Papež František vyzval k velikonočnímu příměří na Ukrajině

"Odložte zbraně. Nechť začne velikonoční příměří, ale ne proto, abychom znovu nabili zbraně a pokračovali v boji. Ne. Příměří k dosažení míru prostřednictvím skutečných jednání," řekl František na závěr kázání.

Papež mimo jiné prohlásil, že "hloupost války" vede lidi k páchání "nesmyslně krutých činů". Vyjádřil také lítost nad "nespravedlivou smrtí" manželů, synů, uprchlíků prchajících před invazí, mladých lidí ale i "vojáků vyslaných zabíjet své bratry a sestry".

František se zdržel toho, aby výslovně označil Rusko za agresora. Papežové obvykle odsuzují války a jejich ničivé dopady na civilisty, aniž by jmenovitě uváděli ty, kteří za nimi stojí. Válku na Ukrajině ve svých kázáních ale zmiňuje pravidelně a vyzývá k zastavení masakrů.

Mše na Květnou neděli se po dvou letech pandemických omezení vrátila ze Svatopetrské baziliky na Svatopetrské náměstí. Ve Vatikánu se proto shromáždily desetitisíce věřících s palmovými a olivovými větvičkami.

Květnou nedělí vstupují křesťané do svatého týdne, vrcholu postní doby, po němž následují Velikonoce. Pro hlavu katolické církve začíná jedno z nejrušnějších období roku.

Predikovat, jak se bude válka v nadcházejících dnech či týdnech vyvíjet, je obtížné. Rusko po úterním jednání s Ukrajinou oznámilo, že výrazně omezí své vojenské aktivity v okolí Kyjeva a Černihivu. Agentura UNIAN ale uvedla, že k hromadnému stahování ruských jednotek z těchto oblastí nedochází.

Ruské ministerstvo obrany v posledních dnech tvrdí, že vojska se přeskupují, aby mohla "osvobodit" Donbas na východě Ukrajiny. Podle prohlášení vedení ukrajinské armády ale může být tvrzení o stahování vojsk jen klamavou taktikou, která má vyvolat představu, že Moskva upustila od záměru obklíčit Kyjev.

Není ani zřejmé, na kolik je se situací na Ukrajině obeznámen ruský prezident Vladimir Putin. Nejmenovaný americký činitel s odkazem na odtajněné informace amerických zpravodajských služeb agentuře Reuters sdělil, že se Putinovi jeho vlastní poradci obávají sdělit, že se ruské armádě při invazi nedaří.

Někteří experti nevylučují ani možné použití jaderných zbraní. "Domnívám se, že ruský prezident by mohl být motivován použít jadernou zbraň tehdy, pokud by to vnímal jako otázku přežití – a teď nutně nemyslím fyzické přežití, ale přežití jeho režimu. (...) Stejně tak si myslím, že by to mohl být schopen udělat jako nějaké symbolické gesto – velmi ošklivě řečeno. Nemyslím, že je použití jaderné ruské síly proti členským státům NATO vůbec reálné. Reálnější – smutně vzato – by bylo nějaké velmi omezené použití jaderné zbraně na Ukrajině," řekl Českému rozhlasu děkan Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a expert na evropskou a transatlantickou bezpečnost Tomáš Karásek. Sám o tom ale přesvědčen není.