Kaczyński ohlásil zrušení disciplinární komory, jablka sváru s EU

Šéf hlavní polské vládní strany Právo a spravedlnost (PiS) Jaroslaw Kaczyński dnes ohlásil, že kontroverzní disciplinární komora nejvyššího soudu, která je součástí sporu Varšavy s Evropskou unií, bude zrušena. Příslušné změny mají být podle něj předloženy v září.

Disciplinární komora rozhoduje o postavení soudců a prokurátorů, o jejich trestním stíhání a případném uvalení vazby.

"Zrušíme disciplinární komoru (nejvyššího soudu) v podobě, v jaké nyní existuje, a tímto způsobem zmizí předmět sporu," řekl Kaczyński agentuře PAP. Zdůraznil, že disciplinární komora bude zrušena, nikoliv však kvůli rozhodnutí Soudního dvora EU, protože toto rozhodnutí šéf PiS neuznává. Přesahuje podle něj unijní smlouvy a rozšiřuje působnost unijních soudů. Se zrušením komory podle něj počítají již dávno připravované vládní plány.

"Chceme komoru zreformovat nikoliv kvůli rozhodnutí Soudního dvora EU, ale prostě proto, že tato komora neplnila své povinnosti," řekl.

Soudní dvůr EU v půli července nařídil Polsku, aby okamžitě přestalo uplatňovat své předpisy týkající se sporné disciplinární komory nejvyššího soudu. Uvedl, že komora "neposkytuje veškeré záruky nestrannosti a nezávislosti a zejména není chráněna před přímým či nepřímým vlivem polské zákonodárné a výkonné moci".

Ale polský ústavní soud, jehož soudce převážně nominovala vládní koalice, shledal, že rozhodnutí Soudního dvora EU "nejsou v souladu" s polskou ústavou.

Předsedkyně polského nejvyššího soudu Malgorzata Manowská nicméně tento týden částečně zablokovala činnost disciplinární komory nařízením, že akta k disciplinárním případům soudců nebudou směřovat do disciplinární komory, ale přímo k ní do sekretariátu, kde je uloží.

Manowskou za to ostře kritizoval architekt soudní reformy, ministr spravedlnosti a generální prokurátor Zbigniew Ziobro, podle kterého kroky předsedkyně nejvyššího soudu jsou v rozporu s ústavou a zákony.

Manowská se kvůli rozhodnutím unijního soudu obrátila na prezidenta Andrzeje Dudu, aby se zasadil o změny současných předpisů ohledně disciplinárního režimu soudců, aby byl efektivní a nevzbuzoval výhrady.

Disciplinární komoru nedávno kritizoval za nesplněná očekávání i premiér Mateusz Morawiecki.

Polsko má čas do 16. srpna, aby rozhodnutí unijního soudu splnilo. Jinak by Varšavě mohly hrozit vysoké pokuty, připomněl server Gazeta.pl.

Případ disciplinární komory je součástí širšího sporu, který už několik let vede Brusel s Varšavou o soudní reformu. Ta má podle polské vlády zvýšit efektivnost soudů a zbavit je pozůstatků komunismu. Kritici reformě vyčítají, že posiluje politický vliv současné vlády na justici a omezuje nezávislost soudů.

Někteří právní odborníci podle agentury Reuters zrušení komory považují za pouhou kosmetickou změnu, která Soudní dvůr EU neuspokojí. "Pouhé rozpuštění disciplinární komory neřeší problém dřívějších nezákonných rozhodnutí a sankcí ze strany tohoto orgánu," uvedl profesor evropského práva Laurent Pech z londýnské Middlesex University. "Pokud chtějí vyhovět zákonům EU, je to docela snadné. Musí zvrátit vše, co udělali za posledních pět let. Žádná jiná cesta neexistuje," dodal.

Související

Donald Tusk

Právo a spravedlnost? Zloději a darebáci. Tusk jde soupeřům po krku, budí to obavy

Polská vláda pod vedením Donalda Tuska pokračuje ve snaze o pohnání někdejší vládnoucí strany Práva a Spravedlnost (PiS) k zodpovědnosti za korupční praktiky. V nedávné době došlo k několika zatčením kvůli zneužívání Fondu spravedlnosti určeného pro oběti trestných činů. Peníze z něj měly tehdy vládnoucí strany použít na kampaň. 

Více souvisejících

Jaroslaw Kaczyński Polsko Právo a spravedlnost (PiS)

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 6 hodinami

včera

Prezident Trump se setkal s německým kancléřem Friedrichem Merzem.

Jak Evropa přiměla Trumpa pomoci Ukrajině? Kyjev může poděkovat Německu

Evropští lídři se v posledních měsících naučili jednu zásadní lekci: pracovat s prezidentem Donaldem Trumpem takovým, jaký je – a ne jakého by si přáli. Tento přístup se naplno projevil při nedávném oznámení, že Spojené státy budou nepřímo dodávat zbraně Ukrajině – Evropané je koupí sami a NATO bude koordinovat jejich doručení.

včera

Keir Starmer, předseda Labouristické strany

Británie čelí jednomu z největších skandálů v historii. Kauza úniku dat afghánských spojenců bobtná

Počátkem tohoto týdne vyvolal velký rozruch únik citlivých údajů o tisících Afgháncích, kteří spolupracovali s britskými jednotkami a byli v ohrožení života po návratu Tálibánu k moci. Zjištění, že jejich osobní data byla omylem zveřejněna zaměstnancem britského velitelství speciálních sil, otřásla důvěrou v bezpečnostní aparát. Jak se však dnes ukázalo, celý incident byl ještě vážnější, než se původně předpokládalo.

včera

včera

Barack Obama, prezident USA

Obama tajně plánoval útok na jaderný arzenál KLDR

Zatímco současný prezident Donald Trump opět rozvířil debatu o možnosti zničit severokorejský jaderný arzenál, málokdo ví, že první seriózní plány na takový útok vznikly už během vlády Baracka Obamy. Dlouho před Trumpovou „ohnivou a zuřivou“ rétorikou se Obama obával, že Severní Korea brzy získá schopnost zaútočit na americká města mezikontinentálními raketami – a pověřil Pentagon, aby připravil plán útoku. Ten však nikdy nesplnil očekávání.

včera

Prezident Trump

Trump už konečně pochopil to, co všichni ostatní věděli roky

Šéf Bílého domu Donald Trump si po měsících váhání začíná uvědomovat to, co jiní poznali dávno: že s Moskvou nelze jednat jako s důvěryhodným partnerem. Ruský prezident Vladimir Putin pokračuje v ničení Ukrajiny a zároveň zrazuje i vlastní spojence, jak ukázal nedávný případ Íránu. Tento vzorec se opakuje již desítky let – využití pro vlastní prospěch a následné opuštění. Od Afghánistánu přes Sýrii až po Arménii platí, že důvěra v Kreml vede nevyhnutelně ke katastrofě.

včera

Dovoz a vývoz zboží

EU připravuje třetí odvetný úder proti Trumpovým clům

Evropská komise zvažuje novou vlnu odvetných opatření vůči rozsáhlým clům, která americký prezident Donald Trump zavedl proti evropskému exportu. Poté, co Brusel téměř vyčerpal možnosti odvetných tarifů na zboží, se nyní zaměřuje na oblast služeb a veřejných zakázek, uvedli diplomaté po pondělním jednání ministrů obchodu EU.

Aktualizováno včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační fotografie

Rusko využívá Trumpův odklad sankcí, zvyšuje tlak na ukrajinském bojišti

Ruské jednotky v posledních týdnech zaznamenaly menší, ale strategicky významné úspěchy na východě Ukrajiny, přičemž podle analytiků se tím zvyšuje riziko pro důležité ukrajinské opěrné body. Tento vývoj přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump oznámil 50denní lhůtu před možným uvalením sekundárních sankcí na Rusko – krok, který podle expertů Kremlu poskytuje čas k dalšímu posílení pozic i diplomacie. 

včera

Tapisérie z Bayeux

Jedna z největších záhad druhé světové války rozluštěna: Proč nacisté ukradli fragment tapisérie z Bayeux?

Tapisérie z Bayeux, výšivka z 11. století zachycující dobytí Anglie Vilémem Dobyvatelem v roce 1066, se příští rok poprvé objeví v Britském muzeu. Už letos na jaře se však dostala do médií kvůli nečekanému objevu: v německých zemských archivech ve Šlesvicku-Holštýnsku byl nalezen její ztracený fragment. Abychom pochopili, jak se tam dostal, musíme se vrátit k málo známé a znepokojivé kapitole z období druhé světové války.

včera

F-16 Israel Defense Forces

Proč Izrael bombarduje Sýrii? Nejde jen o sebeobranu

V posledních dnech došlo v Sýrii k výraznému nárůstu napětí, když izraelské letectvo provedlo několik náletů na severního souseda. Cílem byly syrské vládní základny, tanky a těžká technika – a oficiálním důvodem je ochrana drúzské menšiny na jihu země, která se dostala do otevřeného konfliktu s novou vládou v Damašku.

včera

včera

Prezident Trump

Trump oznámil plošná cla. 150 zemí dostane stejnou sazbu

Prezident Donald Trump prohlásil, že Spojené státy uvalí jednotná cla na více než 150 menších zemí po celém světě. Podle jeho slov půjde o hromadné rozhodnutí oznámené jedním dopisem, který bude rozeslán všem dotčeným státům najednou.

včera

Julija Svyrydenková

Ukrajina má novou premiérku. Julija Svyrydenková chystá zásadní změny

Ukrajinská Nejvyšší rada dnes rozhodla o jmenování nové premiérky. Poslanci schválili do čela vlády Juliji Svyrydenkovou, čímž odstartovali výraznou rekonstrukci kabinetu, kterou inicioval prezident Volodymyr Zelenskyj. Tento krok přichází v době, kdy země čelí nejen pokračující ruské invazi, ale i měnícím se vztahům s hlavními zahraničními partnery, zejména Spojenými státy. 

včera

včera

včera

včera

Dmytro Zolotukhin

Když Putin vidí ústup, považuje to za známku slabosti. Myslím, že NATO ve skutečnosti již neexistuje, varuje Zolotukhin

Americký prezident Donald Trump mění podobu vojenské pomoci Ukrajině – místo přímých darů zbraní plánuje prodej techniky evropským zemím, které by ji mohly Kyjevu dále předat. Nový model má podle Bílého domu zmírnit domácí kritiku a přinést ekonomické výhody. Tento přístup však podle ukrajinského odborníka na informační bezpečnost Dmytra Zolotukhina, bývalého náměstka ministra informační politiky a specialisty na národní bezpečnost, vysílá nebezpečný signál Kremlu. Pro EuroZprávy.cz upozornil, že váhání Západu může Rusko vnímat jako slabost, což zvyšuje riziko další eskalace konfliktu.

včera

Evropská zbrojařská skupina pod palbou kritiky. Dodává součásti bomb, které v Gaze zabíjely děti

Evropský zbrojní gigant MBDA, který vyrábí rakety a leteckou výzbroj, čelí vážné kritice poté, co vyšlo najevo, že dodává klíčové součástky bomb GBU-39, které Izrael ve velkém používá při náletech na Pásmo Gazy – včetně útoků, při nichž podle vyšetřování zahynuly desítky dětí.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy