EU vysílá do Moskvy Borrella, aby prověřil ruské záměry

Moskva odmítá jakékoli zasahování do svých vnitřních záležitostí a varovala Evropany, aby neudělali "hloupost" tím, že by podmiňovali budoucnost vztahů EU s Ruskem osudem hlavního oponenta prezidenta Vladimira Putina. Borrell si podle AFP nedělá iluze. "Pravděpodobně nedosáhnu osvobození Navalného," připustil na počátku týdne.

"Borrell nic nezíská, to je jisté. Putin nikdy neukáže svou slabost," řekl AFP politolog Alexej Malašenko. Signály ale nevylučuje.

Evropský vyslanec má mandát, potvrzený až ve středu, protože několik členských států a Evropský parlament měly pochybnosti, zda cesta je vhodná. Někteří představitelé chtěli zmínit hrozbu sankcí ve snaze vyvinout tlak na Moskvu a dosáhnout propuštění Putinova odpůrce.

Rusko čelí hospodářským sankcím již od roku 2014, kdy anektovalo Krym.

Borrell má podle AFP tlumočit ruským úřadům unijní požadavky. "Po návratu bude EU zvažovat důsledky, které z této návštěvy vyvodí," vysvětloval ve středu šéf francouzské diplomacie Jean-Yves Le Drian. "Nové sankce nejsou vyloučeny," varovalo Německo.

Borrell dorazí do Moskvy dnes večer a odcestuje 6. února. Požádal o návštěvu Navalného a chce se setkat se zástupci občanské společnosti.

Unijní ministři zahraničí budou poprvé debatovat o výsledcích Borrellovy mise 22. února. Své návrhy předloží evropským vůdcům, kteří se sejdou na konci února, před summitem věnovaným vztahům s Ruskem na konci března.

Borrellova mise ukončuje období zmrazených diplomatických kontaktů na unijní úroveni, které trvalo od roku 2017, poznamenala AFP.

"Vztah s Ruskem je složitý. Je třeba diskutovat o mnoha bezpečnostních otázkách," uvedl Borrell. Předmětem sporů s Moskvou jsou Ukrajina, Kavkaz, Sýrie, Libye či Afrika. Existují však také oblasti, ve kterých EU a Rusko spolupracují, anebo by měly více spolupracovat. Například jde o globální oteplování či o dohodu o íránském jaderném programu.

EU musí být v Moskvě vyslechnuta a její vyslanec má i jisté páky, jakkoli "se podceňuje schopnost ovlivňovat chování Rusů", míní Ian Bond ze Střediska pro evropskou reformu (CER). Argumentuje, že ruská ekonomika závisí na tom, že Evropané budou od Rusů kupovat plyn a ropu a prodávat jim zboží a služby.

Pákou na Rusko je projekt plynovodu Nord Stream 2 vedoucího po dně Baltu z Ruska do Německa. Francie žádá zřeknout se plynovodu, ale Evropská komise to nepovažuje za prioritu. "Putin se bojí zastavení projektu," tvrdí Malašenko. Berlín odmítá ustoupit od tohoto projektu s ruským plynárenským gigantem Gazprom. Rozhodnutí je "odpovědností Němců", konstatoval Le Drian. A Paříž připomíná, že v roce 2014 kvůli sankcím za anexi Krymu odmítla Rusku předat dvě vojenské lodě, které Moskva zakoupila.