Kočner a Rusko padělali směnky. Slovenský soud jim vyměřil 19 let vězení

Shodný trest vězení ve výši 19 let uložil dnes slovenský soud podnikateli Marianu Kočnerovi a exministrovi hospodářství a někdejšímu šéfovi soukromé televize Markíza Pavolu Ruskovi. Oba uznal vinnými z padělání čtyř směnek v hodnotě téměř 69 milionů eur (1,75 miliardy korun) a z maření spravedlnosti. Kočnerovi zároveň vyměřil pokutu 10.000 eur (253.000 korun).

Verdikt není pravomocný, Kočner i Rusko se podle advokáta odvolají. Proplacení zmíněných směnek požadovala i od Markízy jedna z firem Kočnera, který v jiném případu čelí obžalobě z objednání předloňské vraždy investigativního novináře Jána Kuciaka.

Oba obžalovaní, kteří dosud nebyli trestáni, se samotného vynesení verdiktu nezúčastnili, byť dopoledne využili právo k poslednímu vyjádření. Kočner i Rusko vinu opět odmítli a navrhovali vyslechnout další svědky, což ale soud zamítl.

Prokurátor chtěl pro obžalované po 20 letech vězení a pro Kočnera navíc pokutu 300.000 eur (7,6 milionu korun). Obhajoba žádala zamítnutí obžaloby.

"Zvítězili jsme nad nezákonností, nad bohorovností, nad tím, že si někdo myslel, že je nad zákonem. Je to jasný vzkaz společnosti - když si někdo myslí, že je nad zákonem, tak jen dočasně. Na každého jednou dojde a těchto aktérů se to týká právě nyní," komentoval před novináři verdikt prokurátor Ján Šanta, který si ponechal lhůtu na podání odvolání.

Kočnerův a Ruskův advokát Marek Para novinářům řekl, že obhajoba se odvolá. "Odvolání určitě podáme. Výši trestu vnímám jako exemplární a ne zcela přiměřenou a spravedlivou," řekl Para. O odvolání bude rozhodovat slovenský nejvyšší soud.

Rusko podle obžaloby směnky nepodepsal v roce 2000, jak je na nich uvedeno, ale až po roce 2013, kdy už nebyl ředitelem ani spolumajitelem Markízy. Rusko směnky vystavil jako fyzická osoba a zároveň je podepsal za Markízu, která se tak měla stát ručitelem. Vzhledem k tomu, že Rusko coby hlavní dlužník ze směnek nyní vystupuje na veřejnosti jako nemajetný, povinnost proplatit směnky by zůstala Markíze.

Směnky nebyly zahrnuty do účetnictví Markízy ze skupiny Central European Media Enterprises, na jejímž převzetí se loni dohodla investiční skupina PPF nejbohatšího Čecha Petra Kellnera.

Rusko se u soudu hájil kromě jiného tím, že vystavení směnek bylo součástí urovnání sporu s Kočnerovou firmou Gamatex o obchodní podíly v Markíze. Podobně argumentoval i Kočner, který se ještě v roce 1998 neúspěšně pokusil převzít kontrolu nad televizi Markíza prostřednictvím pracovníků bezpečnostní služby. Podle prokuratury zmíněný spor byl ovšem urovnán jinou dohodou v hodnotě 80 milionů tehdejších slovenských korun.

Obžalovaným přitížila kromě jiného výpověď znalkyně, která zkoumala Ruskovy podpisy. Znalkyně u soudu vyjádřila přesvědčení, že podpisy na směnkách jsou až z období po roce 2013.

Bratislavský okresní soud předloni Ruskovi i Markíze uložil, aby jednu ze zmíněných směnek proplatili, krajský soud ale rozhodování o tomto obchodním sporu po odvolání Markízy loni přerušil. Učinil tak po obvinění Ruska a Kočnera v případu.

Podle přepisů komunikace z Kočnerova mobilního telefonu, které v minulosti unikly na veřejnost, se podnikatel snažil získat starší tiskárnu i papír a s Ruskem koordinoval výpovědi v civilním sporu o proplacení směnek, byť oba v něm nestáli na jedné straně. Z přepisů komunikace také vyplynulo, že Kočnerovi v soudním sporu o proplacení jedné ze směnek pomáhala již bývalá náměstkyně na slovenském ministerstvu spravedlnosti Monika Jankovská. Někdejší politička, které byl po její rezignaci také pozastaven výkon soudcovské funkce, kontakty s Kočnerem popřela. Zmíněné informace z Kočnerova mobilního telefonu získala policie při vyšetřování Kuciakovy vraždy.

Rusko v jiném případu čelí obžalobě, že si v roce 1997 objednal v podsvětí vraždu své společnice z Markízy; vinu popírá.

Související

Pavol Rusko

Obžalovaný slovenský exministr Rusko byl zatčen, soud ho poslal do vazby

Soud na Slovensku dnes poslal do vazby obžalovaného exministra hospodářství Pavola Ruska, který se v úterý v kauze falšování směnek nedostavil k odvolacímu soudu a kterého policie následně zatkla. Novinářům to řekl prokurátor Ján Šanta, jenž Ruskovo vazební stíhání navrhl. Ve zmíněném případu soud první instance Ruskovi a podnikateli Marianu Kočnerovi v únoru vyměřil shodný trest 19 let vězení. Kočner je ve vazbě od června 2018.
Soud, ilustrační foto

Nejvyšší soud SR odročil líčení v kauze padělání směnek. Rusko tvrdí, že byl napaden

Slovenský nejvyšší soud odročil na leden příštího roku líčení o odvoláních v kauze padělání směnek. Jeden z obžalovaných, exministr hospodářství Pavol Rusko, se krátce před začátkem dnešního jednání omluvil s odůvodněním, že byl napaden a ošetřen v nemocnici. Soud nevyhověl návrhu prokurátora a obhajoby, aby líčení pokračovalo s druhým obžalovaným, podnikatelem Marianem Kočnerem.

Více souvisejících

Pavol Rusko Marian Kočner Slovensko soudy TV Markíza

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 5 hodinami

včera

Prezident Trump se setkal s německým kancléřem Friedrichem Merzem.

Jak Evropa přiměla Trumpa pomoci Ukrajině? Kyjev může poděkovat Německu

Evropští lídři se v posledních měsících naučili jednu zásadní lekci: pracovat s prezidentem Donaldem Trumpem takovým, jaký je – a ne jakého by si přáli. Tento přístup se naplno projevil při nedávném oznámení, že Spojené státy budou nepřímo dodávat zbraně Ukrajině – Evropané je koupí sami a NATO bude koordinovat jejich doručení.

včera

Keir Starmer, předseda Labouristické strany

Británie čelí jednomu z největších skandálů v historii. Kauza úniku dat afghánských spojenců bobtná

Počátkem tohoto týdne vyvolal velký rozruch únik citlivých údajů o tisících Afgháncích, kteří spolupracovali s britskými jednotkami a byli v ohrožení života po návratu Tálibánu k moci. Zjištění, že jejich osobní data byla omylem zveřejněna zaměstnancem britského velitelství speciálních sil, otřásla důvěrou v bezpečnostní aparát. Jak se však dnes ukázalo, celý incident byl ještě vážnější, než se původně předpokládalo.

včera

včera

Barack Obama, prezident USA

Obama tajně plánoval útok na jaderný arzenál KLDR

Zatímco současný prezident Donald Trump opět rozvířil debatu o možnosti zničit severokorejský jaderný arzenál, málokdo ví, že první seriózní plány na takový útok vznikly už během vlády Baracka Obamy. Dlouho před Trumpovou „ohnivou a zuřivou“ rétorikou se Obama obával, že Severní Korea brzy získá schopnost zaútočit na americká města mezikontinentálními raketami – a pověřil Pentagon, aby připravil plán útoku. Ten však nikdy nesplnil očekávání.

včera

Prezident Trump

Trump už konečně pochopil to, co všichni ostatní věděli roky

Šéf Bílého domu Donald Trump si po měsících váhání začíná uvědomovat to, co jiní poznali dávno: že s Moskvou nelze jednat jako s důvěryhodným partnerem. Ruský prezident Vladimir Putin pokračuje v ničení Ukrajiny a zároveň zrazuje i vlastní spojence, jak ukázal nedávný případ Íránu. Tento vzorec se opakuje již desítky let – využití pro vlastní prospěch a následné opuštění. Od Afghánistánu přes Sýrii až po Arménii platí, že důvěra v Kreml vede nevyhnutelně ke katastrofě.

včera

Dovoz a vývoz zboží

EU připravuje třetí odvetný úder proti Trumpovým clům

Evropská komise zvažuje novou vlnu odvetných opatření vůči rozsáhlým clům, která americký prezident Donald Trump zavedl proti evropskému exportu. Poté, co Brusel téměř vyčerpal možnosti odvetných tarifů na zboží, se nyní zaměřuje na oblast služeb a veřejných zakázek, uvedli diplomaté po pondělním jednání ministrů obchodu EU.

Aktualizováno včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační fotografie

Rusko využívá Trumpův odklad sankcí, zvyšuje tlak na ukrajinském bojišti

Ruské jednotky v posledních týdnech zaznamenaly menší, ale strategicky významné úspěchy na východě Ukrajiny, přičemž podle analytiků se tím zvyšuje riziko pro důležité ukrajinské opěrné body. Tento vývoj přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump oznámil 50denní lhůtu před možným uvalením sekundárních sankcí na Rusko – krok, který podle expertů Kremlu poskytuje čas k dalšímu posílení pozic i diplomacie. 

včera

Tapisérie z Bayeux

Jedna z největších záhad druhé světové války rozluštěna: Proč nacisté ukradli fragment tapisérie z Bayeux?

Tapisérie z Bayeux, výšivka z 11. století zachycující dobytí Anglie Vilémem Dobyvatelem v roce 1066, se příští rok poprvé objeví v Britském muzeu. Už letos na jaře se však dostala do médií kvůli nečekanému objevu: v německých zemských archivech ve Šlesvicku-Holštýnsku byl nalezen její ztracený fragment. Abychom pochopili, jak se tam dostal, musíme se vrátit k málo známé a znepokojivé kapitole z období druhé světové války.

včera

F-16 Israel Defense Forces

Proč Izrael bombarduje Sýrii? Nejde jen o sebeobranu

V posledních dnech došlo v Sýrii k výraznému nárůstu napětí, když izraelské letectvo provedlo několik náletů na severního souseda. Cílem byly syrské vládní základny, tanky a těžká technika – a oficiálním důvodem je ochrana drúzské menšiny na jihu země, která se dostala do otevřeného konfliktu s novou vládou v Damašku.

včera

včera

Prezident Trump

Trump oznámil plošná cla. 150 zemí dostane stejnou sazbu

Prezident Donald Trump prohlásil, že Spojené státy uvalí jednotná cla na více než 150 menších zemí po celém světě. Podle jeho slov půjde o hromadné rozhodnutí oznámené jedním dopisem, který bude rozeslán všem dotčeným státům najednou.

včera

Julija Svyrydenková

Ukrajina má novou premiérku. Julija Svyrydenková chystá zásadní změny

Ukrajinská Nejvyšší rada dnes rozhodla o jmenování nové premiérky. Poslanci schválili do čela vlády Juliji Svyrydenkovou, čímž odstartovali výraznou rekonstrukci kabinetu, kterou inicioval prezident Volodymyr Zelenskyj. Tento krok přichází v době, kdy země čelí nejen pokračující ruské invazi, ale i měnícím se vztahům s hlavními zahraničními partnery, zejména Spojenými státy. 

včera

včera

včera

včera

Dmytro Zolotukhin

Když Putin vidí ústup, považuje to za známku slabosti. Myslím, že NATO ve skutečnosti již neexistuje, varuje Zolotukhin

Americký prezident Donald Trump mění podobu vojenské pomoci Ukrajině – místo přímých darů zbraní plánuje prodej techniky evropským zemím, které by ji mohly Kyjevu dále předat. Nový model má podle Bílého domu zmírnit domácí kritiku a přinést ekonomické výhody. Tento přístup však podle ukrajinského odborníka na informační bezpečnost Dmytra Zolotukhina, bývalého náměstka ministra informační politiky a specialisty na národní bezpečnost, vysílá nebezpečný signál Kremlu. Pro EuroZprávy.cz upozornil, že váhání Západu může Rusko vnímat jako slabost, což zvyšuje riziko další eskalace konfliktu.

včera

Evropská zbrojařská skupina pod palbou kritiky. Dodává součásti bomb, které v Gaze zabíjely děti

Evropský zbrojní gigant MBDA, který vyrábí rakety a leteckou výzbroj, čelí vážné kritice poté, co vyšlo najevo, že dodává klíčové součástky bomb GBU-39, které Izrael ve velkém používá při náletech na Pásmo Gazy – včetně útoků, při nichž podle vyšetřování zahynuly desítky dětí.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy