EU odsoudila turecký těžební průzkum, Ankara má čas do prosince

Bez účasti šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella pobývajícího v karanténě dnes summit Evropské unie probíral aktuální zahraničněpolitická témata. Unijní lídři na návrh Řecka a Kypru odsoudili obnovený těžební průzkum Turecka ve východním Středomoří. Vyzvali také k posílení obchodní spolupráce s africkými zeměmi, jimž hodlají více pomáhat v boji s covidovou nákazou. EU chce také Afriku více zapojit do omezování nelegální migrace.

Napjaté vztahy s Tureckem probírali šéfové států a vlád již na mimořádné schůzce před dvěma týdny, kdy Atény a Nikósie tlačily na uvalení sankcí za těžební průzkum u břehů Kypru a řeckých ostrovů. Summit se tehdy usnesl, že v případě pokračování nelegálních aktivit Ankaru potrestají. Ta usnesení kritizovala a později opět do sporných vod vyslala plavidlo Oruç Reis, které předtím ve snaze o dialog stáhla.

? LIVE NOW: follow the press conference after #EUCO https://t.co/jOT0ZOLomN

— Charles Michel (@eucopresident) October 16, 2020

"Odsuzujeme jednostranné provokace Turecka," prohlásil po skončení vrcholné schůzky její předsedající Charles Michel. Šéf Evropské rady dodal, že Ankara má čas změnit svůj přístup do prosince, kdy političtí vůdci unijních zemí zváží případné další kroky na příštím summitu.

Řecko se dnes podle diplomatických zdrojů pokoušelo prosadit ráznější závěry schůzky. Řada zemí však považuje vzhledem k partnerství v NATO a dohodě o migraci vztahy s Tureckem za velmi citlivé a nechce dále zvyšovat napětí.

"Jednoznačně chceme pokračovat v cestě, kterou jsme s Tureckem začali. Další rozvoj vztahů EU s Tureckem je v zájmu obou stran," řekla po skončení summitu německá kancléřka Angela Merkelová, jejíž země EU předsedá. Odkazovala tím na snahu většiny unijních zemí motivovat Turecko k jednáním například nabídkou užších obchodních vztahů, ale zároveň rázně hájit zájmy členských zemí ohrožené tureckými aktivitami.

Podle Michela byl summit rovněž příležitostí připravit se na vrcholné jednání s lídry afrických zemí, které má EU v plánu začátkem prosince. Prezidenti a premiéři se dnes shodli na tom, že by jejich země měly více investovat do řady rozvíjejících se odvětví v afrických státech. Mezi tyto oblasti patří digitální ekonomika, obnovitelné zdroje energie, doprava, zdravotnictví či zemědělství. Zdůraznili rovněž, že bude důležité poskytnout Africe podporu při zvládaní pandemie a jejích následků, například prostřednictvím distribuce dostatečného množství vakcín.

Unie chce podle přijatých závěrů zároveň africké státy více zapojit do spolupráce v boji s nelegální migrací a gangy pašujícími lidi. Hodlá je také přesvědčovat, aby více přijímaly ty své občany, kteří nebudou mít v Evropě právo na azyl.

Související

Fico na summitu EU

Summit EU v Bruselu: Litva chce Ukrajinu v Unii do pěti let, Fico hrozí zablokováním protiruských sankcí

Po středečním summitu NATO v Haagu se evropští lídři přesunuli na další klíčové jednání – tentokrát do Bruselu, kde dnes zasedá Evropská rada. Cesta dlouhá 176 kilometrů s přestupem v Rotterdamu trvá vlakem zhruba hodinu a půl. V srdci evropské diplomacie se nyní jedná o tématech, která budou zásadní pro směřování kontinentu v následujících měsících.

Více souvisejících

Summit EU EU (Evropská unie) Charles Michel Turecko Řecko

Aktuálně se děje

před 32 minutami

Demonstrace na Ukrajině

Ukrajinou po Zelenského podpisu kontroverzního zákona zmítají masové demonstrace. Největší od začátku války

V několika ukrajinských městech včetně Kyjeva, Lvova, Dnipra a Oděsy se v úterý 22. července konaly masové demonstrace. Důvodem byl nový zákon, který podepsal prezident Volodymyr Zelenskyj a který podle kritiků ohrožuje nezávislost klíčových protikorupčních institucí země – Národního protikorupčního úřadu (NABU) a Specializované protikorupční prokuratury (SAP).

před 1 hodinou

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Zelenskyj mění svá vlastní pravidla hry: Boj proti korupci přechází pod státní dohled, návrat k centralizaci moci v čase války je znepokojivý

Ukrajinské nejvyšší složky moci podkopávají své vlastní základy v nejcitlivější chvíli. Zákon, který podřizuje protikorupční úřady vládnímu dohledu, působí jako rezignace na hodnoty, které země deklarovala od Euromajdanu. Přijat byl navíc překotně, bez debaty a v atmosféře sílícího tlaku na občanskou společnost. Místo důvěry a reformní vyspělosti tak Kyjev vysílá signál, že v čase války volí staré metody – centralizaci, loajalitu a kontrolu.

před 1 hodinou

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Tlak na Zelenského roste. Rozvrátil protikorupční struktury a čelí vlně kritiky, píše ukrajinský tisk

Ukrajina zažila podle webu Kyiv Independent jeden z nejzásadnějších zvratů v poválečné historii. Prezident Volodymyr Zelenskyj 22. července podepsal kontroverzní zákon, který de facto ruší nezávislost klíčových protikorupčních institucí – Národního protikorupčního úřadu (NABU) a Specializovaného protikorupčního státního zastupitelství (SAPO). Podle kritiků to znamená konec snah o skutečný boj proti korupci v zemi a vážné ohrožení její evropské integrace.

před 2 hodinami

Friedrich Merz (CDU)

Partnerství odsouzené k zániku: Francouzsko-německý motor se zadrhává

Když v květnu nový německý kancléř Friedrich Merz navštívil jako první zahraniční destinaci Paříž, hovořil o „novém francouzsko-německém startu pro Evropu“. S francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem si okamžitě vytvořili osobní vazbu, která měla podle obou lídrů pomoci překonat roky napětí mezi Berlínem a Paříží. Jenže navzdory teplému tónu a společné afinitě k byznysu a deregulaci se ukazuje, že obnovené partnerství rychle naráží na realitu – hluboké neshody v oblasti obrany, obchodu i energetiky zůstávají.

před 2 hodinami

Žloutenka

Žloutenka je na vzestupu, letos v Česku zabila už 10 lidí. Šíří se také svrab a spalničky

Letní sezóna přináší výrazný nárůst infekčních onemocnění. Klíšťová encefalitida, spalničky i virová hepatitida A podle mluvčí Státního zdravotního ústavu Štěpánky Čechové ohrožují stále více lidí, zejména kvůli nízké proočkovanosti a podcenění prevence. Letos bylo v Česku zaznamenáno již 928 případů hepatitidy A, kvůli které zemřelo už deset lidí. Roste i výskyt svrabu. Nejhorší situace je v Praze, kde hygienici řeší více než 300 případů žloutenky typu A.

před 3 hodinami

Palestina

Více než stovka humanitárních organizací varuje před masovým hladověním v Gaze

Více než sto humanitárních organizací, včetně Save the Children a Lékařů bez hranic (Médecins Sans Frontières), vydalo společné prohlášení, v němž varují před "masovým hladověním", které podle nich zachvátilo celou Gazu. Vyzývají k okamžitému příměří a otevření hranic pod dohledem OSN, které by umožnilo nepřetržitý přísun potravin a základní pomoci pro dva miliony obyvatel.

před 5 hodinami

Prezident Trump

Nově objevené záběry a fotografie vrhají nové světlo na Trumpovy vazby s Epsteinem

Nové archivní fotografie a videozáznamy, které odhalil tým CNN KFile, přinášejí další podrobnosti o dřívějším vztahu Donalda Trumpa s odsouzeným sexuálním delikventem Jeffreym Epsteinem. Tato nová zjištění přicházejí v době, kdy se veřejná i politická debata znovu rozhořela kvůli rozhodnutí ministerstva spravedlnosti nezveřejnit očekávané materiály související s Epsteinovým případem.

před 6 hodinami

včera

včera

Ilustrační fotografie.

Čeští fotbaloví zástupci v Evropě znají další možné soupeře. Nejtěžší výběr má Plzeň, co Ostrava a Sparta?

Ještě předtím než všichni tuzemští pohároví zástupci vstoupili do bojů o účast v hlavních fází evropských soutěží, už vědí, s kým se utkají v další fázi předkol. Z pondělního losování ve švýcarském Nyonu tak vyplývá, že nejtěžší vyhlídky má z českých účastníků Viktoria Plzeň. Český vicemistr by se totiž v případě postupu z 2. předkola Ligy mistrů přes Servette Ženeva utkal s někým z dvojice Glasgow Rangers-Panathinaikos Atény. To v bojích o Evropskou ligu čeká Ostravu po případném postupu do 3. předkola buď slovinské Celje nebo kyperská AEK Larnaka. A své možné příští soky má na vybranou i pražská Sparta, která po kazašském Aktobe může změřit síly s dalšími méně známými celky – s Ararat-Armenia či s rumunským klubem Universitateu Kluž.

Aktualizováno včera

Ozzy Osbourne

Zemřel legendární Ozzy Osbourne

Svět rockové hudby přišel o jednu z největších legend. Ve věku 76 let zemřel slavný britský zpěvák Ozzy Osbourne, frontman metalové skupiny Black Sabbath. Větších komerčních úspěchů dosáhl během následné sólové kariéry. V posledních letech se potýkal se zdravotními problémy. 

včera

včera

Prezident Trump

Trumpa podruhé přijme britský panovník. V programu zůstává jeden otazník

V září naruší běžný chod britské společnosti velká událost. Na návštěvu přijede americký prezident Donald Trump, jeden z nejmocnějších mužů světa. Program šéfa Bílého domu se stále připravuje a on sám do harmonogramu svým způsobem zasahuje. Podle zjištění BBC si nepřeje, aby se speciálně kvůli němu scházeli britští zákonodárci. 

včera

včera

včera

Ilustrační foto

Íránský režim zdrcený válkou míchá víru s nacionalismem. Jde o nebezpečnou hru, problémy ale nezakryje

Po dvanáctidenní válce s Izraelem a americkým zásahem čelí Írán těžkým následkům – zničené armádě, jadernému programu i ztrátám civilistů. Vedení režimu však v krizi sází na nacionalismus a šíitské rituály, aby obnovilo podporu obyvatel. Ve veřejném prostoru se objevují mytologické motivy a vlastenecké symboly. Nová rétorika íránského režimu ale zřejmě nestačí k překrytí hlubokých ekonomických a sociálních problémů.

včera

Marco Rubio na zápase UFC 316

Škrty v zahraniční pomoci nikoho nezabijí, tvrdí USA. Zemře 14 milionů lidí, spočítali vědci

Zpravodajové CNN navštívili východní Afghánistán a jejich reportáž z nemocnice v provincii Nangarhár vyvolává silné emoce. Mrazivou kulisou příběhu je pláč ženy, jejíž roční syn Muhammad Umar zemřel na následky podvýživy a meningitidy. Chlapec měl zdravotní problémy už od narození, ale podle lékařů jeho stav zhoršily drastické škrty v humanitární pomoci USA, které letos zasáhly i tento region.

včera

včera

Gaza

OSN: Pásmo Gazy je peklem na Zemi. Lékaři omdlévají, děti umírají hlady

Situace v Pásmu Gazy se dál dramaticky zhoršuje a OSN varuje, že podmínky v oblasti se proměnily v „peklo na Zemi“. Podle agentury OSN pro palestinské uprchlíky (UNRWA) hlásí lékaři, humanitární pracovníci i novináři kolapsy z hladu a vyčerpání, přičemž někteří během služby přímo omdlévají. Od konce května přišlo podle odhadů UNRWA o život až 1 000 lidí ve snaze získat potravinovou pomoc.

včera

14 let po útocích na ostrově Utøya je internet inkubátorem extremismu. Navzdory nespočtu varování

Před čtrnácti lety provedl Anders Breivik nejhorší útok v dějinách moderního Norska. Jeho radikalizace odhalila temnou stránku internetu – svět osamělých vlků, nenávisti a ideologické manipulace. Dnes, s rozmachem umělé inteligence a personalizovaného obsahu, se digitální prostředí stává ještě nebezpečnějším inkubátorem extremismu, kde se „noví Breivikové“ mohou zrodit rychleji a tišeji než kdy dřív.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy