Lídři EU se pátý den summitu shodli na fondu obnovy a rozpočtu

Česko na dotacích z nového fondu získá 8,7 miliardy eur (přes 230 miliard korun), což premiér Andrej Babiš považuje za úspěch. Peníze by podle něj Česko mělo využít v automobilovém průmyslu, ve zdravotnictví a při digitalizaci.

Finance určené na zotavení unijních ekonomik pošramocených dopady pandemie covidu-19 zvýší hodnotu unijního rozpočtu na období 2021-2027 na více než 1,8 bilionu eur. Evropská komise si peníze bezprecedentně vypůjčí na finančních trzích.

"Výsledek summitu EU je pro Česko dobrý, mám z toho radost," prohlásil po jednání Babiš. Česká republika bude v příštích sedmi letech z rozpočtu EU zvýšeného o fond pokrizové obnovy čerpat celkem 35,7 miliardy eur (přibližně 950 miliard korun), a oproti končícímu sedmiletému období si tak polepší o téměř čtyři miliardy eur. Navíc bude mít možnost si dalších 15,4 miliard eur (410 miliard korun) za výhodných podmínek v rámci fondu vypůjčit.

We did it! We have reached a deal on the recovery package and the European budget for 2021-2027.

This is a strong deal. And most importantly, the right deal for Europe right now. #EUCO pic.twitter.com/c6fQ5ppwpf

— Charles Michel (@eucopresident) July 21, 2020

I když peníze vývoj české ekonomiky neovlivní už letos, jde i tak podle ekonomů o významnou pomoc, která dosahuje zhruba 11 procent českého hrubého domácího produktu (HDP). "Z pohledu české ekonomiky je primární, že díky tomuto fondu může být zotavení evropských ekonomik rychlejší a výraznější," uvedl hlavní ekonom Deloitte David Marek.

Babiš v Praze novinářům řekl, že by Česko mělo peníze z evropského fondu obnovy využít pro zdravotnictví, na digitalizaci a také na podporu automobilového průmyslu. "My potřebujeme řešit náš automobilový průmysl, který má velké problémy. My potřebujeme restrukturalizovat a významně investovat do zdravotnictví. My potřebujeme řešit digitalizaci. My potřebujeme podpořit hlavně stavebnictví. Potřebujeme investovat, musíme se z krize proinvestovat," řekl.

Sestavením plánu reforem pro Evropskou komisi, na základě kterého bude možné peníze čerpat, by měl být pověřen vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu a dopravy Karel Havlíček, který by měl spolupracovat s dalšími ministry. Plán by měl být podle premiéra připraven co nejdříve, aby bylo možné peníze začít brzo využívat. Podkladem by měl být Národní investiční plán, který do roku 2050 počítá s asi 20.000 projekty za zhruba osm bilionů korun.

"Dokázali jsme to. Evropa je silná, Evropa je jednotná," řekl po vyčerpávajícím jednání předseda Evropské rady Charles Michel. Lídři se podle něj nakonec shodli na všech zásadních položkách fondu, jehož čerpání bude spojeno s klimatickými cíli EU a podmíněno dodržováním principů právního státu.

Hlavním bodem sporu mezi hlavami států a vlád bylo to, jaký bude ve fondu obnovy poměr mezi granty a půjčkami. Skupina takzvaných šetrných států, mezi které patřilo Nizozemsko, Rakousko, Švédsko a Dánsko, se obávala vysokého společného zadlužení a nakonec si vymohla snížení přímých dotací z původně plánovaného půl bilionu o 110 miliard eur. Itálie a Španělsko, které jako země nejzasaženější pandemií covidu-19 budou výrazně největšími příjemci prostředků z fondu, podporovaly spolu s Německem a Francií co největší balík grantů; kompromisem se nakonec stalo zmíněných 390 miliard.

"Jsme všichni profesionálové, sneseme pár úderů... Jsem spokojený s touto dohodou," uvedl nizozemský premiér Mark Rutte. Finální dohodu však nakonec přivítaly i země, které bojovaly za výrazně vyšší podíl grantů. "Je to velká dohoda pro Evropu a pro Španělsko. Napsali jsme jednu z nejbrilantnějších kapitol evropské historie," komentoval dohodu ze summitu španělský premiér Pedro Sánchez. Označil ji za "Marshallův plán", který je i "silným vzkazem světu", že Evropa je připravena čelit výzvám. Slovenský premiér Igor Matovič dohodu státníků na summitu označil za geniální zprávu pro Slovensko.

Zásadním sporným bodem bylo i to, že lídři chtěli podmínit čerpání unijních peněz respektováním demokratických principů. To se nelíbilo Maďarsku a Polsku, které jsou v hledáčku Bruselu kvůli krokům, na jejichž základě čelí kritice za podkopávání právního státu. Podmínka o nutnosti dodržování právního státu v souvislosti s rozpočtem se nakonec do závěru summitu dostala, konkrétní mechanismus ale bude muset Evropská komise teprve vypracovat. Na jeho základě by se pak mělo rozhodovat kvalifikovanou většinou hlasů členských zemí.

Maďarský premiér Viktor Orbán nicméně výsledek jednání před novináři interpretoval tak, že se Budapešti podařilo ubránit národní hrdost a "zmařit pokusy" vázat čerpání z fondů Evropské unie na právní stát. Stejně to vidí i polský premiér Mateusz Morawiecki, podle něhož dohoda rozdělování peněz s právním státem "přímo nespojuje".

Euro v reakci na dohodu EU o finanční pomoci dopoledne vystoupilo k dolaru na své maximum za více než čtyři měsíce. Později ale o zisky přišlo. Zpevnily také evropské akcie, nejvíce ty v eurozóně, kde vystoupily na maximum od začátku března, tedy ještě před propadem trhů v důsledku šíření koronaviru.

Summit, který skončil dnes ráno, začal v pátek dopoledne a byl původně plánován jako dvoudenní. Časově se tak vrcholná schůzka téměř vyrovnala dosud nejdelšímu summitu společenství z prosince 2000, kdy byla na programu reforma unijních institucí nutná pro budoucí východní rozšíření evropského společenství.