Prezidentská kandidátka francouzské krajně pravicové strany Národní sdružení Marine Le Penová dnes pozastavila svou předvolební kampaň, dokud nezíská dostatečný počet nominací od volených státních úředníků. Pro účast v dubnových volbách je potřeba 500 podpisů, Le Penová jich měla ve čtvrtek podle posledních oficiálních údajů 366. Sama kandidátka uvedla, že jí chybí "něco přes 40 podpisů", informovala stanice BFM TV.
Le Penová zrušila veřejná vystoupení naplánovaná na nadcházející dny. Ve středu měla mít tiskovou konferenci o vzdělávání, o víkendu se měla setkat s voliči v departementu Somme na severu Francie.
V posledních prezidentských volbách před pěti lety se Le Penová probojovala do druhého kola, ve kterém ji porazil Emmanuel Macron. Necelé dva měsíce před nynějšími volbami by Le Penovou v prvních kole vybralo 17 procent voličů a opět by prošla do druhého kola s Macronem, naznačil pondělní průzkum OpinionWay pro ekonomický server Les Echos. O třetí místo se podle průzkumu dělí kandidátka umírněné pravice Valérie Pécresseová a krajně pravicový bývalý novinář Éric Zemmour.
Dostatek nominací pro účast ve volbách už získal Macron, Pécresseová, socialistická kandidátka a starostka Paříže Anne Hidalgová, kandidátka krajní levice Nathalie Arthaudová, komunista Fabien Roussel a aktivista a politik Jean Lassalle. V neděli také Zemmour připustil, že je "dost dobře možné", že ani on nezíská 500 potřebných podpisů, připomíná AFP.
Uchazeči o prezidentský post musí získat 500 podpisů starostů, poslanců nebo regionálních politiků nejpozději do pátku 4. března do 18 hodin. Udělená podpora je jednorázová, nelze ji odvolat a tato informace je veřejná. Kandidáti zastupující extrémnější názory mají obtíže získat podporu zejména starostů menších obcí, kteří se obávají projevů nevole obyvatel obce, pokud by takového kandidáta podpořili. Ústavní rada zveřejňuje počty oficiálně zaslaných podpisů vždy v úterý a ve čtvrtek. Dnešní údaje zatím nezveřejnila.
Související
Le Penová bojuje o kandidaturu. Soud rozhodne, jestli se může stát prezidentkou
Le Penová a Orbán zahájili právní bitvu s Evropskou unií
Aktuálně se děje
před 16 minutami
Nebezpečně vyhlížející požár na Letné. Plameny ohrožují domy
před 1 hodinou
CNN: Letecké údery jaderný program nezastaví. USA zvažují nasazení pozemní armády v Íránu
před 1 hodinou
Írán vyhrožuje likvidací Trumpa. Válka podle Teheránu ani zdaleka nekončí
před 2 hodinami
USA a Izrael selhaly, režim nepadnul. Útoky na okolní země jsou sebeobrana, tvrdí Írán
před 3 hodinami
Politico: Merz chce zabránit příklonu Babiše k radikálním postojům Slovenska a Maďarska
před 4 hodinami
Bílý dům v kleštích. Válka v Íránu sevřela Trumpa mezi hrozbu globální recese a riziko námořní katastrofy
před 5 hodinami
Trump telefonoval s Putinem. Řešili Ukrajinu i válku v Íránu
před 5 hodinami
Ceny ropy pod Trumpových zmatečných prohlášeních klesly, poté opět vyrostly
před 6 hodinami
Válka v Íránu je téměř u konce, prohlásil Trump. Krátce na to řekl pravý opak
před 8 hodinami
Počasí: V polovině týdne přijde zlom, ochladí se
včera
„Útok na Kypr je útokem na Evropu.“ Macron vyslal na Blízký východ masivní flotilu, má bránit Hormuzský průliv
včera
Saúdské Arábii dochází trpělivost. Prohráli jste, ponesete drtivé následky, vzkazuje Íránu
včera
Tři měsíce války vyšroubují cenu ropy na 185 dolarů za barel. Ekonomiku může potkat nepředstavitelný otřes
včera
CNN: Školu, v níž zahynulo 168 dětí, zřejmě zasáhla americká raketa Tomahawk
včera
Experti: Svět stojí na prahu největšího ropného šoku v historii. Světová ekonomika čelí masové energetické krizi
včera
Zelenskyj: Ukrajina na žádost USA vyslala na Blízký východ experty, budou chránit americké vojenské základny
včera
Z bláta do louže. Modžtaba je krutější než Alí Chameneí, Trump o jeho jmenování věděl, tvrdí Íránci
včera
Vláda odmítla opatření k rostoucím cenám paliv kvůli válce v Íránu. Zabýváme se jen situací doma, prohlásil Babiš
včera
NATO sestřelilo další íránskou raketu mířící do Turecka
včera
Spojenectví s Putinem shořelo spolu s íránskými rafinériemi. Za sliby o neochvějné podpoře se skrývá parazitování
Vztahy mezi Moskvou a Teheránem se v posledních letech zdály být nerozbitné. Společné vojenské zájmy, dodávky íránských dronů pro ruskou agresi na Ukrajině a odpor k západní hegemonii vytvořily iluzi hlubokého spojenectví. Nicméně brutální realita devátého dne války v Íránu odhalila tuto vazbu v její skutečné podobě: jako čistě pragmatické partnerství, kde slova o podpoře končí tam, kde začínají létat rakety.
Zdroj: Libor Novák