Počet lidí vězněných ve státech, které jsou členy Rady Evropy, byl loni v lednu nižší než o rok dříve. Uvádí to dnešní zpráva Rady Evropy o stavu vězeňství. Počet vězňů ve 49 členských státech, které poskytly údaje, klesl o zhruba 100.000 na 1,41 milionu.
Snížení podle autorů zprávy zřejmě souvisí i s pandemií covidu-19. Každý třetí vězeň v Evropě trávil trest za mřížemi v Rusku. V Česku je podle studie na počet obyvatel nadále nadprůměrný počet vězňů, tresty jsou také vyšší než v průměru ostatních zkoumaných zemí.
V průměru bylo v zemích Rady Evropy na konci loňského ledna 102 vězňů na 100.000 obyvatel. To bylo ve srovnání s lednem předchozího roku o 2,3 procenta méně. V některých zemích je však tento údaj výrazně nadprůměrný. Přes 300 vězněných na 100.000 obyvatel mají Rusko a Turecko. Naopak méně než 50 vězňů na 100.000 obyvatel měly na konci loňského ledna Island či Finsko.
Česko se 180,2 vězni na 100.000 obyvatel patří k zemím nad průměrem hodnocených zemí Rady Evropy (116,1). Meziročně ale klesl o 8,4 procenta. Průměrná délka trestu za mřížemi v ČR činila 25 měsíců, průměr všech zúčastněných států činil zhruba 8,9 měsíce. V Česku je ve srovnání s ostatními zeměmi za mřížemi více žen, kterých je mezi vězni přes osm procent, ale méně cizinců (osm procent). Výrazně nižší je také český údaj o vazbách. Za mřížemi v Česku čeká na soud osm procent zadržovaných, v členských zemích to je 22 procent uvězněných.
Pokles počtu lidí za mřížemi je dlouhodobý. Jen jedna země, a sice Turecko, měla na konci loňského ledna ve srovnání s rokem 2011 vyšší počet vězněných na 100.000 obyvatel. Vývoj od února 2020 do konce ledna 2021 ale zřejmě ovlivnila i pandemie. Výrazně se totiž snížily tresty za krádeže a méně bylo i trestů kratších než jeden rok za mřížemi. "Pokles těchto indikátorů by mohl být nepřímým důsledkem uzávěr, které vedly k nižší pouliční kriminalitě," uvedl jeden z autorů statistické zprávy Marcelo Aebi. "Méně styků mezi osobami znamená méně porušení zákona ve veřejném prostoru, a tudíž méně zadržení a menší počet lidí ve vězení," dodal Aebi.
Ve většině států není problém s přeplněnými věznicemi. V průměru na 100 míst za mřížemi připadá 85 vězňů. Přeplněné věznice ale zůstávají v některých zemích jako Rumunsko, Belgie, Itálie, Francie či Švédsko. V ČR bylo zhruba 97 vězňů na 100 míst.
Související
Další případ násilí ve vězení. Policie vznesla obvinění z pokusu o vraždu
Policie obvinila vězně z vraždy. Kolegu v cele uškrtil
Aktuálně se děje
před 35 minutami
V Česku se potvrdilo další ohnisko ptačí chřipky
před 1 hodinou
Zelenskyj i Putin chtějí ukončit válku na Ukrajině, prohlásil Trump
Aktualizováno před 2 hodinami
Nebezpečné počasí hrozí už dnes večer. Výstraha se týká celé ČR
před 3 hodinami
Trump měl na telefonu Putina. Hovor byl dobrý a produktivní, tvrdí šéf Bílého domu
před 4 hodinami
Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo
před 4 hodinami
Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř
před 5 hodinami
Příměří u jaderné elektrárny v Záporoží. Začaly kritické opravy vedení
před 6 hodinami
Muž s nožem v Budějovicích vyhrožoval kolemjdoucím. Policista ho zpacifikoval
před 7 hodinami
Francie oplakává Bardotovou. O dojmy se podělil i prezident Macron
před 8 hodinami
Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany
před 10 hodinami
Hazard, jaký se nevidí. Žena v Krkonoších bruslila na tenkém ledu i s kočárkem
před 11 hodinami
Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová
před 11 hodinami
Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec
před 12 hodinami
Zimní počasí na přelomu roku. Napadnout mohou desítky centimetrů sněhu
před 13 hodinami
Trump přivítá Zelenského. Zbývá deset procent a plán bude hotový, tvrdí Kyjev
před 14 hodinami
Anonym vyhrožoval střelbou v teplickém obchodním domě. Policie po něm pátrá
před 15 hodinami
Předpověď počasí: Poslední týden roku bude ve znamení pravé zimy
včera
"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině
včera
Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry
včera
Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti
Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.
Zdroj: Libor Novák