OSN víc řeší dopady války na Ukrajině než mírovou diplomacii

Guterres se dnes ve Vídni vyslovil také k udržování kontaktu s Ruskem prezidenta Vladimira Putina v zájmu záchrany životů na Ukrajině a přípravy míru, i když aktuálně se žádné mírové urovnání konfliktu nerýsuje.

OSN se v současné době zaměřuje na zajištění celosvětových dodávek potravin, uvedl Guterres. To se však podle něj může podařit pouze tehdy, pokud se navzdory válce podaří na světové trhy umístit ukrajinské zemědělské produkty i ruské potraviny a hnojiva.

"Aby se tak stalo, aktivně pracuji na podpoře příslušných rozhovorů," řekl dnes generální tajemník. Kromě toho se OSN se rozhodla zaměřit na jednání o evakuacích civilistů a dodávkách humanitární pomoci na Ukrajinu, dodal Guterres.

"V tuto chvíli je jasné, že neexistuje žádná šance na okamžitou mírovou dohodu nebo příměří," řekl pak šéf OSN po setkání s rakouským kancléřem Karlem Nehammerem. Ale tato válka nepotrvá věčně a nastane chvíle, kdy budou na stole jednání o míru, poznamenal Guterres, který se nabídl jako mediátor. Guterres a Nehammer patří mezi několik málo západních představitelů, kteří se setkali s Putinem během nynější války, a generální tajemník dnes svou strategii obhajoval.

"Jestliže chcete řešit nějaký problém, musíte jednat s těmi, kteří problém způsobili nebo ho mohou vyřešit," řekl Guterres. "Má přece naprosto smysl hovořit s vůdcem Ruské federace," dodal Guterres. Jeho setkání s Putinem 26. dubna prý přispělo k záchraně životů civilistů v mariupolských ocelárnách Azovstal díky zorganizování humanitárních konvojů OSN.

Šéf OSN dnes ve Vídni dále uvedl, že válka na Ukrajině podkopává boj proti změně klimatu a odsouvá tuto otázku do pozadí. "Existuje vážné riziko, že změnu klimatu přestaneme brát dostatečně vážně," varoval Guterres, který se ve Vídni tento týden zúčastní zasedání šéfů agentur spadajících pod OSN.

Prioritou Česka v Radě OSN je situace na Ukrajině i další porušování práv ve světě

Prioritou České republiky v Radě OSN pro lidská práva (UNHRC) je situace na Ukrajině, ale též další případy porušování lidských práv ve světě. Věnovat se chce také tradičním tématům, jako jsou svoboda shromažďování a sdružování, podpora lidských práv v digitálním prostoru či podpora nevládních organizací a občanské společnosti. Při dnešním jednání s předsedou Rady Federikem Villegasem to uvedl náměstek ministra zahraničí Martin Povejšil. Česká diplomacie o tom informovala v tiskové zprávě.

Českou republiku do rady zvolilo v úterý Valné shromáždění OSN. Nahradila v ní Rusko, jemuž bylo členství pozastaveno po invazi na Ukrajinu. Moskva následně 47člennou radu opustila. Rada se bude ve čtvrtek zabývat porušováním lidských práv v důsledku ruské agrese. "ČR podporuje navrhované posílení mandátu vyšetřovací komise," uvedlo ministerstvo zahraničí.

Rusko bylo v době svého odstoupení ve druhém roce tříletého působení v UNHRC a Česká republika za něj dokončí tento termín do 31. prosince 2023. Rada sdružuje 47 států a jejím cílem je prosazování a ochrana lidských práv po celém světě.

Orgán světové organizace sídlící v Ženevě nemůže přijímat právně závazná rozhodnutí. Může však schvalovat zřízení vyšetřovacích komisí a jeho rozhodnutí představují významný politický vzkaz. Už začátkem března Rada OSN pro lidská práva ustavila komisi, která má možné ruské zločiny vyšetřovat.

Povejšil dnes hovořil také se zvláštním představitelem EU pro lidská práva Eamonem Gilmorem o plánovaných lidskoprávních aktivitách během českého předsednictví v Radě EU, které nastane v druhé polovině roku. "ČR se primárně zaměří na podporu občanské společnosti a svobodných médií ve východní Evropě a též na západním Balkáně, kde se bude věnovat i tématu vlády práva," uvedlo ministerstvo.

S Gilmorem se Povejšil shodl, že i v době ruské agrese vůči Ukrajině je třeba se věnovat také situaci v dalších státech, kde se porušují lidská práva, například v Číně, Afghánistánu či Etiopii.