Evropské firmy by mohly být v případě krizí podobných těm způsobeným pandemií covidu-19 či válkou na Ukrajině nuceny upřednostnit výrobu nedostatkových strategických produktů.
Počítá s tím návrh pravidel pro ochranu jednotného trhu v nouzových situacích, který dnes představila Evropská komise (EK). Diplomaté očekávají, že pravidla posilující v případě krizí pravomoci Bruselu narazí na odpor některých států či firem.
Komise návrhem reaguje na nedostatek některých léků, ochranných pomůcek či surovin, s nimiž se Evropská unie potýkala zejména kvůli omezení dodávek za pandemické krize.
"Musíme zajistit, aby náš jednotný trh fungoval vždy, i v krizových dobách. Musíme jej posílit. Potřebujeme nové nástroje, které nám umožní reagovat rychle a kolektivně," řekla dnes k navrhované normě místopředsedkyně EK Margrethe Vestagerová.
Komise by podle návrhu v koordinaci s členskými státy měla monitorovat situaci na jednotném trhu. V případě hrozícího nedostatku strategicky důležitých surovin či produktů by komise mohla státy vyzvat k vytváření zásob. Pravidla počítají také s jednodušším přidělováním veřejných zakázek týkajících se nedostatkového zboží či urychleným uváděním výrobků na trh pomocí rychlejšího procesu testování a akreditace.
Pokud by hrozila zcela mimořádná situace, může komise vyzvat firmy k tomu, aby přijímaly přednostní zakázky na potřebné produkty. "Společnosti musí buď vyhovět, nebo vysvětlit, jaké závažné důvody mají pro odmítnutí," uvedla komise v návrhu.
Rozhodovat o tom, zda a v jaké podobě EU pravidla přijme, budou v příštích měsících členské země a Evropský parlament. Někteří diplomaté už teď podotýkají, že členské země většinou nemají chuť předávat komisi více pravomocí, než považují za nutné. Očekává se také, že budou chtít do návrhu promluvit zástupci firem.
Například lobbistická skupina BusinessEurope monitoring trhu i navržená opatření podle agentury Reuters kritizovala jako "porušení principů přiměřenosti a nutnosti".
Související
EU pod tlakem. Klimatické závazky naráží na drsnou realitu, Brusel musel ustoupit
Dostat se do EU vyžaduje notnou dávku trpělivosti. Nový hraniční systém je problémový, rozbila jej dvojčata
EU (Evropská unie) , evropská komise
Aktuálně se děje
včera
Zelenskyj chce urovnat vztahy s Polskem. Otevře spisy o masakrech ve Volyni
včera
Kanadu spaluje na 900 lesních požárů. Tvrdě dopadají i na obyvatele USA
včera
Trump chce prodat Turecku letouny F-35. Zničíte rovnováhu sil na Blízkém východě, varuje Netanjahu
včera
Konvoje OSN nepřetržitě pendlující tam i zpět. Co jedí statisíce lidí žijících na ukrajinské frontové linii?
včera
Ruská armáda chystá obří mobilizaci. Plánuje zrekrutovat půl milionu nových vojáků
včera
Ukrajina provedla úspěšné útoky na ruská logistická centra, oznámil Zelenskyj
včera
Trump odstartoval největší hazard kariéry. Může skončit pozemní invazí do Íránu, varují experti
včera
Trump obvinil Peking z největšího úniku dat v historii. Pak navrhnul uspořádání MS ve fotbale spolu s Čínou
včera
Vážná nehoda na Znojemsku: Po čelní srážce autobusů jsou desítky zraněných
včera
EU pod tlakem. Klimatické závazky naráží na drsnou realitu, Brusel musel ustoupit
včera
Trump si chystá půdu pro zpochybnění výsledků listopadových voleb
včera
Americká armáda provedla sedmý nepřetržitý útok na Írán
17. července 2026 21:54
Nástupce Václava Moravce není znám. Nový pořad ČT začne na konci srpna
17. července 2026 20:55
Jízda po dálnici zřejmě nezdraží. Poslanci podpořili klíčovou novelu zákona
17. července 2026 20:06
Pellegrini zavařil Babišovi. Vysvětlil, čemu se opravdu divili zahraniční lídři
17. července 2026 19:20
Republikánský senátor Graham zemřel kvůli problému s aortou
17. července 2026 18:32
Řidičům zdraží pohonné hmoty. Vládní strop definitivně končí
17. července 2026 17:37
Policie objasnila, jak to při Turkově nehodě bylo se značením
17. července 2026 16:49
CIA: Průměrná délka života ruského rekruta na bojišti je 30 minut. Vojáky decimují ukrajinské drony s AI
17. července 2026 15:58
Izraelský parlament schválil své rozpuštění. Politici křičeli na Netanjahua, ze sálu musel odejít
Izraelský parlament se po schválení série vysoce kontroverzních zákonů oficiálně rozpustil, čímž zemi definitivně nasměroval k parlamentním volbám vypsaným na sedmadvacátého října. Samotný závěr zasedání provázely bouřlivé scény, během nichž desítky opozičních zákonodárců křičely na premiéra Benjamina Netanjahua slova o hanbě a vyzývaly ho k odchodu. Atmosféra v sále byla natolik napjatá, že předseda vlády nakonec jednací síň před jedním z klíčových hlasování opustil. Koalice vedená stranou Likud si však i bez jeho přítomnosti dokázala většinu pojistit a legislativní smršť úspěšně dokončit.
Zdroj: Libor Novák