Lucembursko chce kvůli prevenci před nástupem možné druhy vlny nákazy koronavirem zavést plošné testování obyvatel, které by mělo šíření infekce zabránit. Hygienici proto rozdělí všech více než 600.000 obyvatel do menších skupin, jejichž náhodně vybrané členy budou v pravidelných intervalech testovat. Agentuře DPA to řekl šéf lucemburského zdravotního ústavu (LIH) Ulf Nehrbass.
"Když se vyskytnou noví nakažení, pak budeme přesně vědět, kde k tomu došlo a jak přerušit řetězec přenosu infekce," uvedl Nehrbass.
Země je nyní schopná provádět až 20.000 testů denně a laboratořemi už prošly vzorky zhruba deseti procent obyvatel. Lucembursko navíc nechalo otestovat i 300.000 občanů sousedních zemí, kteří pravidelně dojíždějí za prací přes hranice. Při preventivních testech mají dostat přednost lidé z profesí, kde jsou často ve styku s dalšími osobami, tedy například lékaři, policisté, prodavačky či zaměstnanci v pohostinství.
Nový systém má zaručit, že zdravotníci včas podchytí možnou novou vlnu nákazy. Obyvatele rozdělí do virtuálních "testovacích buněk" tak, aby vždy alespoň jeden z členů skupiny byl v určitém kratším časovém úseku otestován. "Tohle je pravděpodobně řešení, které nám v delším časovém horizontu může nabídnout stabilitu a umožní nám vrátit se k normálnímu životu," uvedl Nehrbass. Připustil ale, že v zemích s větším počtem obyvatel by možná takový systém byl vzhledem k logistické náročnosti nerealizovatelný.
V Lucembursku se od začátku epidemie virem nakazilo skoro 4100 lidí, 110 z nich zemřelo.
Související
Lucembursko přišlo o vzácně nemocného prince. Frederikovi docházela energie
Premiér Fiala v Lucemburku slavnostně otevřel ulici Václava Havla
Lucembursko , Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)
Aktuálně se děje
Aktualizováno včera
Sněmovna potvrdila Babišově vládě mandát. Vyslovila jí důvěru
včera
Klempíř připustil zrušení koncesionářských poplatků. Vidí to na příští rok
včera
Jiří Ovčáček figuruje v plánech hnutí ANO. Poslanci ho navrhují do jedné z rad
včera
Wikipedie vznikla před 25 lety. Co o ní (ne)víte?
včera
Počasí v Česku změní ráz. Meteorologové prozradili podrobnosti
včera
Feri si má odsedět i zbytek trestu. V očích soudu se zatím nepolepšil
včera
V Íránu umírají občané Kanady i humanitární pracovníci. G7 hrozí sankcemi
včera
Trump se dnes v Bílém domě setká s Machadovou
včera
Vesmírný štít bez nutnosti anexe? Trump ke své „Zlaté kopuli“ Grónsko nepotřebuje
včera
Prezident Pavel potají dorazil na Ukrajinu
včera
Ukrajina přiznává krizi v armádě: 200 tisíc vojáků dezertovalo, další miliony se vyhýbají odvodu
včera
Evropa posílá vojáky do Grónska. Trumpovi ustoupit nehodlá
včera
Trump stáhl z pohotovosti strategické bombardéry. Zabíjení demonstrantů v Íránu podle něj skončilo
včera
Nevyzpytatelné počasí pokračuje. Meteorologové avizují víkendové varování
včera
Sněmovní maraton nebere konce. Babiš během interpelací ostře útočil na Piráty
včera
První zdravotní evakuace v historii. NASA stahuje astronauty z ISS domů
včera
Nová éra pro Gazu: Trumpův plán vstupuje do druhé fáze, začíná demilitarizace a obnova
včera
Trump hlásí ohromný pokrok ve Venezuele. Nechce ale prozradit jakékoliv detaily
včera
Trump tlačí na Zelenského. Mírové dohodě stojí v cestě Kyjev, naznačil
včera
Americký zájem o Grónsko a Venezuelu je pochopitelný. Evropa se musí vzpamatovat
Svět se rychle mění v arénu otevřeného soupeření velmocí. USA a Čína bojují o vliv, kontrolu technologií i klíčových surovin, zatímco Rusko se snaží udržet zbytky své moci. Zásah Washingtonu ve Venezuele ukazuje, že ropa je dnes stejně důležitá jako před třiceti lety. A v tomto světle začíná dávat smysl i americký zájem o Grónsko a arktické trasy. Starý řád se hroutí, nový vzniká, a Evropa si musí rozmyslet, zda bude hráčem, nebo jen prostorem, o němž rozhodují jiní.
Zdroj: Jakub Jurek