Takřka 370 milionů dávek vakcín proti nemoci covid-19, které by v letošním roce mělo Německo získat, umožní Berlínu použít především preparáty nejúčinnější proti mutacím. I to může být jeden z důvodů, proč se Německo s 83 miliony obyvatel rozhodlo pořídit výrazně více preparátu, než kolik ho opravdu potřebuje. Německé ministerstvo zdravotnictví nechtělo o budoucím přebytku hovořit, na dotaz ČTK ale poukázalo na to, že Německo se účastní programu COVAX organizovaném Světovou zdravotnickou organizací (WHO). Cílem tohoto programu je poskytnout očkování chudším zemím.
Německo prozatím jako další evropské země trápí nedostatek vakcín, to by se ale mohlo změnit ve druhém čtvrtletí, kdy očekává dodání přes 60 milionů dávek již schválených látek.
"Jen v letošním roce může obdržet Německo nejméně 140 milionů dávek od společností BioNTech/Pfizer a Moderna," řekla ČTK mluvčí spolkového ministerstva zdravotnictví. Jen tyto dva preparáty postačí při podání dvou dávek k naočkování 70 milionů lidí, což by podle odborníků mělo pohodlně stačit k získání kolektivní imunity.
WHO jako minimum pro účinný boj s pandemií uvádí naočkování nejméně 60 procent populace, což v případě Německa vyžaduje 100 milionů dávek. Ministr zdravotnictví Jens Spahn předpokládá, že tento cíl bude splněn do konce léta.
Větší zásoby vakcín Německu vedle masového očkování umožní nasadit především ty látky, které se budou jevit jako účinnější. Preparáty BioNTech/Pfizer a Moderna se zdají být účinné i proti britské či jihoafrické mutaci, které jsou nakažlivější. Naopak pro vakcínu od AstraZeneca může být jihoafrická varianta slabinou. Těchto vakcín Německo letos očekává přes 56 milionů dávek.
V Evropské unii jsou doposud povoleny pouze preparáty těchto tří výrobců, brzy by jich ale mohlo být více. Vakcína Johnson & Johnson, jejíž předností je, že k získání ochrany stačí jediná dávka, by mohla souhlas získat na konci února. V květnu může následovat povolení látky Novavax a Curevax, které by v závěru roku mohly doplnit preparáty od Sanofi/GSK a Valneva.
Související
Jaderné zbraně rezonují Evropou. Polsko zvažuje vlastní, Německo o nich jedná s Francií
Evropský sen o vlastních stíhačkách šesté generace se rozpadá. Macronův projekt je prakticky mrtvý
Aktuálně se děje
včera
Bývalý princ Andrew je opět na svobodě. Vyšetřování ale pokračuje
včera
Muž mohl mít na svědomí tři životy. Napadl taxikářku, pak se srazil s autem
včera
Estébáci pronásledovali herce Töpfera. Policie je po letech obvinila
včera
Curleři se dočkali první výhry pod pěti kruhy. V akci byli sdruženáři, bronz v Big Airu získal pražský rodák
včera
Policie obvinila dva lidi z týrání zvířat v Litoměřicích
včera
Zemřel Jim Čert, hudebník s komplikovanou minulostí
včera
Všichni jsou si rovni před zákonem, řekl Starmer ke kauze bývalého prince Andrewa
včera
ZOH: Slalom rozhodl nedokončenou jízdou McGrath, týmový závod skokanů chumelenice
včera
Zimní počasí potrápí jih republiky. Hrozí komplikace v dopravě
včera
Pavel jmenuje Červeného ministrem v pondělí, potvrdil budoucí šéf resortu po schůzce na Hradě
včera
Raději pavouky než Trumpa. Průzkum zjistil, který hmyz je populárnější než prezident USA
včera
Policie prohledává Andrewovo sídlo. Král Karel, princ William a vévodkyně Kate jsou hluboce znepokojeni
včera
Za zatčením Andrewa zřejmě stojí britská skupina Republic. Přiznejte, proč jste ho chránil, tlačí na krále
včera
Policie zatkla Andrewa v den jeho narozenin. Teď může prohledat jeho sídlo
včera
Počet obětí válku v Pásmu Gazy byl výrazně vyšší, než se uvádělo, odhalila studie
včera
Trump stojí na prahu životního rozhodnutí. Američanům dodnes nevysvětlil, proč by chtěl zaútočit na Írán
včera
Bratr britského krále, bývalý princ Andrew, byl zatčen policií
včera
Větrné elektrárny jsou pro hlupáky, prohlásil Trump. Shodou v době, kdy polovina Evropy postaví obří centrum
včera
CNN: Americká armáda může zaútočit na Írán už o víkendu
včera
Jihokorejský exprezident Jun Sok-jol byl odsouzen na doživotí
Jihokorejský soud uznal bývalého prezidenta Jun Sok-jola vinným z osnování vzpoury a odsoudil jej k doživotnímu trestu odnětí svobody. Pětašedesátiletý politik čelil obžalobě v souvislosti se svým neúspěšným pokusem o zavedení stanného práva v prosinci 2024. Rozsudek představuje vyvrcholení největší politické krize v zemi za poslední desetiletí.
Zdroj: Libor Novák