Papež František dnes vyzval státy, aby nevracely migranty do zemí, kde není bezpečno. Zmínil přitom Libyi s tím, že tam mnoho migrantů čelí násilí a nelidským podmínkám v zařízeních, jež se podobají koncentračním táborům. Informuje o tom agentura Reuters.
"Musíme ukončit praxi vracení migrantů do zemí, kde není bezpečno," uvedl dnes papež. Poukázal přitom na "tisíce migrantů, uprchlíků a dalších lidí, kteří v Libyi potřebují ochranu".
Papežova výzva přichází v době, kdy se lídři členských zemí EU stále neshodují v tom, jak k migrantům přistupovat, což v Evropě zvyšuje podporu pro nacionalistické a populistické strany, píše Reuters.
Podle papeže by mělo být prioritou zachraňovat migranty na moři, zajistit jejich organizované vylodění, alternativy k vězením a nastavit jasné imigrační a azylové předpisy.
Mezinárodní společenství by podle Františka mělo "dodržet své sliby" a najít trvalá řešení pro řízení migračních toků z Libye a z celého Středomoří.
"Mnoho z těchto mužů, žen a dětí (v Libyi) je vystaveno nelidskému násilí," řekla hlava katolické církve. "Jak trpí ti, kteří jsou poslání zpět! Jsou tam skutečné lágry," pokračoval. "Nikdy na vás nezapomínám. Slyším váš pláč," dodal.
Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva tento měsíc vyzval k vyšetření "zbytečných a nepřiměřených" zásahů libyjských bezpečnostních složek při zadržování afrických migrantů. Někteří z těchto běženců byli při pokusu o útěk zastřeleni.
František hovořil den po soudním slyšení s bývalým italským ministrem vnitra Matteem Salvinim, který je obžalován z únosu v souvislosti s blokováním vylodění migrantů zachráněných ve Středozemním moři. V srpnu 2019 krátce před svým odchodem z vlády Salvini nepovolil okamžité vylodění 147 běženců, kteří byli na palubě lodě nevládní organizace Open Arms. Za "nelegální zadržování osob" mu hrozí až 15 let vězení.
EU zpřísnila azylová pravidla a posílila kontrolu vnějších hranic po masové migraci z roku 2015, kdy do EU dorazilo přes milion běženců. Zároveň uzavřela dohody ze zeměmi jako Turecko a Libye, aby se tato situace neopakovala.
Související
Objevil se bílý kouř. Novým papežem je Američan, jmenuje se Lev XIV.
Kdo nahradí Františka? Favorité na papeže už nejsou jen z Evropy
Aktuálně se děje
před 51 minutami
Počasí se po víkendu opět oteplí, naznačují meteorologové
včera
OBRAZEM: Orlík na historickém minimu. Voda ustoupila a ukázala tajemství dna
včera
Česká aristokracie smutní. Zemřel šlechtic Filip Sternberg
včera
Konec změny času není na pořadu dne. Vláda ji posvětila na dalších pět let
včera
Poslední Zlín to nevydržel a sáhl ke změně. Fotbalisty už nebude trénovat Červenka
včera
Pavlovi by zřejmě byl největším soupeřem. Babiš promluvil o kandidatuře na Hrad
včera
Karel III. napsal dopis, aby bylo jasno. Jde o Harryho a Meghan
včera
Hráč v bezvědomí a konec. Příprava extraligových velkoklubů byla předčasně ukončena
včera
Putin a Trump si volali, oznámil Kreml. Poradce prozradil detaily
včera
Takový bude začátek podzimu. Meteorologové nabídli výhled na měsíc
včera
Jedovaté látky po 11. září zabily víc lidí než samotné útoky. Úřady o nich věděly, odhalují utajované spisy
včera
Chystáme tvrdou reakci na rozhodnutí Maďarska vyhostit naše diplomaty, oznámilo Rusko
včera
Úspěch AfD je vítězstvím Putina a tvrdou ranou Ukrajině
včera
Argentina dál stupňuje spor o Falklandy. Kvůli spolupráci s Brity stíhá izraelskou firmu
včera
Merz připustil, že k výhře AfD mohla přispět jeho nízká popularita. rezignovat nehodlá
včera
Způsobili jste klimatickou krizi, vzkazuje světu nepálská vláda. Od zbytku světa žádá odškodnění za záplavy
Aktualizováno včera
Na Šumavě podle Turka uniká yperit, pak se opravil na fosgen. Červený označil únik toxických látek za katastrofu
včera
Úspěch AfD v Německu nemusí být ojedinělý. Tlaku čelí politický systém v celé Evropě
včera
Pohřeb válečného zločince Ratka Mladiće výrazně zhoršil vztahy mezi Bruselem a Srbskem
včera
Okamžité deportace, konec podpory Ukrajiny, obnovení vztahů s Ruskem... Co slibuje Němcům AfD?
Pravicově populistická a protiimigrační strana Alternativa pro Německo zvítězila v zemských volbách v Sasku-Anhaltsku se ziskem 44 procent hlasů. Pro získání absolutní většiny jí však chybějí tři poslanecká křesla, což ji staví před nutnost hledat koaličního partnera nebo se pokusit vládnout z menšinové pozice. Tradiční německé politické strany dlouhodobě odmítají se seskupením jakkoliv spolupracovat a udržují takzvanou ochrannou hradbu. Vyjednávání o možných spojenectvích jsou zásadní, protože německé spolkové země mají rozsáhlé pravomoci v oblastech školství, kultury, policie či veřejnoprávních médií.
Zdroj: Libor Novák