Migrace do zemí OECD se kvůli koronaviru podstatně snížila

Mezi hlavní důvody patří uzavírání hranic a cestovní restrikce, ke kterým se ve snaze zastavit koronavirus uchýlily jednotlivé země. Přispělo k tomu rovněž pozastavení konzulárních služeb. "Skoro všechny země OECD omezily cizincům vstup. Výsledkem je, že vydávání nových víz a povolení (k pobytu) v zemích OECD poklesl o 46 procent v první polovině roku 2020, ve srovnání se stejným obdobím roku 2019," píše organizace v tiskové zprávě. Podotýká, že v loňském roce členské země přijaly dohromady 5,3 milionu trvalých migrantů.

OECD dále konstatuje, že migrace se na předchozí úroveň hned tak nevrátí kvůli slabší poptávce po pracovních silách, přetrvávajících cestovních omezeních nebo stále rozšířenější práci i studiu na dálku.

Organizace zároveň upozorňuje, že právě migranti jsou velmi často v první linii boje s koronavirem - v průměru každý čtvrtý lékař a každá šestá zdravotní sestra v zemích OECD jsou podle ní migranti.

"Migrace bude nadále hrát důležitou roli v ekonomickém růstu, inovacích i v reakci na rychle se měnící pracovní trhy," prohlásil generální tajemník OECD Angel Gurría a podotkl, že je nutné pokračovat v integraci. V mnoha zemích OECD tvoří zahraniční pracovníci až třetinu zaměstnanců i v dalších klíčových sektorech jako je doprava, produkce jídla, úklidové práce nebo IT služby.

Pandemie se podle OECD dotýká migrantů více než ostatních obyvatel zemí. Ze států, ve kterých jsou data k dispozici, se nezaměstnanost mezi nimi zvýšila více než u původních obyvatel. Studie provedené v řadě zemí rovněž naznačily, že riziko nákazy virem je u migrantů vyšší než u rodilých obyvatel, jelikož často pracují v první linii či žijí v chudobě.

OECD sdružuje 37 členských zemí, včetně České republiky. Ustavující sjezd měla v září 1961. Její počátky však sahají do poválečné Evropy. Její rolí je mimo jiné napomáhat hospodářskému růstu, zvyšovat zaměstnanost a životní úroveň, rozšiřovat obchod, potlačovat diskriminační praktiky.