar, který bude za koordinaci čerpání plánu obnovy odpovědný, bude podle Hrdinkové muset nastavit všechny procesy, které jsou nutné pro kontrolu čerpání peněz.

Unijní exekutiva v letos zveřejněném auditu dospěla k závěru, že úřady neřeší systémový problém se střetem zájmů premiéra Babiše. Podle auditorů stále ovládá holding Agrofert, ačkoli jej vložil do svěřenských fondů. Komise proto nehodlá firmám z této skupiny vyplácet dotace ze strukturálních fondů. Babiš tvrdí, že střet zájmů nemá a že dodržuje české zákony. V posledním dopisu, který ve věci střetu zájmů do Prahy přišel, kritizuje podle serveru iROZHLAS Brusel ministerstvo průmyslu za to, že nezlepšilo kontrolu střetu zájmů a svěřenských fondů. Komise podle něj ministerstvu mimo jiné vytýká, že nezařadilo do svých postupů metodické stanovisko, které kvůli lepšímu prověřování střetu zájmů na konci loňského roku vydalo ministerstvo pro místní rozvoj. Komisi se ani nelíbí to, jakým způsobem ministerstvo průmyslu vede seznam společností vlastněných veřejnými funkcionáři.

Z Národního plánu obnovy budou mít podle Babiše prospěch všichni. "Všem občanům přinese například lepší komunikaci s úřady, elektronizaci zdravotnictví, kvalitní a bezpečné cestování na železnici, podporu digitálních dovedností ve školách nebo modernizaci sociálních služeb," uvedl předseda vlády. Značná část peněz podle něj půjde do zdravotnictví, například na onkologickou prevenci a péči.

Podpořeni budou také podnikatelé, start-upy, kulturní a kreativní sektor, poznamenal Babiš. "Obce a města by měly přivítat investice do rychlejšího internetového připojení, brownfieldů, adaptace na klimatickou změnu, ochranu přírody, obnovu lesů po kůrovcové kalamitě," vyjmenoval.

Von der Leyenová uvedla, že český plán předpokládá i další kroky k ochraně klimatu, například vytváření dobíjecích stanic pro elektromobily, investice do obnovitelných zdrojů energie nebo do infrastruktury pro recyklaci odpadů.

V souvislosti s klimatem zmínila stále častější a intenzivnější extrémní výkyvy počasí, povodně Belgii, Nizozemsku, Německu, Rakousku či Švýcarsku nebo nedávné tornádo na jižní Moravě.

Šéfka unijní exekutivy zmínila, že je velmi ráda, že se Česko rozhodlo výrazně investovat do posílení systému zdravotnictví, a to jak do elektronizace, tak do onkologické péče.