EU se dohodla na embargu, které se dotkne většiny dovozu ruské ropy

Na twitteru to krátce před půlnocí oznámil šéf vrcholných unijních schůzek Charles Michel.

#Unity Agreement to ban export of Russian oil to the EU. This immediately covers more than 2/3 of oil imports from Russia, cutting a huge source of financing for its war machine. Maximum pressure on Russia to end the war. #EUCO

Cílem je podle něj co nejvíce zvýšit tlak na Rusko, aby ukončilo svou válku na Ukrajině. Podle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové dává politická shoda jasný rámec pro zákaz dovozu ropy a vychází vstříc požadavkům Maďarska, které ji dosud odmítalo podpořit. Lídři se rovněž shodli na poskytnutí devíti miliard eur (221 miliard korun) Kyjevu v rámci okamžité pomoci.

"Máme v zásadě politickou shodu, jak se zbavit ruské ropy v jasném časovém rámci," prohlásila na tiskové konferenci po jednání von der Leyenová. Michel uvedl, že unie svým rozhodnutím odsekává významnou část financování ruského válečného stroje. Embargo na ropu i ropné produkty by mělo platit od začátku příštího roku.

"Na Evropské radě jsme se shodli, že se chceme jako EU odstřihnout od ruské ropy," uvedl po jednání na twitteru také český premiér Petr Fiala.

Lídři se dohodli, že sedmadvacítka zakáže dovoz ruské ropy tankery, přeprava ropovodem Družba má dostat časově omezenou výjimku. Lodní doprava obstarává zhruba dvě třetiny objemu mířícího z Ruska, podle von der Leyenové však EU počítá i s individuálními závazky Polska a Německa zastavit do konce roku odběr ropy proudící k nim severní větví Družby. Jižní větev, která má být díky výjimce v provozu i po začátku platnosti embarga, přepravuje přibližně desetinu celkového ruského vývozu ropy do EU. Ropa touto cestou proudí do Maďarska, na Slovensko a do Česka.

Maďarsku se podle Michela dostalo v závěrech summitu ujištění, že v případě výpadku či zastavení ropovodů bude moci dovézt ruskou ropu jiným způsobem či že mu ji poskytnou další unijní státy. Česko a Slovensko zase podle diplomatů spoléhají na to, že se jim v konečné podobě sankcí podaří získat přislíbenou výjimku ze zákazu exportu produktů z ropy proudící do EU potrubím.

Podle Lukáše Kovandy budou mít z embarga prospěch asijské země, konkrétně třeba Indie nebo Čína. Rusko jim totiž bude muset ropu prodávat levněji, dle jeho odhadů až o 34 dolarů na barel.

"Zatímco EU se bude muset smířit s vysokými cenami ropy a pohonných hmot a Rusko s citelným poklesem ropných příjmů, Indie, Čína a další asijské země budou ruskou ropu nakupovat v historicky rekordní slevě," poznamenal ekonom.

Michel doplnil, že sankční balík, kterému dali šéfové států a vlád nyní zelenou, obsahuje i další tvrdá opatření, včetně odpojení významné ruské banky Sberbank od mezinárodního platebního systému SWIFT. Dalšími body je zákaz tří ruských státem vlastněných vysílacích společností a sankce namířené proti konkrétním osobám, odpovědným za válečné zločiny na Ukrajině.

Evropská komise navrhla v pořadí šestý soubor sankcí začátkem května, zejména kvůli maďarskému nesouhlasu s podmínkami ropného embarga se však na něm unie přes naléhání Kyjeva téměř měsíc nedokázala shodnout.

Vedle sankcí se dnes lídři dohodli také na další finanční pomoci Ukrajině, které podle Michela EU v nejbližší době poskytne devět miliard eur. Kyjev odhaduje, že na základní chod státu se mu kvůli ruské invazi nedostává přibližně pět miliard měsíčně. Evropský blok chce pro nejbližší tři měsíce poskytnout většinu potřebné částky, část by měly dodat i Spojené státy.

Lídři chtějí další sankce, zákaz ruského plynu zatím podporu nemá

Krátce poté, co v noci na dnešek summit Evropské unie odsouhlasil obrysy šesté sady sankcí proti Rusku včetně ropného embarga, začínají někteří lídři volat po dalším balíku protiruských opatření. Liší se přitom v pohledu na to, zda by se v jeho rámci měl evropský blok odstřihnout od ruského plynu. Zatímco estonská premiérka Kaja Kallasová k tomu dnes vyzvala, rakouský kancléř Karl Nehammer či belgický premiér Alexander De Croo se postavili proti. Podle českého premiéra Petra Fialy je nejprve nutné vyřešit financování projektů, které mají ruský plyn nahradit.

Evropské země se od začátku ruské invaze na Ukrajinu snaží postupně přijímanými postihy připravit režim prezidenta Vladimira Putina o peníze, jimiž Moskva financuje válečné tažení. Zatím nejvýraznější zásah by podle politiků měl mít dohodnutý částečný zákaz dovozu ropy, zejména Polsko či pobaltské země však chtějí rychle omezit i dovoz plynu.

Podle Kallasové je na čase co nejdříve začít jednat o nových sankcích, které by právě plynové embargo zahrnovaly. "Myslím, že by plyn měl v sedmém (sankčním) balíku být, ale zároveň jsem realistka," řekla dnes premiérka novinářům v Bruselu. Narážela na dlouhodobý odpor části zemí jako Německo, Maďarsko či Rakousko, které v dohledné době nejsou ochotny zbavit se klíčové suroviny z Ruska a argumentují očekávanými ekonomickými škodami.

"Ruskou ropu je výrazně jednodušší nahradit...S plynem je to úplně jiné, proto plynové embargo nebude součástí příštího balíku," prohlásil dnes rakouský kancléř. Podle belgického premiéra by se EU neměla po ropě pouštět do dalšího omezování energetického dovozu z Ruska a spíše se soustředit na to, aby zmírnila dopad očekávaného dalšího růstu cen.

Zatímco ruskou ropou EU kryje přibližně čtvrtinu své spotřeby a podle expertů ji bude snazší nahradit, u plynu ruské dodávky představují asi 40 procent veškerého dovozu. Země skeptické k rychlému přijetí plynového embarga argumentují tím, že by výpadky neměly v nejbližších letech z čeho pokrýt.

"Zbavit se závislosti na ruském plynu vyžaduje obrovské finanční prostředky," řekl dnes novinářům Fiala. Unijní země se podle něho nejprve musejí s Evropskou komisí dohodnout na tom, z čeho platit "klíčové projekty", které umožní dostavbu plynovodů, terminálů na zkapalněný plyn či urychlení přechodu k obnovitelným zdrojům energie a v českém případě i k většímu využívání jádra.