EU se hodlá zbavit energií z Ruska. Ukrajině chce pomoci obcházet námořní blokádu

Evropská unie by se měla co nejdříve odstřihnout od všech ruských energií prostřednictvím urychlení přechodu k obnovitelným zdrojům, energetických úspor a investic do infrastruktury. Shodli se na tom dnes prezidenti a premiéři unijních zemí na závěr dvoudenního mimořádného jednání věnovaného dopadům ruské války na Ukrajině a související energetické krizi.

Lídři vyzvali k zavedení společných nákupů energií a rychlému doplnění plynových zásobníků před zimní sezónou. Ve snaze regulovat dopad rostoucích cen elektřiny a plynu rovněž pověřili Evropskou komisi, aby prověřila možnosti zavedení cenových stropů, o nichž mluví zvláště jihoevropské země.

Evropský blok se kvůli ruské agresi připravuje na postupné ukončení dovozu fosilních paliv, jejichž prodej zajišťuje Moskvě klíčové zdroje na financování válečného tažení. Lídři se na summitu v principu shodli na částečném zákazu dovozu ropy, v srpnu začne platit dříve dohodnuté embargo na import uhlí. Plyn, na jehož přísunu jsou unijní země nejzávislejší, zatím není na pořadu dne, mnoho států však na ukončení jeho odběru tlačí.

"Musíme mít jasnou odpověď na to, jak se opravdu zbavit závislosti na dodávkách fosilních paliv z Ruska," řekla po jednání předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Rusko je nejen nežádoucím, ale i nespolehlivým dodavatelem a EU se musí připravit na možná omezení ze strany Moskvy, dodala.

Summit se podle ní shodl na cestách, kterými by unie měla ruské energie nahradit. Patří mezi ně zejména urychlení přechodu k obnovitelným zdrojům. Šéfové států a vlád podpořili mimo jiné urychlené vydávání povolení pro obnovitelné projekty a investice do solárních, vodních větrných, vodíkových zdrojů či tepelných čerpadel.

Komise v polovině května navrhla využít na podporu ukončení závislosti na Rusku balík až 300 miliard eur (7,4 bilionu korun), které by do konce desetiletí měly kromě investic do obnovitelných zdrojů měly sloužit například k přizpůsobení infrastruktury dodávkám zemního plynu či LNG z nových zdrojů.

Země EU mají Ukrajině pomoci obcházet ruskou námořní blokádu

Summit Evropské unie dnes v Bruselu vyzval členské státy bloku, aby vystupňovaly pomoc Ukrajině s exportem jejích zemědělských produktů, který ochromila ruská blokáda přístavů v Černém moři. Přijaté závěry mimo jiné volají po urychlení rozvoje takzvaných koridorů solidarity s intenzivnější přepravou ukrajinského obilí nebo kukuřice ve vlacích a kamionech. Podle předsedy Evropské rady Charlese Michela Rusko používá potraviny jako zbraň a vytváří hrozbu "globálního hladomoru".

Ruské lodě od začátku války proti Ukrajině blokují černomořské přístavy jako je Oděsa, přes které dříve měsíčně proudilo až 4,5 milionu tun zemědělské produkce. V ukrajinských skladech je mezitím podle Kyjeva zaseklých přes 20 milionů tun obilí, které by běžně putovaly nejen směrem na západ, ale také do některých afrických a blízkovýchodních zemí. OSN už v této souvislosti varovala před možným hladomorem v některých chudých a na dovozu potravin závislých zemích. Ukrajinských zásob se zároveň zmocňují okupanti, kteří je podle Kyjeva začínají odesílat do Ruska.

"Evropská unie přijímá aktivní opatření s cílem umožnit ukrajinské zemědělské vývozy," deklarovali dnes premiéři a prezidenti sedmadvacítky. V závěrech schůzky odkazují na sadu doporučení, s nimiž nedávno přišla Evropská komise ve snaze urychlit složitou pozemní přepravu milionů tun plodin. Iniciativa "koridorů solidarity" se týká posílení vlakové i kamionové dopravy či zrychlení procedur na hranicích.

Evropská rada dnes vyzvala k urychlení práce na těchto koridorech a k usnadnění potravinových exportů z Ukrajiny přes pozemní cesty i unijní přístavy. Představitel EU, který pod podmínkou zachování anonymity informoval o průběhu jednání, uvedl, že klíčová je v tomto směru železniční doprava, zatímco možnosti té silniční jsou takřka zanedbatelné. Podle tohoto diplomata jsou na místě i úvahy o vývozu produkce z Ukrajiny přes Bělorusko.

Vzhledem k dopadům ruské blokády na země za hranicemi EU se dnes k jednání unijních lídrů připojil prezident Senegalu Macky Sall, který předsedá Africké unii.

Předseda vrcholných unijních schůzek Michel mu za vystoupení poděkoval v twitterovém příspěvku, v němž obvinil Moskvu z toho, že využívá potraviny jako "válečnou zbraň". "Ničí úrodu, blokují tuny obilí, riskují globální hladomor," napsal.

Evropská rada zároveň vyzývá Moskvu k ukončení černomořské blokády. Od ruských představitelů v uplynulých dnech zaznívala slova o tom, že za ruskou blokádu může Západ a že její uvolnění je možné jen při stažení protiruských sankcí. Dnes ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov vyhlásil, že Rusko s blokádou přístavů přestane, když je Ukrajina odminuje.

Související

Evropská unie

Přelomový krok i model pro další státy. Co experti a politici očekávají od spolupráce EU s Kanadou?

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová nabídla Kanadě možnost stát se prvním přidruženým členem Evropské unie. Návrh zazněl během jejího projevu o stavu Unie ve Štrasburku jako reakce na rostoucí napětí v globální politice a sílící vliv Číny. Cílem této iniciativy je prohloubit vazby mezi demokratickými spojenci v časech nestabilních mezinárodních vztahů. Projev sklidil v Evropském parlamentu potlesk ve stoje a vyvolal debatu o dalším směřování unijní zahraniční politiky.

Více souvisejících

EU (Evropská unie) Energetika Ukrajina

Aktuálně se děje

před 2 minutami

před 59 minutami

Andrej Babiš

Česká protivzdušná obrana vstupuje do 21. století, oznámil Babiš na Dnech NATO

Premiér Andrej Babiš (ANO) navštívil v sobotu Dny NATO, kde se zúčastnil představení čtveřice baterií protiletadlového systému Spyder a navštívil stánky bezpečnostních složek a společností obranného průmyslu. Akce se zúčastnili také místopředseda vlády a ministr obrany Jaromír Zůna, 1. místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček, ministr vnitra Lubomír Metnar a ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka. 

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Fotbal, ilustrační fotografie.

Sparta vstoupila do Evropské ligy úspěšně. V Arménii nad Araratem vyhrála 4:1

Fotbalisté pražské Sparty se pomalu ale jistě rozehrávají. Po Žižkovu (5:0) a Jablonci (2:0) si letenští připsali třetí soutěžní výhru v řadě a tu nejdůležitější. Jednalo se totiž o úvodní zápas ligové fáze Evropské ligy 2026/27, který odehráli na hřišti Araratu Armenie. Tam se představili svěřenci kouče Briana Priskeho téměř po roce, neboť v létě 2025 tam odehráli odvetu závěrečného předkola Konferenční ligy. Zatímco tehdy sparťané uhráli výhru 2:1, tentokrát si s arménským soupeřem poradili výsledkem 4:1, přičemž se o výhru postaral dvěma góly především norský obránce Tobias Guddal. Další dvě branky přidali Mercado a Vydra.

před 3 hodinami

Hormuzský průliv

Írán dal najevo, že se nevzdá Hormuzského průlivu

Írán se nadále odmítá vzdát kontroly nad klíčovým Hormuzským průlivem. Teherán podle předsedy parlamentu Mohammada Bághera Ghálíbáfa neotevře klíčovou námořní cestu dříve, než Washington přistoupí na jeho podmínky. 

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Karel Havlíček

Babišova vláda oznámí nová opatření kvůli vysokým cenám paliv

Babišova vláda se chystá obnovit opatření za účelem zastropování vysokých cen pohonných hmot. Potvrdil to ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) v nedělním vydání Partie na stanici CNN Prima News. Lidem budou vládní kroky představeny po pondělním jednání kabinetu. 

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

AC Sparta Praha

V Mönchengladbachu prý mají zájem o kouče Sparty. Priske je ale rád na Letné

Několik dní poté, co Sparta přikročila v reakci na nevydařený vstup do nové sezóny ke změně v realizačním týmu, kdy povolala zpět do svých služeb Christiana Clarupa, se začala objevovat spekulace o tom, že by mohl po mohutných odchodech nedávných opor Spartu opustit i kouč Brian Priske. To proto, že o devětačtyřicetiletého dánského stratéga měl projevit zájem bundesligový Mönchengladbach. Alespoň o tom psal dánský web tipsbladet.dk. Samotný kouč se nikterak k zájmu z Německa nevyjádřil, jen řekl, že je momentálně rád na pražské Letné.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

NATO

NATO vítá Trumpovu dohodu s Dánskem ohledně Grónska

NATO poprvé reagovalo na uzavření dohody mezi USA a Dánskem ohledně Grónska. Aliance vítá, že došlo k domluvě, které se snažil dosáhnout především americký prezident Donald Trump. Právě on ji také oznámil na sociální síti. 

před 10 hodinami

před 12 hodinami

Podzim, ilustrační fotografie.

Počasí během prodlouženého víkendu. Postupně se má oteplovat

Příští víkend bude tím prvním během astronomického podzimu a zároveň bude prodloužený o pondělní státní svátek. Meteorologové sice zatím vidí pouze do neděle, ale mají dobré zprávy. Teploty by podle předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) měly vystoupat nad 20 stupňů. 

včera

včera

Volby, ilustrační fotografie.

Letošní volby se blíží. Ministerstvo spouští novou kampaň

V říjnu se uskuteční volby do obecních zastupitelstev a jedné třetiny Senátu. Kromě standardní volební přípravy a metodické pomoci samosprávám realizovalo Ministerstvo vnitra ve spolupráci s Digitální a informační agenturou zátěžový test eDokladů a připravilo pro podzimní volby edukační kampaň. Ministerstvo o kampani informovalo na webu. 

včera

včera

Kontroverzní podnikatel Kožený se má nacházet v LDN na Bahamách

Kontroverzní podnikatel Viktor Kožený, jenž zbohatl na porevoluční kupónové privatizaci, se na Bahamách potýká s vážnými zdravotními problémy. Podle dostupných informací skončil v léčebně dlouhodobě nemocných. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy