EU oživila debatu, zda v zahraniční či bezpečnostní politice zavést většinové hlasování

Maďarsko a některé další země však takovou úpravu pravidel, k jejímuž zavedení je stále potřeba jednomyslný souhlas, trvale odmítají nepodpořit.

Ministři téma řešili v návaznosti na rok trvající veřejnou debatu nazvanou Konference o budoucnosti Evropy, z níž od občanů unijních zemí vzešly podněty k některým změnám fungování EU. Zatímco Evropský parlament prosazuje, aby sedmadvacítka na základě debaty sáhla ke změnám svých ustavujících smluv, členské země jsou zdrženlivější. Zabývají se však otázkou, zda využít možnost stanovenou v současné podobě smluv, která dovoluje přejít v některých případech na většinové hlasování.

"Měli bychom přijímat více rozhodnutí kvalifikovanou většinou, tedy omezit možnosti využívání práva veta," řekla dnes novinářům německá ministryně Anna Lührmannová. Její země se stejně jako řada dalších států především ze západní či severní Evropy již delší dobu hlásí k zavedení většinového hlasování, které má i podporu europoslanců či Evropské komise. V posledních měsících však zejména v souvislosti s přijímáním protiruských sankcí, které opakovaně blokovalo Maďarsko, roste podpora této změny i ze strany dalších států jako je třeba Španělsko.

Země východního křídla EU včetně Česka, ale třeba ani Rakousko, však nejsou opuštění principu jednomyslnosti jednoznačně nakloněny. Nejvýrazněji je však v této věci slyšet Maďarsko.

"Ve chvíli, kdy jsme u jednacího stolu, by měly být brány v potaz zásadní zájmy všech zemí," prohlásila dnes maďarská ministryně spravedlnosti Judit Vargová.

Státy se zatím neshodly ani na svolání konventu, který by se na výzvu europoslanců a EK zabýval případnými změnami základních smluv. Podle českého ministra pro evropské záležitosti Mikuláše Beka není pravděpodobné, že by se tak stalo ještě za českého předsednictví, tedy do konce letošního roku.