Návrh francouzské levice na vyslovení nedůvěry premiérce Élisabeth Borneové a její vládě dnes v parlamentu neuspěl, informoval deník Le Monde. Pro vyjádření nedůvěry byl nutný souhlas většiny, tedy 289 hlasů. Pro návrh však bylo jen 146 poslanců, přičemž opoziční konzervativci a členové krajní pravice se rozhodli nehlasovat.
Hlasování o nedůvěře vyvolal levicový blok NUPES (Nová lidová, socialistická a ekologická unie). Zástupci tohoto uskupení řekli už po červnových parlamentních volbách, že vláda, kterou v květnu jmenoval prezident Emmanuel Macron, by měla odejít.
"Měli bychom diskutovat o problémech, kterým Francouzi čelí," řekla Borneová ještě před hlasováním, které označila za "nespravedlivé".
Macronova centristická koalice Spolu získala ve volbách do Národního shromáždění 245 křesel. V 577členné dolní komoře parlamentu tak má sice nejsilnější zastoupení, ale přišla o většinu. K prosazení zákonů tedy bude potřebovat podporu dalších stran.
Macron poté částečně obměnil v květnu jmenovanou vládu. Podle nepsaných pravidel skončili zástupci jeho kabinetu, kteří neuspěli ve volbách. Hlavní ministerstva - financí, zahraničí, vnitra, obrany či školství - zůstala beze změny.
NUPES vyvolal hlasování o nedůvěře navzdory vládní obměně. Borneová minulý týden, když představovala programové prohlášení vlády, vyzvala opozici, aby byla otevřená kompromisům.
Přestože se výsledek hlasování očekával, mělo jít o ukázku plánu bloku NUPES, kterým je zkomplikovat prezidentovy záměry v parlamentu. NUPES má ale 151 členů, což znamená, že pět z nich se rozhodlo nehlasovat pro vyslovení nedůvěry. To lze považovat za pozitivní signál pro Borneovou a její vládu, napsala agentura Reuters.
Republikáni a krajně pravicové Národní sdružení (RN) Marine Le Penové už před hlasováním oznámili, že se ho zdrží. Le Penová dříve uvedla, že podle jejího názoru se jedná o politický krok, jehož cílem je rozpad páté republiky. Návrhům Macronovy koalice v parlamentu se ale prý bude bránit všemi dostupnými prostředky.
Národní shromáždění může nyní začít projednávat balíček na zmírnění inflace ve ve výši 20 miliard eur (492 miliard Kč), který vláda představila minulý týden.
Související
Ve Francii se rozpadá vláda. Premiérka Borneová podala demisi
Francouzi překvapili. Čerpací stanice budou prodávat pohonné hmoty se ztrátou
Aktuálně se děje
před 19 minutami
Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu
před 41 minutami
Vlak vykolejil v České Třebové. Provoz je omezen, spoje nabírají zpoždění
před 50 minutami
Rusko informovalo USA o odpalu balistické rakety. Přesto svět vrhlo do nové éry
před 2 hodinami
Počasí pod vlivem Caetana. Česko čeká první výrazná sněhová situace
včera
Rodinný konflikt v Plzni skončil vraždou a pokusem o další. Případ není uzavřen
včera
ANO válcuje českou politiku i podle dalšího průzkumu. Sahá po vlastní většině
včera
Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola
včera
Putin přiznal, že Rusko na Ukrajině otestovalo novou raketu. Válka se mění v globální konflikt, varoval
včera
Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili
včera
Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť
včera
Vadí vám Trump? Prodáme vám dům za dolar, vyzývá italská vesnice Američany
včera
Útok balistickou střelou na Ukrajině: Západ zpochybnil použití ICBM, internetem kolují nové záběry
včera
Svět řeší podivnou ruskou tiskovku. Neříkejte nic o útoku balistickou střelou, nařídil někdo Zacharovové
včera
Generální ředitel WHO skončil v nemocnici
včera
27 milionů obyvatel na místě, které je zabíjí. Jak se žije v nejznečištěnějším městě na světě?
včera
Rusko jedinou střelou zahodilo všechny snahy ze studené války. Západ nesmí polevit
včera
Rusko je ochotné jednat o míru na Ukrajině. Když se splní jeho požadavky
včera
Netanjahu podle OSN zdecimoval Pásmo Gazy. Absurdní, brání se zatykači
včera
EU se připravuje na obchodní válku. Podle ekonoma Kuchaře Trumpova cla pocítí hlavně Američané
včera
ICC vydal zatykače na Netanjahua a Gallanta
Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta kvůli údajným válečným zločinům. Soud, který sídlí v Nizozemsku, podle CNN uvedl, že má „rozumné důvody“ se domnívat, že Netanjahu nese trestní odpovědnost za válečné zločiny, mezi něž patří „použití hladovění jako metody války“, stejně jako za „zločiny proti lidskosti zahrnující vraždy, pronásledování a jiné nelidské činy“.
Zdroj: Libor Novák