O cestě Fialy a dalších premiérů do Kyjeva píší média po celém světě

Nečekané úterní cesty českého premiéra Petra Fialy a jeho kolegů z Polska a Slovinska do Kyjeva si všímají přední evropská i americká média. Označují ji za symbolickou, chvályhodnou, odvážnou i velmi riskantní. Mezi ruskými komentáři se objevila slova o "krásném, ale neužitečném gestu".

Do ukrajinské metropole, kterou se snaží obklíčit ruské jednotky, dorazil Fiala vlakem spolu se svým polským protějškem Mateuszem Morawieckým, polským vicepremiérem Jaroslawem Kaczyńským a slovinským předsedou vlády Janezem Janšou. V Kyjevě se setkali s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a premiérem Denysem Šmyhalem.

Slovenský list Denník N označil cestu středoevropských politiků za odvážnou a za zatím nejsilnější politické gesto podpory státu napadeného Ruskem. "Cesta vlakem je zároveň velmi symbolická - premiéři cestovali po stejné trati, po které z Ukrajiny opačným směrem míří statisíce uprchlíků," uvedl list. Dodal, že jízda vlakem ve válkou zasažené zemi je nejbezpečnějším způsobem přepravy. Pozvánku účastnit se návštěvy podle listu dostal i slovenský premiér Eduard Heger, který ale podle tiskového odboru úřadu vlády dal na radu bezpečnostních složek, jež mu cestu nedoporučovaly.

Slovenská herečka a diplomatka Magda Vášáryová naopak na facebooku cestu premiérů do Kyjeva kritizovala a tázala se, zda politici přišli přidělat práci ukrajinským policistům, nebo zda alespoň přivezli jídlo. "Slovinský (premiér) Janša, který silně kritizuje EU, dva Poláci, kteří chtějí vyvést Polsko z EU a už pár let rozkládají demokratické instituce ve státě a nový český premiér? Co to je za skupinu?" napsala. "Přišli zatížit ukrajinské policejní síly, které je musí výjimečně chránit? A blokuji vlaky s humanitární pomocí? Jak mohou pomoci? Dopravili aspoň vlak s potravinami? Na mou duši - nerozumím," uvedla.

Americký list The Washington Post (WP) napsal, že evropští lídři přijeli do Kyjeva v době, kdy obléhaná ukrajinská metropole čelí novým útokům. WP cituje amerického vojáka ve výslužbě Johna Spencera, který cestu označil za "extrémně riskantní", nejen z pohledu bezpečnosti politiků, ale také kvůli možné odvetě ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina, který "může vnímat vůdce zemí NATO vstupující na Ukrajinu jako překročení jedné ze svých linií".

The New York Times (NYT) napsal, že Zelenskyj po odvážné návštěvě tří premiérů zemí NATO vyzval další lídry, aby přijeli do Kyjeva. Zároveň NYT upozornil, že ukrajinský prezident premiéry Česka, Polska a Slovinska označil za nebojácné přátele. Kromě toho si ale list povšiml, že na fotografii sdílené ukrajinskou prezidentskou kanceláří je patrné, že nejméně jeden člen delegace měl na sobě u jednacího stolu neprůstřelnou vestu.

Britský list The Guardian s odkazem na nejmenované představitele Evropské unie v Bruselu napsal, že návštěva premiérů vyvolala určitou nervozitu. Někteří diplomaté unijních zemí podle něj byli o cestě informováni jen několik minut před jejím zahájením. Naopak zpravodajský web BBC napsal, že lídři zemí EU o cestě věděli od minulého týdne, neboť se o ní hovořilo při neformálním summitu EU ve Versailles.

Italský deník La Repubblica o návštěvě ukrajinské metropole informoval jako o "Evropě v Kyjevě". Autor komentáře poznamenal, že cesta "premiérů Polska, Česka a Slovinska ukazuje stejnou připravenost postavit se tyranskému despotismu, jakou dříve prokazovaly sankce, ale především dodávky zbraní"."V cestě tří premiérů je veškeré zoufalství těch, kteří by při pohledu na ukrajinské mučednictví chtěli udělat víc, ale uvědomují si, že jim svazuje ruce rozhodnutí Západu nepouštět se přímo do ozbrojeného střetu s Moskvou," dodal.

Francouzský list Le Figaro návštěvu označil za symbolickou a zároveň za velmi konkrétní. Pro Morawieckého, Fialu a Janšu šlo "o potvrzení jednoznačné podpory, kterou celá Evropská unie projevuje ukrajinské suverenitě a nezávislosti a o předložení široké škály pomoci ukrajinskému státu a společnosti," citoval list prohlášení polských úřadů.

Španělský deník El Mundo označil návštěvu premiérů v Kyjevě za chvályhodné gesto. Poznamenal, že se uskutečnila za velmi těžkých okolností. Složitá situace podle něj pramení nejen z obléhání Kyjeva, ale také z toho, že Ukrajinci, kteří bojují proti Rusku, si uvědomují svou stále těžší situaci a osamělost tváří v tvář pasivitě Západu. List zároveň připomněl, že "zklamaný" Zelenskyj v on-line projevu před zástupci severoevropské vojenské spolupráce Joint Expeditionary Force řekl, že si je vědom toho, že jeho země se členem NATO nestane. "Doufejme, že to nebude znamenat, že ruská brutalita dosáhla svého cíle," napsal deník.

Ruská média informovala o setkání ukrajinského prezidenta Zelenského s premiéry Česka, Polska a Slovinska podle stručných agenturních zpráv a s odkazy na ukrajinská média a video od ukrajinské prezidentské kanceláře, přičemž zdůraznila, že jednání se soustředila na problematiku dodávek zbraní a evakuace uprchlíků. Státní tisková agentura TASS upozornila, že polský vicepremiér Kaczyński navrhl vyslat na Ukrajinu mírovou misi NATO, a to ozbrojenou, a premiér Morawiecki vybídl Evropskou unii, aby rychle udělila Ukrajině status kandidáta členství - a také aby jí poskytla zbraně potřebné k obraně.

"Poláci, Češi a Slovinci odbyli Zelenského krásným, ale neužitečným gestem," usoudil prokremelský server PolitNavigator. Současně citoval jak Zelenského ocenění návštěvy, tak tvrzení ruského politologa Alexandra Nosoviče, že návštěva neměla žádný praktický smysl, protože tyto státy se bojí poskytnout kyjevskému režimu vojenskou pomoc kvůli riziku jaderného úderu z Ruska, a že i NATO dalo najevo, že bojovat s Ruskem nebude. "Zahraniční politika Polska a dalších východoevropských zemí je založena na nacionalistické a romantické tradici. Její podstatou jsou velká a krásná, ale prakticky neužitečná gesta. Polsko v posledních týdnech se tím z velké části zabývá a vyrábí gesta. Ne vždy krásná, někdy i neslušná," prohlásil Nosovič o návštěvě Kyjeva, na jehož okraji jsou již ruské jednotky, včetně čečenských.

To, že se na cestu vydal Jaroslaw Kaczyński, v sobě nese jistou symboliku a snahu navázat na odkaz jeho bratra-dvojčete, někdejšího prezidenta Lecha Kaczyńského. Ten v srpnu 2008 vyrazil do Gruzie, která tehdy bojovala s proruskými separatisty i ruskými jednotkami, aby podpořil její vedení. Připojili se k němu prezidenti Ukrajiny, Litvy, Lotyšska a Estonska. Morawiecki na facebooku připomněl tehdejší výrok Lecha Kaczyńského: "Dnes Gruzie, zítra Ukrajina, pozítří pobaltské státy a později přijde možná čas i na moji zemi, na Polsko". Lech Kaczyński zemřel v dubnu 2010 při leteckém neštěstí na západě Ruska.

Související

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Počet obětí masivního ruského útoku vystoupal na 21. Mezi mrtvými jsou děti

Masivní vlna ruských raketových a dronových útoků zasáhla ukrajinská města a vyžádala si nejméně 21 lidských životů. Mezi oběťmi jsou i dvě děti. Tento rozsáhlý vzdušný úder, který zasáhl civilní infrastrukturu i energetická zařízení po celé zemi, představuje jeden z největších útoků posledních měsíců a zanechal za sebou více než stovku zraněných.
Péter Magyar

Maďarsko přestane blokovat vstup Ukrajiny do EU

Maďarsko signalizovalo, že upustí od svého dlouhodobého odporu vůči snaze Ukrajiny o vstup do Evropské unie. Tento krok by mohl umožnit, aby Ukrajina společně s Moldavskem zahájily formální přístupová jednání již v nadcházejících dnech. 

Více souvisejících

Ukrajina Petr Fiala (ODS) Noviny / tisk

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Počet obětí masivního ruského útoku vystoupal na 21. Mezi mrtvými jsou děti

Masivní vlna ruských raketových a dronových útoků zasáhla ukrajinská města a vyžádala si nejméně 21 lidských životů. Mezi oběťmi jsou i dvě děti. Tento rozsáhlý vzdušný úder, který zasáhl civilní infrastrukturu i energetická zařízení po celé zemi, představuje jeden z největších útoků posledních měsíců a zanechal za sebou více než stovku zraněných.

včera

Aleksandr Vučič (srbský premiér)

Srbsko zůstane vazalem Moskvy. Odmítá zrušit bezvízový styk pro Rusy

Srbský prezident Aleksandar Vučić jednoznačně odmítl zprávy, podle kterých by Bělehrad mohl zrušit bezvízový styk pro občany Ruské federace. Srbský lídr tak znovu potvrdil blízké vztahy své země s Moskvou, které přetrvávají i přes pokračující válečný konflikt na Ukrajině. 

včera

Péter Magyar

Maďarsko přestane blokovat vstup Ukrajiny do EU

Maďarsko signalizovalo, že upustí od svého dlouhodobého odporu vůči snaze Ukrajiny o vstup do Evropské unie. Tento krok by mohl umožnit, aby Ukrajina společně s Moldavskem zahájily formální přístupová jednání již v nadcházejících dnech. 

včera

Londýn

Londýnské metro stojí. Doprava kvůli stávce v metropoli kolabuje

Londýnská podzemní doprava čelí masivnímu ochromení poté, co o půlnoci z pondělí na úterý vstoupila v platnost čtyřiadvacetihodinová stávka organizovaná odborovým svazem RMT. Velká část sítě metra je kvůli protestnímu levicovému hnutí zcela uzavřena nebo se potýká s obrovským zpožděním, což způsobuje chaos v ranní dopravní špičce. Cestující v hlavním městě musí od časného rána hledat alternativní trasy a potýkají se s rozsáhlými komplikacemi při cestách do práce i do škol. Dopravní podnik Transport for London (TfL) na svých oficiálních internetových stránkách varoval veřejnost, že stávkové hnutí zasáhne celý systém podzemní dráhy.

včera

Mette Frederiksenová

Politická nejistotu v Dánsku končí. Frederiksenová stane v čele nové čtyřkoaliční vlády

Dánská premiérka Mette Frederiksenová stane v čele nové čtyřkoaliční vlády, čímž po dvou měsících skončilo období politické nejistoty, které zemi zasáhlo po březnových parlamentních volbách. Frederiksenová si tak vyjednala již třetí po sobě jdoucí mandát v čele dánského kabinetu. Tentokrát však povede levicově orientovanou menšinovou koalici složenou ze svých Sociálních demokratů, Sociálních liberálů, Zelené levice a středové strany Moderátoři. Oznámení o dosažení dohody přišlo po nejsložitějších rozhovorech v novodobé historii země, v nichž o místa v parlamentu úspěšně bojovalo hned dvanáct politických subjektů.

včera

Hormuzský průliv

Tři měsíce od uzavření Hormuzského průlivu: Drastické dopady na globální trhy se prohlubují

Světová námořní doprava čelí bezprecedentní paralýze, neboť strategicky klíčový Hormuzský průliv zůstává i po 94 dnech od svého uzavření fakticky zablokován. Na výroční mezinárodní výstavě lodní dopravy v Aténách se tato krizová situace stala hlavním tématem diskusí mezi nejvlivnějšími představiteli oboru. Ačkoli americký prezident Donald Trump opakovaně prohlašuje, že znovuotevření této vodní cesty je na spadnutí, a vládní úředníci poukazují na jednotlivá plavidla, kterým se daří prolomit blokádu, realita na místě zůstává kritická. Většina lodních společností totiž odmítá poslat svá plavidla do riskantního kanálu dříve, než Spojené státy a Írán dosáhnou trvalé mírové dohody.

včera

Ilustrační foto

Svět se musí připravit na návrat klimatického jevu El Niño, varuje WMO

Svět se musí bezodkladně připravit na blížící se návrat klimatického jevu El Niño, který s sebou přináší extrémní projevy počasí. Světová meteorologická organizace (WMO) oznámila, že existuje osmdesátiprocentní pravděpodobnost, že se tento silný přírodní vzorec zformuje ještě před zářím letošního roku. Pravděpodobnost, že tento fenomén, který výrazně zvyšuje globální teploty a ovlivňuje intenzitu srážek, přetrvá až do listopadu, pak vědci odhadují na devadesát procent.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump sprostě řval na Netanjahua

Americký prezident Donald Trump ostře vystoupil proti izraelskému premiérovi Benjaminu Netanjahuovi kvůli eskalaci konfliktu v Libanonu. Podle informací od dvou amerických představitelů a dalšího zdroje webu Axios obeznámeného se situací byl pondělní telefonát plný vulgárních výrazů a emocí. Trump v něm Netanjahua označil za šíleného, obvinil ho z nevděku a rázně zablokoval izraelský plán na bombardování libanonské metropole Bejrútu.

včera

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Izrael a Libanon souhlasily s omezením bojů, tvrdí Trump. Obě strany přitom dál válčí

Americký prezident Donald Trump oznámil, že se Hizballáh a Izrael dohodly na vzájemné deeskalaci a omezení bojových akcí. Tento krok podle všeho odvrátil hrozící izraelský úder na libanonskou metropoli Bejrút a také potenciální kolaps rozhovorů o příměří mezi Spojenými státy a Íránem. Šéf Bílého domu ve svém příspěvku na sociálních sítích upřesnil, že osobně hovořil s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem i se zástupci Hizballáhu, přičemž obě strany konfliktu vyjádřily souhlas s úplným zastavením střelby.

včera

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusko podniklo masivní útok na Kyjev. Nejméně deset mrtvých

Ruská armáda v brzkých ranních hodinách podnikla rozsáhlý a smrtonosný útok na ukrajinské hlavní město. Podle místních úřadů byly při tomto masivním úderu, který byl součástí širší ofenzívy proti cílům po celé Ukrajině, vážně poškozeny obytné domy. Noční agrese si vyžádala nejméně deset lidských životů, přičemž čtyři oběti jsou hlášeny z Kyjeva a dalších šest z centrálně položeného města Dnipro. Vedle toho ukrajinští představitelé evidují více než stovku zraněných obyvatel.

včera

1. června 2026 22:02

Kaja Kallasová, premiérka Estonska

Kallasová chce, aby EU dohlédla na dohodu mezi USA a Íránem

Evropská unie má hrát klíčovou roli při zajišťování trvalého příměří mezi Íránem a Spojenými státy, které by se mělo zabývat také obavami ohledně jaderných ambicí Teheránu. Uvedla to šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová během své cesty do Islámábádu, kde se setkala s pákistánským vedením. Podle jejího vyjádření může unie nabídnout konkrétní přínos pro dlouhodobou udržitelnost jakékoli budoucí dohody, a to od vlastních námořních operací až po těžce nabyté odborné znalosti v jaderné oblasti.

1. června 2026 20:50

Česko v neděli zasáhla dvě tornáda

Český hydrometeorologický ústav zveřejnil oficiální vyhodnocení uplynulého dne, během kterého se na území České republiky vyskytla dvě potvrzená slabší tornáda. Ke vzniku těchto jevů včera přispěla zejména vyšší vlhkost v přízemní vrstvě atmosféry a především výraznější střih větru v hladině do jednoho kilometru, což vyjadřuje rozdíl v proudění vzduchu mezi zemí a touto výškou. Svou roli při vývoji situace sehrála pravděpodobně také vzájemná interakce s okolními bouřkami.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy