Německo chystá pro obyvatele další inflační úlevy za 65 miliard eur

Německo chce dalším balíkem opatření o objemu 65 miliard eur (1,6 bilionu korun) ulevit obyvatelům a podnikům od prudce rostoucí inflace a s tím souvisejících vysokých cen energií. Dohodli se na tom vládní sociální demokraté kancléře Olafa Scholze s koaličními Zelenými a liberálními svobodnými demokraty (FDP).

Scholz ve večerním rozhovoru s televizí ZDF řekl, že na snížení vysokých cen energií chce využít nadměrné a nečekané zisky energetických společností.

Na opatřeních, která zahrnují návrhy na rozšíření slev na veřejnou dopravu a daňové úlevy ve výši 1,7 miliardy eur (41,7 miliardy korun) pro 9000 energeticky náročných podniků, se dnes ráno po 18hodinovém jednání dohodly tři strany vládní koalice. "Je to zatím největší ze tří balíčků," řekl Scholz na tiskové konferenci. První dva balíčky měly celkovou hodnotu 30 miliard eur.

"Kvůli rychlému růstu cen energií je nutná rychlá a přiměřená pomoc občanům a podnikům," uvádí se ve vládním dokumentu. Balíček pomoci zahrnuje také jednorázový příspěvek na energie pro seniory ve výši 300 eur, který obdrží jako paušál k 1. prosinci. Studentům vláda poskytne jednorázově 200 eur, aby jim kompenzovala zvýšené náklady na energie. "Jde o to, abychom naši zemi bezpečně převedli přes tuto krizi," řekl Scholz a dodal, že mnoho lidí si kvůli nynější situaci dělá starosti. "Tyto starosti bereme velmi vážně," řekl kancléř.

Polepší si také rodiny s dětmi, které v Německu bez ohledu na výši příjmů dostávají paušálně každý měsíc příspěvek na děti. Za první dvě děti to je 219 eur na každé, pro třetí je částka 225 eur a za každé další 250 eur. Od ledna se suma na první dvě děti zvýší měsíčně o 18 eur za každé. "Pro rodinu se dvěma dětmi to ročně znamená dodatečných 432 eur," uvádí dokument.

Lidé, kteří dostávají od státu dávky na bydlení, dostanou jednorázový příspěvek na vytápění. Jednočlenná domácnost by tak měla získat 415 eur a dvoučlenná 540 eur. Za každého dalšího člověka v domácnosti se počítá s dalšími 100 eury.

Další úlevou je odklad navýšení ceny za emise oxidu uhličitého. Letos byla cena za tunu CO2 stanovena na 30 eur a postupně do roku 2025 se měla zvýšit na 55 eur. V lednu nadcházejícího roku bylo plánováno navýšení o pět eur za tunu, což ale vláda odloží až na leden 2024. Původní plány zvýšení ceny za emise pro roky 2024 a 2025 se rovněž o rok posunou.

Inflaci ženou vzhůru především vysoké ceny energií, které kvůli energetické nejistotě související s ruskou invazí na Ukrajinu neklesají.

Německá vláda proto chce využít nadměrné zisky producentů elektrické energie, aby ceny snížila. Vládní dokument uvádí, že o odebrání takových zisků se debatuje na úrovni Evropské unie. Kancléř v ZDF řekl, že řada producentů elektřiny z jádra, uhlí, slunce či větru nadále vyrábí za dostupné ceny, ale kvůli evropské podobě trhu určují cenu plynové elektrárny. Zmínění výrobci tak dosahují vysokých zisků, které podle kancléře nemají nic společného se skutečnými ekonomickými kroky.

O využití těchto neočekávaných příjmů vznikajících na trhu s energiemi ke snížení cen hovořil již během dne na tiskové konferenci. "Prvním úkolem je takové neočekávané zisky využít k odlehčení občanům," řekl. Dodal, že o možnostech odstranění neočekávaných příjmů se povede jednání i na úrovni EU, půjde zejména o stanovení horní hranice pro výnosy, respektive ceny pro firmy, které mají mimořádné zisky.

Německo podle kancléře "bude schopné zvládnout letošní zimu" a zajistit si dodávky energie navzdory vyschnutí dodávek ruského plynu, na nichž je jeho ekonomika silně závislá. "Rusko již není spolehlivým dodavatelem energie (...) Spolková vláda se na tuto možnost připravuje od začátku roku," řekl novinářům Scholz a zdůraznil, že díky diverzifikaci zdrojů dodávek a doplnění zásob plynu je země schopna se vyrovnat s delším odstavením plynovodu Nord Stream 1.

Podle Scholze je za nynější těžkou situaci, kterou Evropa prožívá, odpovědný ruský prezident Vladimir Putin a jeho útočná válka proti Ukrajině. Německý kancléř se dnes sešel s ukrajinským premiérem Denysem Šmyhalem, na pořadu jednání byla i energetická politika.

Německo již kvůli vysokým cenám energií a rostoucím životním nákladům přijalo řadu opatření včetně jednorázových příspěvků, aby lidem ulevilo. Mezi nejpopulárnější kroky patřily dočasné snížení daně z pohonných hmot či zavedení měsíční celoněmecké jízdenky pro regionální a městskou dopravu za devět eur (220 Kč). Tyto dvě úlevy skončily na konci srpna.

Vláda dnes ale uvedla, že podpoří nové řešení dostupné jízdenky a že na ni spolkovým zemím ročně přidá 1,5 miliardy eur k penězům, které regiony paušálně na dopravu dostávají. Celoněmecká měsíční jízdenka na regionální a městskou dopravu by pak mohla stát v rozmezí 49 až 69 eur.

Související

Friedrich Merz (CDU)

Merz začíná extrémně oslaben. Na vině jsou i koaliční partneři, zaplatí za to celé Německo

Nový německý kancléř Friedrich Merz vstupuje do úřadu s podlomeným mandátem. Už samotná skutečnost, že musel být zvolen až na druhý pokus kvůli vzpouře vlastních koaličních poslanců, je signálem hluboké nestability. Znamená to jediné: Merz nemusí mít sílu prosadit zásadní body svého programu. Pro Evropu, která od Berlína očekává jasné vedení v době geopolitické nejistoty, je to varovný signál.

Více souvisejících

Olaf Scholz Německo

Aktuálně se děje

před 26 minutami

před 1 hodinou

Medvědi, ilustrační fotografie.

První letošní útok. Medvědice na Slovensku napadla muže

Slovensko eviduje první útok medvěda na člověka v letošním roce. K události došlo o víkendu nedaleko Ružomberoku. Šelma nepřežila, jeden z napadené dvojice mužů ji v sebeobraně zastřelil. Druhý člověk utrpěl zranění a skončil v nemocnici. O případu informovala TV JOJ. 

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Policie ČR

Policie vyšetřuje vraždu na ubytovně v Žamberku

Valentýnské napadení na ubytovně v Žamberku v Pardubickém kraji skončilo vraždou. Do konfliktu se dostala dvojice mužů, starší z nich zemřel. Mladšího zadržela policie, v tuto chvíli mu hrozí až 18 let za mřížemi.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Ilustrační fotografie.

Češi se představili v v boulích i slopestylu. Ve skocích mezi ženami postoupila jen Indráčková

Devátý soutěžní den zimních olympijských her v Miláně a Cortině d'Ampezzo opět přinesl výživnou porci výsledků a příběhů s nimi spojených. Nejvýraznějším českým výsledkem nedělního dne je jistě senzační sedmé místo mužské štafety běžců na lyžích ve složení Tuž, Novák, Bauer, Ophoff, kteří zajeli nejlepší umístění na olympiádě od bronzové štafety ve Vancouveru 2010. Hlavní hvězdou závodu byl pochopitelně Nor Johannes Klaebo, který s pomocí kolegů získal své již deváté zlato ze zimní olympiády, čímž se tak stal nejúspěšnějším sportovcem v počtu získaných zlat v historii zimních olympijských her. Druhým nejvýraznějším českým výsledkem dne bylo 27. místo skokanky na lyžích Anežky Indráčkové, které se sice povedlo postoupit do druhého kola, v něm ale už tak dobrý skok jako v prvním kole nezaznamenala. Další Češi se - bohužel neúspěšně - představili v paralelní jízdě v boulích a ve slopestylu. První výhry se ani v neděli nedočkali čeští curleři a až 26. místo zajela v závodě na 500 metrů Nikola Zdráhalová. Za zmínku pak jistě stojí i zisk druhého zlata v podání alpské lyžařky Federicy Brignoneové.

před 4 hodinami

Ilustrační fotografie.

Zemřel respektovaný hudebník Pavel Klikar

Českou hudební obec zasáhla o uplynulém únorovém víkendu smutná zpráva. Ve věku 72 let zemřel Pavel Klikar, zakladatel Originálního pražského synkopického orchestru či souboru Musica Antiqua Praha. 

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Úřad vlády

Vláda zamítla změny v důchodech. Dala zelenou supermoderní nemocnici

Vláda Andreje Babiše na svém pondělním zasedání projednala širokou škálu témat od důchodové reformy přes pomoc ukrajinským uprchlíkům až po strategické investice do zdravotnictví a ekonomiky. Kabinet se postavil proti opozičním návrhům v sociální oblasti, ale zároveň schválil nové podmínky pro pobyt cizinců a ambiciózní hospodářskou strategii.

před 7 hodinami

Marco Rubio

Rubio v Mnichově odhalil, kolik na Ukrajině umírá ruských vojáků

Americký ministr zahraničí Marco Rubio na okraji Mnichovské bezpečnostní konference uvedl, že Rusko ve válce proti Ukrajině ztrácí každý týden 7 000 až 8 000 vojáků. Zdůraznil přitom, že jde o mrtvé, nikoliv o zraněné. Podle Rubia nelze v tuto chvíli říci, že by některá ze stran vyhrávala, protože obě země trpí obrovskými škodami. Zatímco Rusko přichází o tisíce mužů, Ukrajina čelí drastickému ničení své energetické infrastruktury, jejíž obnova si vyžádá miliardy dolarů a mnoho let práce.

před 8 hodinami

Igor Červený

Kandidátem Motoristů na funkci ministra životního prostředí je poslanec Igor Červený

Novým kandidátem hnutí Motoristé sobě na funkci ministra životního prostředí se stal poslanec Igor Červený. Tuto informaci potvrdil v pondělí po vládním jednání premiér Andrej Babiš s tím, že příslušný návrh již odeslal prezidentu Petru Pavlovi. Předseda vlády zároveň ocenil konstruktivní přístup Motoristů k řešení personální otázky, která v posledních dnech zatěžovala vztahy mezi kabinetem a Hradem.

před 9 hodinami

USS Abraham Lincoln

Letadlová loď USS Abraham Lincoln dorazila na Blízký východ

Americká letadlová loď USS Abraham Lincoln se aktuálně nachází v Arabském moři u pobřeží Ománu, což potvrdily nejnovější satelitní snímky. Pohyb plavidla sleduje analytický tým BBC Verify, který k monitorování situace využívá veřejně dostupné snímky z evropských družic Sentinel-2. Přítomnost této jaderné letadlové lodi v regionu je součástí širšího posilování amerických vojenských kapacit na Blízkém východě.

před 10 hodinami

Keir Starmer (labouristi)

Starmer zahájil boj proti technologickým gigantům. Chce zastavit nekonečné rolování na sociálních sítích

Britský premiér Keir Starmer v pondělí dopoledne v Londýně oznámil rozsáhlý zásah proti sociálním sítím a technologickým gigantům. Ve svém projevu zdůraznil, že současný stav je neudržitelný a legislativa zaostává za překotným vývojem technologií příliš dlouho. Starmer představil plány na nová omezení a posílení pravomocí státu, které mají zajistit vyšší bezpečnost v online prostoru, zejména u dětí a mladistvých.

před 10 hodinami

Žloutenka

V Praze opět roste počet případů žloutenky

Hygienická stanice hlavního města Prahy zveřejnila aktuální data o výskytu hepatitidy A, podle kterých bylo v metropoli od začátku letošního roku vykázáno celkem 119 případů tohoto onemocnění. Z tohoto počtu se 19 nakažených týkalo dětí, přičemž v souvislosti s infekcí nebyla zaznamenána žádná úmrtí.

před 11 hodinami

Google, ilustrační fotografie

Google čelí ostré kritice. Jeho umělá inteligence ohrožuje zdraví lidí

Společnost Google čelí ostré kritice za to, že ohrožuje zdraví svých uživatelů bagatelizováním varování u lékařských rad generovaných umělou inteligencí. Vyšetřování deníku The Guardian ukázalo, že technologický gigant neuvádí bezpečnostní upozornění v momentě, kdy se uživateli poprvé zobrazí přehled vytvořený AI (tzv. AI Overviews). Tato funkce přitom v rámci vyhledávání nabízí odpovědi na citlivá zdravotní témata přímo na začátku stránky.

před 12 hodinami

Ilustrační foto

Braathen získal pro Brazílii historické zimní zlato, Fernstädtová nakonec desátá

I osmý sobotní soutěžní den Zimních olympijských her v Miláně a Cortině d´Ampezzo nabídl řadu příběhů, které vešly do olympijských dějin. A také řadu dalších radostí i zklamání. Radost měl určitě alpský lyžař Lucas Pinheiro Braathen, který se postaral o vůbec historicky první zlatou medaili ze Zimních olympijských her nejen pro Brazílii, za kterou nyní závodí díky matce pocházející z této země, ale i pro celou Jižní Ameriku. To proto, že tento bývalý norský reprezentant ovládl obří slalom. Naopak zklamání prožívala ve štafetě volnou technikou Švédka Ebba Andersonová, která ve svém úseku hned dvakrát spadla, přičemž ztratila i lyži, nakonec ale přeci jenom Švédky dokázali z toho všeho vytěžit maximum možného, tedy stříbro. Z českých výsledků stojí za zmínku určitě 11. místo české ženské štafety ve zmiňovaném závodě volnou technikou i 10. místo skeletonistky Anny Fenstädtové. Český mužský curlingový tým naopak nadále čeká na svoji první výhru na turnaji a Roman Koudelka se zřejmě ve své olympijské derniéře nedostal do druhého kola ani na velkém můstku.

před 12 hodinami

Evropská unie, ilustrační fotografie.

Bude mít EU vlastní ICE? Lidskoprávní organizace bijí na poplach

Více než 70 lidskoprávních organizací vyzvalo Evropskou unii k odmítnutí nového plánu na zvýšení počtu deportací osob bez platného povolení k pobytu. Podle těchto skupin hrozí, že se veřejné služby a běžné komunitní interakce promění v nástroje tvrdého vymáhání imigračních zákonů po vzoru americké agentury ICE. Varují před vznikem systému založeném na sledování a raziích, které zasáhnou do každodenního života obyvatel kontinentu.

před 13 hodinami

Souboj o přízeň Evropy odstartoval. V Mnichově proběhla veřejná přetahovaná mezi USA a Čínou

Na Mnichovské bezpečnostní konferenci se o víkendu odehrál diplomatický souboj o budoucí směřování světového řádu. Jen několik minut poté, co americký ministr zahraničí Marco Rubio ve svém projevu ujistil evropské spojence, že k sobě obě strany patří, vystoupil se svou nabídkou jeho čínský protějšek Wang I. Čínský diplomat prohlásil, že Čína a Evropská unie jsou partnery, nikoliv rivaly. Podle něj je klíčové tento vztah udržet, aby se předešlo rozdělení mezinárodního společenství.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy