Německo chystá pro obyvatele další inflační úlevy za 65 miliard eur

Německo chce dalším balíkem opatření o objemu 65 miliard eur (1,6 bilionu korun) ulevit obyvatelům a podnikům od prudce rostoucí inflace a s tím souvisejících vysokých cen energií. Dohodli se na tom vládní sociální demokraté kancléře Olafa Scholze s koaličními Zelenými a liberálními svobodnými demokraty (FDP).

Scholz ve večerním rozhovoru s televizí ZDF řekl, že na snížení vysokých cen energií chce využít nadměrné a nečekané zisky energetických společností.

Na opatřeních, která zahrnují návrhy na rozšíření slev na veřejnou dopravu a daňové úlevy ve výši 1,7 miliardy eur (41,7 miliardy korun) pro 9000 energeticky náročných podniků, se dnes ráno po 18hodinovém jednání dohodly tři strany vládní koalice. "Je to zatím největší ze tří balíčků," řekl Scholz na tiskové konferenci. První dva balíčky měly celkovou hodnotu 30 miliard eur.

"Kvůli rychlému růstu cen energií je nutná rychlá a přiměřená pomoc občanům a podnikům," uvádí se ve vládním dokumentu. Balíček pomoci zahrnuje také jednorázový příspěvek na energie pro seniory ve výši 300 eur, který obdrží jako paušál k 1. prosinci. Studentům vláda poskytne jednorázově 200 eur, aby jim kompenzovala zvýšené náklady na energie. "Jde o to, abychom naši zemi bezpečně převedli přes tuto krizi," řekl Scholz a dodal, že mnoho lidí si kvůli nynější situaci dělá starosti. "Tyto starosti bereme velmi vážně," řekl kancléř.

Polepší si také rodiny s dětmi, které v Německu bez ohledu na výši příjmů dostávají paušálně každý měsíc příspěvek na děti. Za první dvě děti to je 219 eur na každé, pro třetí je částka 225 eur a za každé další 250 eur. Od ledna se suma na první dvě děti zvýší měsíčně o 18 eur za každé. "Pro rodinu se dvěma dětmi to ročně znamená dodatečných 432 eur," uvádí dokument.

Lidé, kteří dostávají od státu dávky na bydlení, dostanou jednorázový příspěvek na vytápění. Jednočlenná domácnost by tak měla získat 415 eur a dvoučlenná 540 eur. Za každého dalšího člověka v domácnosti se počítá s dalšími 100 eury.

Další úlevou je odklad navýšení ceny za emise oxidu uhličitého. Letos byla cena za tunu CO2 stanovena na 30 eur a postupně do roku 2025 se měla zvýšit na 55 eur. V lednu nadcházejícího roku bylo plánováno navýšení o pět eur za tunu, což ale vláda odloží až na leden 2024. Původní plány zvýšení ceny za emise pro roky 2024 a 2025 se rovněž o rok posunou.

Inflaci ženou vzhůru především vysoké ceny energií, které kvůli energetické nejistotě související s ruskou invazí na Ukrajinu neklesají.

Německá vláda proto chce využít nadměrné zisky producentů elektrické energie, aby ceny snížila. Vládní dokument uvádí, že o odebrání takových zisků se debatuje na úrovni Evropské unie. Kancléř v ZDF řekl, že řada producentů elektřiny z jádra, uhlí, slunce či větru nadále vyrábí za dostupné ceny, ale kvůli evropské podobě trhu určují cenu plynové elektrárny. Zmínění výrobci tak dosahují vysokých zisků, které podle kancléře nemají nic společného se skutečnými ekonomickými kroky.

O využití těchto neočekávaných příjmů vznikajících na trhu s energiemi ke snížení cen hovořil již během dne na tiskové konferenci. "Prvním úkolem je takové neočekávané zisky využít k odlehčení občanům," řekl. Dodal, že o možnostech odstranění neočekávaných příjmů se povede jednání i na úrovni EU, půjde zejména o stanovení horní hranice pro výnosy, respektive ceny pro firmy, které mají mimořádné zisky.

Německo podle kancléře "bude schopné zvládnout letošní zimu" a zajistit si dodávky energie navzdory vyschnutí dodávek ruského plynu, na nichž je jeho ekonomika silně závislá. "Rusko již není spolehlivým dodavatelem energie (...) Spolková vláda se na tuto možnost připravuje od začátku roku," řekl novinářům Scholz a zdůraznil, že díky diverzifikaci zdrojů dodávek a doplnění zásob plynu je země schopna se vyrovnat s delším odstavením plynovodu Nord Stream 1.

Podle Scholze je za nynější těžkou situaci, kterou Evropa prožívá, odpovědný ruský prezident Vladimir Putin a jeho útočná válka proti Ukrajině. Německý kancléř se dnes sešel s ukrajinským premiérem Denysem Šmyhalem, na pořadu jednání byla i energetická politika.

Německo již kvůli vysokým cenám energií a rostoucím životním nákladům přijalo řadu opatření včetně jednorázových příspěvků, aby lidem ulevilo. Mezi nejpopulárnější kroky patřily dočasné snížení daně z pohonných hmot či zavedení měsíční celoněmecké jízdenky pro regionální a městskou dopravu za devět eur (220 Kč). Tyto dvě úlevy skončily na konci srpna.

Vláda dnes ale uvedla, že podpoří nové řešení dostupné jízdenky a že na ni spolkovým zemím ročně přidá 1,5 miliardy eur k penězům, které regiony paušálně na dopravu dostávají. Celoněmecká měsíční jízdenka na regionální a městskou dopravu by pak mohla stát v rozmezí 49 až 69 eur.

Související

Friedrich Merz (CDU)

Merz začíná extrémně oslaben. Na vině jsou i koaliční partneři, zaplatí za to celé Německo

Nový německý kancléř Friedrich Merz vstupuje do úřadu s podlomeným mandátem. Už samotná skutečnost, že musel být zvolen až na druhý pokus kvůli vzpouře vlastních koaličních poslanců, je signálem hluboké nestability. Znamená to jediné: Merz nemusí mít sílu prosadit zásadní body svého programu. Pro Evropu, která od Berlína očekává jasné vedení v době geopolitické nejistoty, je to varovný signál.

Více souvisejících

Olaf Scholz ,  Německo

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Útok v polském Krakově

Šest mrtvých, 15 zraněných. Kdo je útočník, který vraždil v Krakově?

Polsko se vzpamatovává z tragické sobotní střelby v historickém centru Krakova, kde čtyřiadvacetiletý útočník zahájil bezmyšlenkovitou palbu z automobilu na náhodné kolemjdoucí. Bilance tohoto krvavého činu si vyžádala šest lidských životů, přičemž zhruba patnáct dalších osob utrpělo zranění a byly převezeny do místních nemocnic.

před 2 hodinami

Bílý dům, Washington D.C., USA

Další rána Republikánům: Personální čistky v Bílém domě provází smíšené reakce

Americký prezident Donald Trump jmenoval po prohře Republikánské strany v kongresových volbách novým šéfem personálu Bílého domu svého dlouholetého poradce a zastánce radikální politiky Stephena Millera. Tato personální rošáda, která v Bílém domě nahrazuje dosavadní šéfku Susie Wilesovou, vysílá podle politických pozorovatelů jasný signál o přitvrzení vládního kurzu. Změna ve vedení Bílého domu nabývá účinnosti v pondělí a předznamenává novou vlnu ostrých politických střetů.

před 4 hodinami

Polská policie

Útočník střílel do lidí v centru Krakova, nejméně pět mrtvých

V historickém Rynku Głównym v Krakově neznámý útočník najel automobilem do pěší zóny a zahájil palbu do náhodných kolemjdoucích. Podle oficiálních informací policie si tato krvavá střelba vyžádala pět lidských životů a zranila desítky dalších osob. Na místě okamžitě zasahovaly desítky příslušníků bezpečnostních složek, záchranáři i hasiči.

před 5 hodinami

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Zelenskyj chystá zásadní personální změny ve vedení armády

Prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že připravuje personální změny ve vedení ozbrojených sil společně s hlavním velitelem Mychajlem Drapatým. Tyto kroky mají za cíl přizpůsobit vojenskou a diplomatickou strategii země nadcházejícímu zimnímu období. Oznámení zaznělo během pátečního večerního projevu hlavy státu v době, kdy se Ukrajina připravuje na nové kolo diplomatických jednání.

před 6 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusko provedlo v noci rozsáhlý raketový a dronový útok na Kyjev

Rusko provedlo v noci z pátku na sobotu rozsáhlý raketový a dronový útok na Kyjev a jeho okolí. Úder cílil na energetickou infrastrukturu a vyžádal si nejméně jeden lidský život. Při nočních úderech utrpělo zranění dalších osm lidí včetně jednoho dítěte.

před 8 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump má nový návrh, jak ukončit válku na Ukrajině. Zatím jej tají i před Kyjevem

Americká administrativa Donalda Trumpa přichází s novou snahou o ukončení konfliktu na Ukrajině, kterou doprovází termín takzvaného formátu Shell Bay. Tento název odkazuje na golfové hřiště a luxusní rezidenční komplex, který vlastní Steve Witkoff. Celá iniciativa se objevila v době, kdy se Washington snaží oživit diplomatická jednání mezi Moskvou a Kyjevem.

před 9 hodinami

Gavin Newsom

Shapiro, DeSantis nebo Newsom. Výsledky voleb v USA vyprofilovaly možné kandidáty na Trumpova nástupce

Výsledky nedávných amerických voleb přinesly výrazný posun politické moci ve Washingtonu, který zásadně ovlivní také mapu potenciálních kandidátů na úřad prezidenta pro rok 2028. Úspěch demokratů v řadě tradičně republikánských států otevřel nové cesty k zisku potřebných volitelských hlasů a přiměl obě politické strany k přehodnocení dosavadních strategií pro nadcházející prezidentskou kampaň.

před 10 hodinami

Santiago Peña

Impeachment v Paraguayi: Polovina populace se nedostane k penězům, prezidenta odvolali a poslali do vazby

Paraguay se ocitla v hluboké politické a finanční krizi poté, co byl prezident Santiago Peña odvolán z funkce a poslán do domácí vazby. Tento prudký vývoj následoval po kolapsu digitální banky Ueno Bank, která spravovala úspory a penze milionů občanů. Prezident byl zatčen v pátek pouhé minuty poté, co zákonodárci jednomyslně hlasovali pro jeho odvolání kvůli vazbám na jeho dřívější soukromé podnikání.

před 11 hodinami

Letadla, ilustrační foto

Hrozba bombovými útoky se šíří Evropou. Kromě letadel zasáhla i mediální domy

V Evropě v posledních dnech probíhá nová vlna anonymních bombových hrozeb, která po desítkách zasažených letů a leteckých spojů nově zasáhla také přední mediální organizace včetně irské veřejnoprávní stanice RTÉ. Hrozby, které se dosud vždy ukázaly jako falešné, způsobily značné narušení dopravy, evakuace budov a zmobilizovaly bezpečnostní složky v několika evropských zemích.

před 13 hodinami

Vladimir Putin na výroční tiskové konferenci. (19.12.2025)

Estonsko varuje evropské lídry před jakýmkoliv vyjednáváním s Putinem

Estonský premiér Kristen Michal varoval evropské představitele před pokusy o diplomatické vyjednávání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Podle jeho slov by se Evropa neměla stavět do role zprostředkovatele ani se pokoušet diktátora jakkoliv uchlácholit. V rozhovoru pro server Politico šéf estonské vlády zdůraznil, že namísto dialogu s Kremlem je nutné Moskvu nadále ekonomicky dusit pomocí sankcí.

před 14 hodinami

včera

Ministerstvo financí

Česko zveřejnilo nový odhad růstu ekonomiky v příštím roce

Růst české ekonomiky v průběhu letošního roku podle listopadové makroekonomické predikce zrychloval. Mezičtvrtletní růst reálného HDP se zvýšil z 0,1 % v prvním čtvrtletí na 0,3 % ve druhém a na 0,5 % ve třetím. Za celý rok ministerstvo očekává růst o 1,7 % a v roce 2027 o 2,5 %. V obou letech jej potáhne výhradně domácí poptávka, zejména spotřeba domácností a investice. Průměrná inflace by měla letos dosáhnout 2,1 %.

včera

Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček

Havlíček spojuje šest ústavů do jednoho. Kvůli českým firmám

Ministerstvo průmyslu a obchodu připravuje spojení šesti státních zkušebních ústavů do Českého národního zkušebního institutu. Firmy i státní instituce u něj budou moci objednat zkoušky z několika oborů na základě jedné smlouvy. Společné nákupy, správa a plánování investic mají snížit provozní náklady a uvolnit prostředky na modernizaci laboratoří.

včera

Ilustrační fotografie.

Kratom v Česku je problém. Za tři měsíce napočítali přes 500 pacientů

V souvislosti s akutní intoxikací kratomem nebo podezřením na ni byla od dubna do června 2026 vykázána zdravotní péče u 515 pacientů. Nejpočetnější skupinu tvořili pacienti ve věku 15 až 19 let. Více než třetina všech evidovaných osob byla mladší dvaceti let. Vyplývá to z prvních souhrnných údajů za pojištěnce všech sedmi zdravotních pojišťoven, které pro Ministerstvo zdravotnictví zpracoval Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR.

včera

Ilustrační fotografie.

Ministerstvo hájí zdražení podzemních vod. Odhalilo, co chce s penězi udělat

Plánovaná úprava poplatku za podzemí vodu přinese více peněz, které bude moci Ministerstvo zemědělství (MZe) použít na vylepšení vodního hospodářství České republiky. Prostředky půjdou bezezbytku na strategické projekty vodního hospodářství, které úřad financuje, např. propojování vodárenských soustav, výstavbu čistíren odpadních vod, přípravu nových vodních zdrojů nezbytných pro adaptaci ČR na dopady klimatické změny.

včera

FBI, ilustrační fotografie.

FBI zatkla otce vévodkyně Meghan. Ještě v pátek má stanout před soudem

Federální agenti v pátek ráno místního času na americké Floridě zatkli Thomase Markla, otce vévodkyně Meghan, která je manželkou britského prince Harryho. Informovala o tom americká stanice CNN, která se odkazuje na americké ministerstvo spravedlnosti. Markle je podezřelý z držení dětské pornografie. 

včera

včera

včera

včera

Globální akciové trhy zasáhl hluboký propad. Světem se šíří obavy z vlivu Kongresu na AI

Globální akciové trhy zaznamenaly v pátek hluboký propad, když se obavy z vlivu demokratického Kongresu na investice do umělé inteligence přelily z Wall Street do Asie i Evropy. Výprodeje v technologickém sektoru smazaly přibližně 2,5 bilionu dolarů z tržní hodnoty amerických firem a vyvolaly nervozitu na mezinárodních burzách. Investoři hromadně přehodnocují svá portfolia v reakci na politické změny po nedávných amerických volbách.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy