Lídři EU rozpočtový pat neprolomili, Merkelová chce vyjednávat

Budapešť a Varšava odmítají rozpočet spojený s fondem krizové pomoci ekonomikám podpořit, pokud bude čerpání peněz podmíněno dodržováním principů právního státu. Obě země, s nimiž unijní instituce už několik let vedou řízení kvůli obavám z omezování nezávislosti justice či médií, označují takovou podmíněnost za porušení unijních smluv. Další státy i Evropský parlament však odmítají ustoupit, a proto hrozí, že rozpočet a fond obnovy v celkové hodnotě přes 1,8 bilionu eur (téměř 50 bilionů korun) nebudou schváleny včas.

Během dnešního videosummitu se vedle Merkelové, Orbána a Morawieckého k tématu vyjádřil předseda Evropské rady Charles Michel, jenž stejně jako lídři většiny unijních zemí naléhá na co nejrychlejší schválení balíku peněz. Kromě něj vystoupil již jen slovinský premiér Janez Janša, který jako jediný veřejně podporuje postoj obou zemí.

Babiš po jednání o rozpočtu na twitteru napsal, že Merkelová "ujistila, že bude i nadále pracovat na kompromisu pro rozpočet EU, který by byl přijatelný pro všechny státy".

Diplomaté se většinou shodují na tom, že Merkelová by v příštích dnech mohla pomocí zatím nespecifikovaných ústupků přesvědčit premiéry Maďarska a Polska ke změně názoru. Není však příliš pravděpodobné, že by se případný vstřícný krok týkal přímo základního principu podmíněnosti kritizované oběma zeměmi.

Budapešť i Varšava daly již před videosummitem najevo, že své pozice nemíní jen tak opustit. Polský parlament přijal usnesení, kterým podpořil vládu v jejím odporu vůči podmíněnému čerpání peněz. Mluvčí úřadu maďarské vlády zase prohlásil, že je nulová šance, aby rozpočet a fond začaly fungovat v současné podobě.

Další země v čele s Francií či Nizozemskem však odmítají jakékoli ústupky a hrozí Maďarsku a Polsku, že najdou cestu ke schválení krizového fondu bez nich. Tím by Budapešť a Varšava, které jsou čistými příjemci peněz z unijní pokladny, přišly celkem o desítky miliard eur.

Pokud se rozpočet na období 2021 až 2027 nepodaří schválit do konce letošního roku, začne od ledna platit provizorium vycházející z rozpočtu letošního. V jeho rámci se však budou vyplácet pouze omezené fondy včetně zemědělských dotací či humanitární pomoci. Naproti tomu financování nových projektů z fondů soudržnosti, jejichž největším příjemcem je právě Polsko, bude pozastaveno.