Londýn, Paříž a Berlín znepokojují íránské jaderné plány

"Pokud si Írán opravdu chce nechat prostor pro možné diplomatické jednání, nemůže tyto kroky uvést do praxe," upozornily podle Reuters ve společném prohlášení tři západoevropské země, které jsou zároveň signatáři mezinárodní jaderné dohody s Íránem z roku 2015, v níž se Teherán zavázal omezit své jaderné aktivity.

Írán minulý týden oznámil Mezinárodní agentuře pro atomovou energii (MAAE) úmysl instalovat tři kaskády centrifug IR-2M ve svém centru pro obohacování uranu v Natanzu. Instalaci pokročilých zařízení na obohacování uranu ale zmíněná dohoda zakazuje. Není to však poprvé, co by Írán její podmínky porušil, napsala dříve agentura Reuters.

Francie, Německo a Británie se snaží dohodu podepsanou ve Vídni zachovat i přes to, že USA od ní v roce 2018 odstoupily a obnovily své protiíránské sankce. Podle administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa nebyla dohoda vůči Íránu za dostatečně důrazná.

Tři evropské země Írán rovněž podle AFP v dnešním prohlášení varovaly, aby neohrozil příležitost na obnovení diplomacie, kterou představuje výměna americké administrativy. Příští americký prezident Joe Biden ve středu oznámil úmysl vrátit Spojené státy mezi signatáře dohody.

Před uzavřením dohody v roce 2015 Írán ve výkonných odstředivkách obohacoval uran na 20 procent, vždy ale popíral, že usiluje o jadernou zbraň. Při obohacování se zvyšuje koncentrace izotopu 235, který je klíčový při jaderném štěpení uranu. Pro potřeby jaderných elektráren se uran obohacuje v jednotkách procent, zatímco pro jaderné zbraně je zapotřebí obohacení nad 85 procent.