Až 77 procent Poláků se domnívá, že jejich stát by měl solidárně pomáhat lidem, kteří utíkají ze svých vlastí před válkou nebo perzekucí. Vyplývá to z průzkumu agentury Kantar pro polskou kancelář Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR), o kterém dnes informoval list Rzeczpospolita. Podle deníku ustoupil během několika let někdejší strach a obyvatelé Polska se přestali uprchlíků obávat.
"Došlo k určitému uklidnění emocí a návratu k normálu," okomentoval výsledky průzkumu politolog Slawomir Sowiński z varšavské Univerzity kardinála Stefana Wyszyńského. "Uprchlíci přestali být politickým tématem, mnoho z nich s námi už žije a prostě jsme se přestali bát," dodal.
Sonda veřejného mínění dále ukázala, že podle 62 procent respondentů by Polsko mělo uprchlíkům otevřít hranice. Jako důvod pro souhlas s přijímáním běženců uvádějí to, že jejich krajané by také chtěli, aby se s nimi v podobné situaci zacházelo dobře, píše Rzeczpospolita.
Předchozí polské sondy veřejného mínění přitom dopadly vůči běžencům výrazně méně přívětivě. Zatímco v červnu 2018 nesouhlasilo s přijímáním uprchlíků 53 procent účastníků průzkumu společnosti IBRiS, o rok dříve uprchlíky v Polsku nechtělo více než 60 procent dotázaných, podotkla agentura PAP.
Ze současného průzkumu dále vyplynulo, že 62 procent jeho účastníků nesouhlasí s názorem, že jim uprchlíci vezmou práci. Naopak podle 63 procent dotázaných mohou posílit pracovní sílu v zemi, což může být ve stárnoucí společnosti užitečné.
Podle Sowińského se na veřejném mínění v Polsku v posledních letech podepsala média a politici. "Poláci jsou obecně velmi citliví. Pokud se podíváme na průzkumy před rokem 2015, tak uvidíme, že tehdy jsme také prezentovali postoj otevřenosti. V roce 2015 se objevila uprchlická krize, v médiích nám ukazovali davy útočící na Evropu a tábor Sjednocené pravice, jenž tehdy mířil k moci, z toho udělal jedno z hlavních témat volební kampaně. To vše zplodilo velký strach," uvedl Sowiński.
Související
Může boj s extrémním počasím fungovat? Stačilo málo a nedaleký stát zachránil tisíce lidských životů
Jaderné zbraně rezonují Evropou. Polsko zvažuje vlastní, Německo o nich jedná s Francií
Aktuálně se děje
před 16 minutami
Nebezpečně vyhlížející požár na Letné. Plameny ohrožují domy
před 1 hodinou
CNN: Letecké údery jaderný program nezastaví. USA zvažují nasazení pozemní armády v Íránu
před 1 hodinou
Írán vyhrožuje likvidací Trumpa. Válka podle Teheránu ani zdaleka nekončí
před 2 hodinami
USA a Izrael selhaly, režim nepadnul. Útoky na okolní země jsou sebeobrana, tvrdí Írán
před 3 hodinami
Politico: Merz chce zabránit příklonu Babiše k radikálním postojům Slovenska a Maďarska
před 4 hodinami
Bílý dům v kleštích. Válka v Íránu sevřela Trumpa mezi hrozbu globální recese a riziko námořní katastrofy
před 5 hodinami
Trump telefonoval s Putinem. Řešili Ukrajinu i válku v Íránu
před 5 hodinami
Ceny ropy pod Trumpových zmatečných prohlášeních klesly, poté opět vyrostly
před 6 hodinami
Válka v Íránu je téměř u konce, prohlásil Trump. Krátce na to řekl pravý opak
před 8 hodinami
Počasí: V polovině týdne přijde zlom, ochladí se
včera
„Útok na Kypr je útokem na Evropu.“ Macron vyslal na Blízký východ masivní flotilu, má bránit Hormuzský průliv
včera
Saúdské Arábii dochází trpělivost. Prohráli jste, ponesete drtivé následky, vzkazuje Íránu
včera
Tři měsíce války vyšroubují cenu ropy na 185 dolarů za barel. Ekonomiku může potkat nepředstavitelný otřes
včera
CNN: Školu, v níž zahynulo 168 dětí, zřejmě zasáhla americká raketa Tomahawk
včera
Experti: Svět stojí na prahu největšího ropného šoku v historii. Světová ekonomika čelí masové energetické krizi
včera
Zelenskyj: Ukrajina na žádost USA vyslala na Blízký východ experty, budou chránit americké vojenské základny
včera
Z bláta do louže. Modžtaba je krutější než Alí Chameneí, Trump o jeho jmenování věděl, tvrdí Íránci
včera
Vláda odmítla opatření k rostoucím cenám paliv kvůli válce v Íránu. Zabýváme se jen situací doma, prohlásil Babiš
včera
NATO sestřelilo další íránskou raketu mířící do Turecka
včera
Spojenectví s Putinem shořelo spolu s íránskými rafinériemi. Za sliby o neochvějné podpoře se skrývá parazitování
Vztahy mezi Moskvou a Teheránem se v posledních letech zdály být nerozbitné. Společné vojenské zájmy, dodávky íránských dronů pro ruskou agresi na Ukrajině a odpor k západní hegemonii vytvořily iluzi hlubokého spojenectví. Nicméně brutální realita devátého dne války v Íránu odhalila tuto vazbu v její skutečné podobě: jako čistě pragmatické partnerství, kde slova o podpoře končí tam, kde začínají létat rakety.
Zdroj: Libor Novák