Německo zvažuje stažení vojáků z Afghánistánu dříve než USA

Ty chtějí dokončit převelení svých jednotek symbolicky k 11. září, tedy do dne 20. výročí teroristických útoků na New York a Washington, kvůli nimž invazi zahájily. Německo nabídne odchod i zhruba 300 lidem, kteří v Afghánistánu pracovali pro německé jednotky.

"Zvažujeme 4. červenec jako datum stažení," uvedl mluvčí německého ministra obrany. Podle něj představitelé armády uvažují o zkrácení délky odchodu jednotek. Jeho začátek je naplánovaný na 1. května. "Máme před sebou těžký logistický úkol," dodal mluvčí.

Německá ministryně obrany Annegret Krampová-Karrenbauerová uvedla, že cílem je spořádaný odchod, jenž bude koordinovaný se spojenci v NATO. Agentura AFP uvedla, že členové obranného výboru německého parlamentu byli informováni, že do 4. července zvažuje stažení všech zahraničních jednotek i velení NATO.

Německo má Afghánistánu jeden z největších zahraničních kontingentů se zhruba 1000 vojáků. Celkově v zemi působí na 10.000 vojáků ze 36 zemí světa.

Berlín nabídne odchod i zhruba 300 Afgháncům, kteří pracovali pro jeho jednotky. Těm podle německé armády hrozí v Afghánistánu odveta za pomoc poskytnutou zahraničním vojskům. Podle stanice Deutsche Welle v posledních letech využilo možnosti usadit se v Německu na 800 lidí, kteří spolupracovali s německými jednotkami.

Během misí v Afghánistánu zahynulo 59 německých vojáků. Do konce roku 2018 působení v asijské zemi stálo německé daňové poplatníky zhruba 16,4 miliardy eur (424 miliard korun), dodala stanice Deutsche Welle. Kromě nákladů na armádu, jež činily 12 miliard eur (310 miliard korun), jsou v částce i výdaje na civilní programy.

Rozhodnutí o odchodu amerických vojsk z Afghánistánu oznámil v polovině dubna americký prezident Joe Biden. Podle něj dvacetileté působení amerických a spojeneckých jednotek v zemi dosáhlo svého původního cíle - likvidace sítě teroristické organizace Al-Káida, které USA připisují útoky 11.září 2001, a dopadení jejího vůdce Usámy bin Ládina. Bidenův předchůdce Donald Trump původně plánoval stažení do konce dubna a na tomto datu se dohodl i s povstaleckým hnutím Tálibán.