Severoatlantická aliance plánuje v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu vytvoření jednotek, které budou cvičeny k rychlému nasazení v konkrétních oblastech východního křídla NATO. Po dnešním jednání ministrů obrany aliančních zemí to prohlásil generální tajemník Jens Stoltenberg, podle něhož konkrétní obrysy plánu schválí za dva týdny summit NATO.
Lotyšský ministr obrany dnes jménem trojice pobaltských zemí požádal o navýšení počtu aliančních vojáků rozmístěných přímo v regionu sousedícím s Ruskem, s tím však připravovaná strategie zatím nepočítá.
Ministři se v závěrečný den dvoudenní schůzky bavili především o tom, jak odradit Rusko od další agrese směrem za jeho západní hranici. Aliance od únorového začátku války na Ukrajině vytvořila čtyři nové bojové skupiny rozmístěné na Slovensku, v Maďarsku, Rumunsku a Bulharsku. Zejména do východní Evropy se krátkodobě přesunulo na 40.000 vojáků USA a dalších aliančních zemí.
Podle Stoltenberga stojí nyní NATO před úkolem zajistit dlouhodobější reakci na novou bezpečnostní situaci způsobenou válkou.
"Poprvé od dob studené války budeme mít v našem obranném plánu jednotky předem určené pro nasazení v konkrétních zemích na východě," řekl novinářům Stoltenberg. Vojáci z těchto jednotek budou cvičit v určené oblasti, dlouhodobě však budou působit ve svých mateřských státech. Část svých vojáků se již k tomuto úkolu rozhodlo vyhradit Německo a podle Stoltenberga se hlásí i další země. Konkrétní veřejná oznámení se dají čekat před summitem, řekl šéf NATO.
Aliance v současnosti debatuje o tom, zda umísťovat další vojáky i armádní techniku přímo v zemích geograficky blízkých Rusku, či sázet spíše na rychlé nasazení jednotek z větší vzdálenosti. Lotyšský ministr Artis Pabriks dnes prohlásil, že pokud se nezvýší počet aliančních vojsk v Pobaltí, pro Rusko to bude pobídka k další agresi směrem na západ.
"Chceme lepší plánování, chceme velitelskou strukturu, chceme dopředu rozmístit různé typy techniky, abychom v případě krize nemuseli čekat," řekl médiím Pabriks.
Kritici plánu na rozmístění techniky poblíž ruských hranic však tvrdí, že by tam byla jednodušším terčem pro ruské zbraně. Podle Stoltenberga by dlouhodobá strategie obrany východního křídla měla stát jak na dosavadním posilování přímé přítomnosti vojáků, tak na výcviku jednotek schopných rychlého přesunu.
Související
Pavel přijal amerického diplomata, který kritizoval české obranné výdaje
Jsme zklamaní. Česko padá na samé dno aliance, vzkazuje diplomat NATO
Aktuálně se děje
včera
Tohle Brity zaskočilo. Buckinghamský palác reagoval na novou knihu o Dianě
včera
Letošní volby se blíží. Ministerstvo spouští novou kampaň
včera
Houbaři vzali lesy útokem. Policie apeluje na dodržování několika zásad
včera
Kontroverzní podnikatel Kožený se má nacházet v LDN na Bahamách
včera
Důchodci si ještě mohou zajistit tištěné oznámení o valorizaci
včera
Rusofobní svinstvo. Medveděv se pustil do Američanů kvůli novým sankcím
včera
Pavel přijal amerického diplomata, který kritizoval české obranné výdaje
včera
Skandál v americké armádě. Analytik použil AI a málem vyvolal válku s Čínou
včera
Sparta reagovala na nevydařený vstup do sezóny. Dva asistenty nahradila navrátilcem Clarupem
včera
V Rusku pokračují volby. Moskva hlásí problémy, na vině má být útok
včera
Nizozemci postrádají kopie nové knihy o Dianě. Případ vyšetřuje policie
včera
Trump podpisem posvětil nové protiruské sankce
včera
Babiš jednal s jordánským králem. Děkoval mu za repatriační lety
včera
Když Alpy vydaly mumii. Před 35 lety byl nalezen Ötzi
včera
Policie posílila hlídky na exponovaných místech. Stupeň ohrožení se nemění
včera
Potápěč našel tělo v jezeře Most. Může jít o pohřešovaného člověka
včera
Trump se dočkal. Světu oznámil dohodu ohledně Grónska
včera
Počasí se příští týden výrazně ochladí. V noci budou až 2 stupně, hrozí přízemní mrazíky
18. září 2026 21:06
Nová válečná strategie: Rusko prozradilo, proč stále častěji likviduje ukrajinské vlaky
18. září 2026 19:48
CNN: Opravdu dokáže AI vyhladit lidstvo? Není to tak lehké, jak výzkumníci tvrdí
Diskuze o rizicích umělé inteligence se v odborné komunitě vyostřuje a někteří výzkumníci varují před možným vyhynutím lidstva. Bývalí i současní zaměstnanci společnosti Anthropic upozorňují, že vývoj superinteligence představuje bezprostřední hrozbu pro celou planetu. Podle některých odhadů přesahuje pravděpodobnost katastrofálního scénáře v následujících deseti letech deset procent. Varování podpořil také šéf organizace Machine Intelligence Research Institute Nate Soares, který považuje celkové vyhynutí lidské populace za nejpravděpodobnější výsledek neřízeného vývoje.
Zdroj: Libor Novák