Instituce EU se kvůli nákaze vracejí do virtuálního prostoru

Evropské orgány se od léta postupně začaly vracet k částečně normálnímu provozu poté, co se na jaře kvůli omezení cest a osobních styků politici vídali prakticky jen při videokonferencích. V Belgii, Francii i Lucembursku, kde mají instituce svá sídla, ovšem v posledních týdnech trvale roste počet nakažených a úřady zavádějí stále přísnější omezení.

Europarlament měl podle plánu, s nímž vedení počítalo ještě po skočení minulé bruselské plenární schůze začátkem října, po osmi měsících opět zasedat ve svém štrasburském sídle. Přes tlak francouzského prezidenta Emmanuela Macrona se však vedení parlamentu nakonec rozhodlo již několikrát avizovaný návrat do alsaského města opět odložit a místo omezeného zasedání v Bruselu tentokrát rovnou vyhlásit online schůzi.

"Situace v Belgii i Francii je velmi vážná. Cestování je nebezpečné," zdůvodnil krok předseda EP David Sassoli. V praxi se však dnes zahájené jednání příliš neliší od minulých bruselských schůzí. Do parlamentních lavic v Bruselu dorazilo několik desítek poslanců většinou dlouhodobě pobývajících v belgické metropoli. Debaty i hlasování probíhají na dálku, což zpomaluje počítání a vyhlašování výsledků. Schůze, jejíž značnou část spolkne hlasování o stovkách pozměňovacích návrhů k parlamentnímu postoji k reformě společné zemědělské politiky EU, se tak protáhne až do pátku.

Stejnému tématu se dnes a v úterý věnují unijní ministři zemědělství na jednání v Lucemburku. Spolu s pátečním zasedáním ministrů životního prostředí věnovaným plánu na nové emisní limity to bude patrně jedno z posledních setkání zástupců vlád.

Politici nabádají k opatrnosti poté, co mělo několik ministrů zahraničí pozitivní test na covid-19 po společném jednání v Lucemburku před týdnem.

"Kvůli zdravotním rizikům se budou zřejmě organizovat jen zcela nezbytné mítinky, ministerské schůzky v příštích týdnech patrně vůbec nebudou," řekl ČTK diplomatický zdroj. O charakteru schůzí rozhoduje německé předsednictví, které podrobnosti zveřejňuje většinou nejvýše týden před jednáními, diplomaté však nečekají, že by se v říjnu či první části listopadu odehrála nějaké zasedání.

Pouze na dálku se v nejbližších týdnech hodlají vídat i šéfové států a vlád, kteří mají od začátku října za sebou hned dva summity. Německá kancléřka Angela Merkelová z opatrnosti zrušila na listopad plánované osobní jednání lídrů v Berlíně a hodlá každý týden organizovat jejich videokonferenci o koordinaci boje s nákazou.

Předseda Evropské rady Charles Michel, který konání summitů i v době pandemie vzhledem k závažnosti některých témat obhajuje, však nechce vyloučit, že by se lídři mohli v listopadu či prosinci osobně sejít.

"Během příštích týdnů rozhodneme po konzultacích s rozličnými lídry o nejmoudřejším způsobu, jak organizovat naše jednání. Schůzku po schůzce, téma po tématu, abychom zajistili fungování evropských institucí, ale zároveň co nejlépe zaručili bezpečnost všech," prohlásil po skončení dosud posledního summitu Michel.

Příští řádný summit je v plánu až v polovině prosince. Podle některých diplomatů by však vrcholící brexitová jednání či stále nevyřešená situace kolem příštího sedmiletého rozpočtu a fondu pokrizové obnovy ekonomik mohla vyžadovat osobní schůzku. Většina hlasů se však shoduje, že rozhodující bude listopadový vývoj nákazy.