Halík dostal nejvyšší německé vyznamenání. Zasloužil se o usmíření Čechů a Němců

Informovala o tom Ilona Trnková, ředitelka sdružení Česká křesťanská akademie, v němž Halík působí.

Tomáš Halík vyznamenání převezme 21. října, přesně 41 let poté, co byl v německém Erfurtu tajně vysvěcen na kněze pro působení v podzemní církvi v Československu.

"Prezident Spolkové republiky Německo ocenil zejména mou aktivní účast v kulturním a náboženském disentu v době nesvobody, včetně spolupráce podzemní církve v naší zemi s církví v tehdejší NDR, mou účast na mnohaletém dialogu mezi českými a německými křesťany - tzv. Mariánskolázeňské rozhovory, který přispěl i k formulaci česko-německých prohlášení obou biskupských konferencí a obou států a účast v dialogu mezi věřícími a nevěřícími na mnoha přednáškách a konferencích v ČR i v Německu," uvedl k ocenění Halík.

Ocenění, které Halík dostal, je jednou ze tříd jediného vyznamenání, které Spolková republika Německo uděluje. Jeho nejvyšší stupeň, velkokříž pro hlavy států, převzali v minulosti prezidenti Václav Havel (2000) a Miloš Zeman (2014).

Nižší formu velkokříže má také někdejší ministr zahraničí Karel Schwarzenberg (2008). O třídu nižší vyznamenání, Velký kříž za zásluhy s hvězdou na stuze, dostal například další exministr zahraničí Cyril Svoboda (2008).

Následující stupeň, Velký kříž s hvězdou, pak převzali mimo jiné spisovatel a někdejší ministr kultury Pavel Tigrid (2000), literát a diplomat Jiří Gruša (2006) nebo někdejší velvyslanec v Německu a současný ředitel zahraničního odboru Kanceláře prezidenta republiky Rudolf Jindrák (2014). Velký kříž, tedy o třídu vyšší vyznamenání než má Halík, pak z Čechů obdrželi třeba kardinál Miloslav Vlk (1999) nebo bývalý brněnský primátor Petr Vokřál (2018).

Sociolog, filozof, kněz a profesor Univerzity Karlovy Halík, který patří ve světě k uznávaným křesťanským intelektuálům, obdržel už například v roce 2012 státní vyznamenání v Polsku, a to za výjimečný přínos k rozvoji polsko-českého kulturního dialogu a spolupráce s katolickými kruhy. V roce 2014 získal za snahu o mezináboženský dialog Templetonovu cenu a o dva roky později mu univerzita v Oxfordu udělila jako teprve čtvrtému Čechovi čestný doktorát. V roce 2017 získal také třeba cenu za podporu dialogu mezi kulturami od Papežské rady pro kulturu.

Halík je jednou z nejviditelnějších osobností české katolické církve. Někdejší poradce prezidenta Václava Havla se dlouhá léta angažuje v obrodě církve, dialogu mezi církvemi i komunikaci mezi věřícími a ateisty. Už v roce 1990 ho papež Jan Pavel II. jmenoval poradcem Papežské rady pro dialog s nevěřícími a papež Benedikt XVI. mu v roce 2008 udělil titul čestného preláta. Svými názory ale Halík ovlivňuje i českou politiku. Ve svých textech například často kritizoval bývalého prezidenta Václava Klause i současnou hlavu státu Miloše Zemana.