Počet vězňů ve státech Rady Evropy meziročně klesl

Počet lidí vězněných ve státech, které jsou členy Rady Evropy, byl loni v lednu nižší než o rok dříve. Uvádí to dnešní zpráva Rady Evropy o stavu vězeňství. Počet vězňů ve 49 členských státech, které poskytly údaje, klesl o zhruba 100.000 na 1,41 milionu.

Snížení podle autorů zprávy zřejmě souvisí i s pandemií covidu-19. Každý třetí vězeň v Evropě trávil trest za mřížemi v Rusku. V Česku je podle studie na počet obyvatel nadále nadprůměrný počet vězňů, tresty jsou také vyšší než v průměru ostatních zkoumaných zemí.

V průměru bylo v zemích Rady Evropy na konci loňského ledna 102 vězňů na 100.000 obyvatel. To bylo ve srovnání s lednem předchozího roku o 2,3 procenta méně. V některých zemích je však tento údaj výrazně nadprůměrný. Přes 300 vězněných na 100.000 obyvatel mají Rusko a Turecko. Naopak méně než 50 vězňů na 100.000 obyvatel měly na konci loňského ledna Island či Finsko.

Česko se 180,2 vězni na 100.000 obyvatel patří k zemím nad průměrem hodnocených zemí Rady Evropy (116,1). Meziročně ale klesl o 8,4 procenta. Průměrná délka trestu za mřížemi v ČR činila 25 měsíců, průměr všech zúčastněných států činil zhruba 8,9 měsíce. V Česku je ve srovnání s ostatními zeměmi za mřížemi více žen, kterých je mezi vězni přes osm procent, ale méně cizinců (osm procent). Výrazně nižší je také český údaj o vazbách. Za mřížemi v Česku čeká na soud osm procent zadržovaných, v členských zemích to je 22 procent uvězněných.

Pokles počtu lidí za mřížemi je dlouhodobý. Jen jedna země, a sice Turecko, měla na konci loňského ledna ve srovnání s rokem 2011 vyšší počet vězněných na 100.000 obyvatel. Vývoj od února 2020 do konce ledna 2021 ale zřejmě ovlivnila i pandemie. Výrazně se totiž snížily tresty za krádeže a méně bylo i trestů kratších než jeden rok za mřížemi. "Pokles těchto indikátorů by mohl být nepřímým důsledkem uzávěr, které vedly k nižší pouliční kriminalitě," uvedl jeden z autorů statistické zprávy Marcelo Aebi. "Méně styků mezi osobami znamená méně porušení zákona ve veřejném prostoru, a tudíž méně zadržení a menší počet lidí ve vězení," dodal Aebi.

Ve většině států není problém s přeplněnými věznicemi. V průměru na 100 míst za mřížemi připadá 85 vězňů. Přeplněné věznice ale zůstávají v některých zemích jako Rumunsko, Belgie, Itálie, Francie či Švédsko. V ČR bylo zhruba 97 vězňů na 100 míst.

Související

Více souvisejících

Věznice

Aktuálně se děje

před 35 minutami

před 1 hodinou

Aktualizováno před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 4 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 11 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 12 hodinami

před 13 hodinami

před 14 hodinami

před 15 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy