Německo chystá pro obyvatele další inflační úlevy za 65 miliard eur

Německo chce dalším balíkem opatření o objemu 65 miliard eur (1,6 bilionu korun) ulevit obyvatelům a podnikům od prudce rostoucí inflace a s tím souvisejících vysokých cen energií. Dohodli se na tom vládní sociální demokraté kancléře Olafa Scholze s koaličními Zelenými a liberálními svobodnými demokraty (FDP).

Scholz ve večerním rozhovoru s televizí ZDF řekl, že na snížení vysokých cen energií chce využít nadměrné a nečekané zisky energetických společností.

Na opatřeních, která zahrnují návrhy na rozšíření slev na veřejnou dopravu a daňové úlevy ve výši 1,7 miliardy eur (41,7 miliardy korun) pro 9000 energeticky náročných podniků, se dnes ráno po 18hodinovém jednání dohodly tři strany vládní koalice. "Je to zatím největší ze tří balíčků," řekl Scholz na tiskové konferenci. První dva balíčky měly celkovou hodnotu 30 miliard eur.

"Kvůli rychlému růstu cen energií je nutná rychlá a přiměřená pomoc občanům a podnikům," uvádí se ve vládním dokumentu. Balíček pomoci zahrnuje také jednorázový příspěvek na energie pro seniory ve výši 300 eur, který obdrží jako paušál k 1. prosinci. Studentům vláda poskytne jednorázově 200 eur, aby jim kompenzovala zvýšené náklady na energie. "Jde o to, abychom naši zemi bezpečně převedli přes tuto krizi," řekl Scholz a dodal, že mnoho lidí si kvůli nynější situaci dělá starosti. "Tyto starosti bereme velmi vážně," řekl kancléř.

Polepší si také rodiny s dětmi, které v Německu bez ohledu na výši příjmů dostávají paušálně každý měsíc příspěvek na děti. Za první dvě děti to je 219 eur na každé, pro třetí je částka 225 eur a za každé další 250 eur. Od ledna se suma na první dvě děti zvýší měsíčně o 18 eur za každé. "Pro rodinu se dvěma dětmi to ročně znamená dodatečných 432 eur," uvádí dokument.

Lidé, kteří dostávají od státu dávky na bydlení, dostanou jednorázový příspěvek na vytápění. Jednočlenná domácnost by tak měla získat 415 eur a dvoučlenná 540 eur. Za každého dalšího člověka v domácnosti se počítá s dalšími 100 eury.

Další úlevou je odklad navýšení ceny za emise oxidu uhličitého. Letos byla cena za tunu CO2 stanovena na 30 eur a postupně do roku 2025 se měla zvýšit na 55 eur. V lednu nadcházejícího roku bylo plánováno navýšení o pět eur za tunu, což ale vláda odloží až na leden 2024. Původní plány zvýšení ceny za emise pro roky 2024 a 2025 se rovněž o rok posunou.

Inflaci ženou vzhůru především vysoké ceny energií, které kvůli energetické nejistotě související s ruskou invazí na Ukrajinu neklesají.

Německá vláda proto chce využít nadměrné zisky producentů elektrické energie, aby ceny snížila. Vládní dokument uvádí, že o odebrání takových zisků se debatuje na úrovni Evropské unie. Kancléř v ZDF řekl, že řada producentů elektřiny z jádra, uhlí, slunce či větru nadále vyrábí za dostupné ceny, ale kvůli evropské podobě trhu určují cenu plynové elektrárny. Zmínění výrobci tak dosahují vysokých zisků, které podle kancléře nemají nic společného se skutečnými ekonomickými kroky.

O využití těchto neočekávaných příjmů vznikajících na trhu s energiemi ke snížení cen hovořil již během dne na tiskové konferenci. "Prvním úkolem je takové neočekávané zisky využít k odlehčení občanům," řekl. Dodal, že o možnostech odstranění neočekávaných příjmů se povede jednání i na úrovni EU, půjde zejména o stanovení horní hranice pro výnosy, respektive ceny pro firmy, které mají mimořádné zisky.

Německo podle kancléře "bude schopné zvládnout letošní zimu" a zajistit si dodávky energie navzdory vyschnutí dodávek ruského plynu, na nichž je jeho ekonomika silně závislá. "Rusko již není spolehlivým dodavatelem energie (...) Spolková vláda se na tuto možnost připravuje od začátku roku," řekl novinářům Scholz a zdůraznil, že díky diverzifikaci zdrojů dodávek a doplnění zásob plynu je země schopna se vyrovnat s delším odstavením plynovodu Nord Stream 1.

Podle Scholze je za nynější těžkou situaci, kterou Evropa prožívá, odpovědný ruský prezident Vladimir Putin a jeho útočná válka proti Ukrajině. Německý kancléř se dnes sešel s ukrajinským premiérem Denysem Šmyhalem, na pořadu jednání byla i energetická politika.

Německo již kvůli vysokým cenám energií a rostoucím životním nákladům přijalo řadu opatření včetně jednorázových příspěvků, aby lidem ulevilo. Mezi nejpopulárnější kroky patřily dočasné snížení daně z pohonných hmot či zavedení měsíční celoněmecké jízdenky pro regionální a městskou dopravu za devět eur (220 Kč). Tyto dvě úlevy skončily na konci srpna.

Vláda dnes ale uvedla, že podpoří nové řešení dostupné jízdenky a že na ni spolkovým zemím ročně přidá 1,5 miliardy eur k penězům, které regiony paušálně na dopravu dostávají. Celoněmecká měsíční jízdenka na regionální a městskou dopravu by pak mohla stát v rozmezí 49 až 69 eur.

Související

Friedrich Merz (CDU)

Merz začíná extrémně oslaben. Na vině jsou i koaliční partneři, zaplatí za to celé Německo

Nový německý kancléř Friedrich Merz vstupuje do úřadu s podlomeným mandátem. Už samotná skutečnost, že musel být zvolen až na druhý pokus kvůli vzpouře vlastních koaličních poslanců, je signálem hluboké nestability. Znamená to jediné: Merz nemusí mít sílu prosadit zásadní body svého programu. Pro Evropu, která od Berlína očekává jasné vedení v době geopolitické nejistoty, je to varovný signál.

Více souvisejících

Olaf Scholz Německo

Aktuálně se děje

před 31 minutami

před 1 hodinou

Miloš Zeman

Zeman popřál Orbánovi úspěch, protože brání evropské hodnoty

Kampaň před parlamentními volbami v Maďarsku dnes vstoupila do závěrečného týdne. Nejisté je zatím pokračování premiéra Viktora Orbána ve vrcholné vládní funkci. Orbán se dlouhodobě těší podpoře některých českých politických osobností. Znovu mu ji v těchto dnech vyjádřil exprezident Miloš Zeman.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Jindřich Rajchl

Rajchl se nabídl, že pojede do Ruska vyjednávat o ropě a plynu

Koaliční poslanec Jindřich Rajchl (PRO, zvolen za SPD) přišel s nabídkou, která nejspíš nebude vyslyšena. Vládu požádal o mandát, s nímž by vyjel vyjednávat do Ruska o obnovení dodávek ropy a plynu. Rajchl se také vyslovil pro ukončení protiruských sankcí. 

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Izrael a Spojené státy zaútočily na Írán

Pákistán chce zprostředkovat mír v Íránu. Návrh dohody je na stole

Spojené státy americké a Írán obdržely návrh na příměří. Boje by se mohly zastavit už dnes, přičemž by se zároveň otevřel Hormuzský průliv. Informovala o tom agentura Reuters. S plánem přichází Pákistán, který návrh v noci na pondělí předložil oběma stranám konfliktu. 

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Írán, ilustrační fotografie.

Írán varoval Trumpa i Netanjahu před útoky na civilní cíle

Írán reagoval na nejnovější výhrůžky amerického prezidenta Donalda Trumpa, který neváhal použít i sprostá slova. Teherán varoval před mnohem ničivější odvetou, pokud Američané a Izraelci zaútočí na civilní cíle. Trump opakovaně hrozí útokem na energetiku a klíčovou dopravní infrastrukturu. 

před 8 hodinami

Květiny

Počasí se dnes zkazí. Po letní neděli přijde teplotní propad

Po sérii rekordně teplých dní čeká Česko v nadcházejícím týdnu citelné ochlazení a návrat k typickému dubnovému počasí. Pondělí odstartuje s oblačnou oblohou, přičemž v severovýchodní části území se mohou ojediněle vyskytnout přeháňky, které budou v polohách nad 800 metrů sněhové. Během dne se však oblačnost protrhá na polojasno až skoro jasno s nejvyššími teplotami mezi 11 a 15 °C, na severu Čech bude kolem 10 °C.

včera

Stíhací letoun F-15 Eagle, ilustrační fotografie

Jak se americké armádě podařilo zachránit ztraceného letce? Na povrch vyplouvají první detaily

Spojené státy úspěšně dokončily jednu z nejriskantnějších záchranných operací ve své historii. Podařilo se jim z hloubi íránského území evakuovat pohřešovaného člena posádky stíhacího letounu F-15, který byl sestřelen minulý pátek nad jižním Íránem. Prezident Donald Trump v neděli ráno potvrdil, že důstojník, kterého identifikoval jako plukovníka, je v bezpečí, ačkoliv v pozdějším vyjádření dodal, že utrpěl vážná zranění.

včera

Prezident Trump

Írán má čas do úterý večer. Trump stanovil přesný čas ultimáta, Teherán poslal ráznou odpověď

Americký prezident Donald Trump stanovil nové, v pořadí již několikáté ultimátum pro úplné otevření Hormuzského průlivu. Na svých sociálních sítích dnes odpoledne stručně oznámil nový termín: „Úterý, 20:00 východního času!“ Tento strohý příspěvek následuje po sérii mnohem agresivnějších vyjádření, která šokovala mezinárodní společenství svou přímočarostí.

včera

Viktor Orbán

Opravdu jde o terorismus? Výbušniny u plynovodu mohou být zinscenované, aby pomohly Orbánovi, míní experti

Bezpečnostní situace na srbsko-maďarské hranici o víkendu dramaticky eskalovala poté, co srbské úřady nalezly vysoce výkonné výbušniny v blízkosti strategického plynovodu TurkStream. Incident, který se odehrál u obce Oromhegyes nedaleko Magyarkanizse, okamžitě spustil rozsáhlou společnou operaci srbské policie a armády. Na místě byly nasazeny vrtulníky, drony, termokamery a speciálně vycvičení psi, přičemž několik ulic v okolí zůstalo zcela uzavřeno.

včera

včera

Donald Trump

Trump ztratil nervy: Otevřete ten zas***** průliv, vy šílení parchanti, nebo budete žít v pekle, nadává Íránu

Americký prezident Donald Trump vyostřil svou rétoriku vůči Íránu na maximum a prostřednictvím své platformy Truth Social vyslal Teheránu poslední varování. V příspěvku, který překvapil svou vulgárností a agresivním tónem, pohrozil zničením klíčové civilní infrastruktury. Hlavním bodem sváru zůstává Hormuzský průliv, strategicky nezbytná vodní cesta, která je od vypuknutí válečného konfliktu na konci února prakticky uzavřena.

včera

Viktor Orbán /Fidesz/, maďarský premiér

U plynovodu na srbsko-maďarských hranicích našli výbušniny. Zasahují vrtulníky i pyrotechnici, Orbán svolal Radu obrany

V blízkosti maďarských hranic došlo k závažnému bezpečnostnímu incidentu, který si vyžádal okamžitou reakci nejvyšších státních představitelů. V bezprostřední blízkosti strategicky významné plynové stanice na srbské straně byly nalezeny předměty připomínající výbušniny. Maďarský premiér Viktor Orbán v reakci na tuto hrozbu a po konzultaci se srbskou stranou svolal na nedělní odpoledne mimořádné zasedání Rady obrany státu.

včera

Snímek odvrácené strany Měsíce Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Takhle Zemi 50 let nikdo neviděl. Z mise Artemis dorazily i první snímky odvrácené strany Měsíce

Astronauté mise Artemis II, kteří se v těchto dnech zapsali do historie, zaslali na Zemi dechberoucí sérii nových fotografií. Snímky zachycují nejen blížící se povrch Měsíce, ale také unikátní pohledy do interiéru kosmické lodi Orion. Posádka se momentálně nachází ve více než polovině své cesty k našemu nejbližšímu nebeskému sousedovi a tyto vizuální materiály nabízejí veřejnosti vzácnou příležitost nahlédnout do každodenního života v hlubokém vesmíru.

včera

Předvolební atmosféra v Maďarsku

Začátek Orbánova konce? Magyar zacílil na mladé voliče, ti touží po svobodné zemi

Maďarsko se nachází na prahu zásadních parlamentních voleb a v ulicích Budapešti je cítit napětí, které mnozí mladí voliči popisují jako historický okamžik. Po šestnácti letech neotřesitelné vlády Viktora Orbána se formuje nová generace, která vyrostla v systému takzvané „iliberální demokracie“ a nyní touží po radikální změně. Pro dvacetiletého Ákose a jeho vrstevníky nejde jen o politiku, ale o samotnou možnost vybudovat si v rodné zemi budoucnost.

včera

Macinka Pavla na summit NATO nepustí. Pojede tam s Babišem a Zůnou

Složení české delegace na nadcházející summit NATO v Ankaře nadále vyvolává neshody mezi vládou a Pražským hradem. Podle aktuálních informací České televize budou Českou republiku na tomto významném jednání reprezentovat premiér Andrej Babiš, ministr obrany Jaromír Zůna a ministr zahraničí Petr Macinka. S účastí prezidenta Petra Pavla vládní kabinet v tuto chvíli nepočítá.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy