Migrační krize na hranici EU a Běloruska zřetelně polevila, tvrdí eurokomisařka

Tisíce migrantů převážně z Blízkého východu se v uplynulých měsících snažily překročit hranice z Běloruska do pobaltských států a Polska. Státy Evropské unie viní autoritářský režim běloruského vůdce Alexandra Lukašenka, že příliv migrantů organizoval v pomstě za sankce, které na něj EU uvalila kvůli porušování lidských práv a pronásledování opozice. Loni se jen do Litvy dostalo nelegálním způsobem z Běloruska na 4200 migrantů.

"Nastala zřetelná deeskalace situace," citovala Johanssonovou agentura APA. Běloruský prezident podle ní "neuspěl" a nejspíše "ztratil zájem využívat migranty ke svému prospěchu". Litvu, která na hranicích buduje ochrannou bariéru, pochválila za způsob, jakým krizi zvládla. Zdůraznila však, že je třeba zachovávat ostražitost.

Johanssonová podle agentury BNS zopakovala, že považuje za nezákonné vracení migrantů zpět za hraniční čáru v situaci, kdy požádají na území EU o azyl. K této praxi se během krize na běloruské hranici Litva či Polsko uchylovaly ve snaze zastavit příliv migrantů a odradit další potenciální zájemce o ilegální přechod hranice.

Dobře chráněné vnější hranice EU či užší spolupráce se třetími zeměmi patří podle ministra Rakušana k prioritám české vlády. "Nejen nedávné události na východní hranici s Běloruskem nám ukázaly, že je potřeba být stále obezřetný. Nechceme nikomu upírat právo na lepší život, ale vše musí mít svá pravidla. Proti nelegální migraci budeme bojovat všemi prostředky," uvedl Rakušan, pro nějž je návštěva Litvy první zahraniční cestou v pozici ministra vnitra.

Česká republika pravidelně vysílá na vnější hranice své policejní kontingenty. Loni působili čeští policisté v Srbsku, Severní Makedonii, Slovinsku nebo Maďarsku. Celkem jich bylo loni nasazeno 331 a dalších 133 policistů se zapojilo v rámci agentury Frontex.