Kdo je ochoten přebírat migranty ze Středomoří? Česko je proti, jiné státy pro

"Finské předsednictví tato dočasná opatření podporuje, protože nemůžeme nechat tonout lidi ve Středomoří," řekla po jednání finská ministryně vnitra Maria Ohisalová. Podle ní dnes dohodu přímo podpořila další trojice zemí, zatímco jiné daly najevo ochotu spolupracovat v budoucnosti. Podle vyjádření dalších ministrů se systému chce účastnit Portugalsko, Irsko a Lucembursko, některé další státy váhají.

Iniciátoři návrhu si slibovali, že se jim k účasti podaří přesvědčit až deset zemí a někteří diplomaté proto hovoří o neúspěchu. Eurokomisař pro migraci Dimitris Avramopulos však po jednání podotkl, že dnes nebyl čas na konkrétní závazky a že Evropská komise chtěla slyšet, zda jsou země projektu otevřeny výhledově.

"Je to důležitý pilotní projekt, abychom viděli, co ve vztahu k migrační politice funguje, a co ne," prohlásil španělský ministr vnitra Fernando Gómez, podle něhož jeho země patří ke skupině stoupenců přerozdělování. Systém, který počítá s pomocí Itálii a Maltě, se však podle Gómeze musí rozšířit na celé Středomoří.

Za precedens, který by mohl fungovat i ve východní části Středozemního moře, dnes návrh označili ministři Řecka, Kypru a Bulharska. Ti upozornili na rostoucí počet migrantů směřujících do Evropy takzvanou balkánskou cestou a vyzvali k uvolnění dalších financí, díky nimž by Turecko opět začalo plnit dohodu, na jejímž základě zůstávají uprchlíci ze Sýrie v této zemi.

Český ministr vnitra Jan Hamáček uvedl, že návrh nepodporuje, protože je podle něj pozvánkou pro migranty a cestou k novým povinným kvótám. EU by podle Hamáčka měla podporovat ty země, ze kterých se migranti dostávají do Evropy.

"Je potřeba důsledně uplatňovat návratovou politiku," řekl českým novinářům Hamáček, podle něhož musejí začít fungovat dohody o navracení migrantů bez práva na azyl do zemí, odkud do Evropy zamířili. Pomoci by podle něj mohlo například i posílení libyjské pohraniční stráže.

EU se již od vrcholu migrační krize marně snaží o azylovou reformu a některé země v poslední době opět zaznamenávají nárůst počtu přijíždějících migrantů. Iniciátoři maltské dohody se pokusili především o vstřícný krok k Itálii, jejíž protiimigrační vláda v minulých měsících odmítala lodě s migranty a nový umírněnější kabinet požádal o pomoc s řešením neudržitelné situace. Brusel však podle dnešního vyjádření Avramopulose uznává, že pomoc potřebují i Řecko a další země.

Ministři dnes jednali také o tom, jak efektivněji bojovat proti sexuálnímu zneužívání dětí a šíření dětské pornografie. Shodli se na tom, že členské země budou pravidelně vyhodnocovat přijaté kroky a spolupracovat na jejich zlepšování.

Zástupci vlád jednali rovněž o možnostech využití nových technologií v bezpečnostní oblasti. Podpořili vytvoření střediska inovací při Europolu, díky němuž by evropská policie mohla monitorovat aktuální vývoj v této oblasti a disponovat nejnovějšími technologiemi.