Maďarský zákon o nevládních organizacích diskriminuje, konstatuje soud EU

Podle unijního soudu, na který se obrátila Evropská komise, Budapešť zákonem zavedla "diskriminační a neodůvodněná omezení". Zástupce maďarské vlády uvedl, že kabinet bude verdikt respektovat a zákon změní. Zároveň ocenil, že soud nezavrhl cíl zákona jako takový: tedy větší transparentnost financování organizací.

Podle verdiktu zákonem z roku 2017 se Maďarsko dopouští diskriminace nejen samotných organizací, které přímo či nepřímo přijímají podporu ze zahraničí, ale i osob, které peníze poskytují. Zavedená omezení jsou podle soudu v rozporu s jednou ze základních svobod uvnitř EU - volným pohybem kapitálu.

Norma stanoví, že organizace, jejichž roční příspěvek z jiných členských zemí EU nebo třetích zemí překročí 7,2 milionu forintů (546.000 Kč), se musí povinně registrovat u soudu jako "organizace přijímající podporu ze zahraničí" a také zveřejňovat podrobnosti o svých dárcích včetně jejich jmen. Tyto údaje maďarské úřady zveřejňují na bezplatné online platformě. Zmínku o tom, že jsou financovány ze zahraničí, musí nevládní organizace uvádět také ve všech svých publikacích a na svých internetových stránkách. Pokud podmínky nedodrží, hrozí jim i zrušení.

Kromě práva na volný pohyb kapitál v EU omezuje podle soudu maďarský zákon také právo na respektování soukromého a rodinného života, právo na ochranu osobních údajů a právo na svobodu sdružování.

"Opatření, která tento zákon upravuje, mimoto mohou vůči těmto sdružením a nadacím vytvořit atmosféru nedůvěry," uvedl rovněž Soudní dvůr EU v dnešním rozsudku.

Deklarovaným cílem zákona, který prosadila vláda premiéra Viktora Orbána, je zajištění transparentnosti organizací občanské společnosti, které přijímají dary ze zahraničí. Unijní soud dnes zdůraznil, že proti tomuto cíli nic nemá; je podle něj ve veřejném zájmu. "Některé organizace občanské společnosti totiž s ohledem na cíle, které sledují, a na prostředky, kterými disponují, mohou mít výrazný vliv na veřejný život a na veřejnou debatu," uvedl soud v rozsudku.

Podle něj Maďarsko ale nedokázalo vysvětlit, proč by měla ke zvýšení transparentnosti přispět právě zákonem zavedená opatření. Dopadají totiž bez rozdílu na všechny organizace, které překročí stanovený finanční limit, "místo aby byla zacílena na ty organizace, které skutečně mohou mít významný vliv na veřejný život a veřejnou debatu".

"Toto je důležitý verdikt, který chrání spolčovací svobodu a organizace občanské společnosti v EU a posiluje pravidla vnitřního trhu," uvedl v reakci na výrok soudu mluvčí Evropské komise. Ta podle něj očekává, že se verdiktem bude maďarská vláda řídit.

Ředitel maďarské pobočky organizace Amnesty International Dávid Vig označil dnešní rozsudek za "ránu uštědřenou maďarským úřadům, které se snaží stigmatizovat a podkopávat činnost organizací občanské společnosti, které kritizují vládní politiku". Podle Viga sloužil zákon vždy jinému účelu, než tvrdila Orbánova vláda. Cílem bylo "nasadit náhubek kritickým hlasům a nahlodat veřejnou podporu organizacím bojujícím za lidská práva, spravedlnost a rovnost".

Verdikt přivítal i ředitel organizace Open Society Foundation amerického finančníka maďarského původu George Sorose. Podle Patricka Gasparda je "potvrzením, že občanské angažmá je živoucí oporou našich demokratických hodnot".

Šéf kabinetu maďarského premiéra Gergely Gulyás řekl, že Maďarsko vždy respektovalo verdikty Soudního dvora EU a učiní tak i tentokrát. Dodal, že se ještě s verdiktem detailně neseznámil, ocenil ale, že soud vyjádřil souhlas s deklarovaným cílem zákona. Vláda podle něj normu změní tak, aby byly prostředky k jeho dosažení v souladu s unijními pravidly.

Orbán dlouhodobě kritizuje občanské organizace, které sponzoruje americký finančník maďarského původu George Soros. Podle maďarského premiéra se stavějí proti přísné antiimigrační politice jeho vlády a prosazují Sorosovy cíle. Nevládní skupiny takové tvrzení odmítají.

Žaloba EK je součástí širšího řízení s Maďarskem kvůli obavám Bruselu, že dochází k porušování unijních hodnot. Budapešť obviňuje Brusel, že se snaží Maďarsko přimět k přijímání migrantů, a disciplinární řízení označuje za protimaďarskou kampaň vedenou ve spolupráci se Sorosem. Maďarská opozice tvrdí, že cílem sporných norem je oslabit demokracii a upevnit premiérovu moc.