Polsko zažívá krizi na hranici, ve vhodnou chvíli pro polskou vládní stranu

Není pochyb o tom, že Polsko zažívá krizovou situaci. Tisíce migrantů, kteří se chtějí dostat do EU přes Bělorusko, táboří v bažinatých lesích na bělorusko-polských hranicích. Zatím podle dostupných informací zemřelo devět z nich a polská hraniční stráž uvádí, že od srpna zaznamenala více než 30.000 pokusů o nelegální přechod hranic, píše zpravodajský web Politico.

Polsko posílilo bezpečnostní opatření kolem hranic a v pondělí desítky příslušníků jeho bezpečnostních složek zabránily migrantům, kteří probořili ostnatý drát na hranici, aby vnikli na území Polska. Jde o výsledek politiky běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka, který se snaží využít tisíce zoufalých lidí toužících dostat se do Evropské unie k tomu, aby sedmadvacítku potrestal za sankce, jež na něj uvalila kvůli represím proti protestům následujícím po sporných loňských prezidentských volbách.

To ale neznamená, že krize nepřichází ve vhodný čas pro polskou vládnoucí národně-konzervativní stranu Právo a spravedlnost (PiS). Její obliba klesá kvůli zpřísnění předpisů týkajících se potratů. Oponenti PiS tvrdí, že kvůli nim zemřela na septický šok mladá žena, které lékaři včas neprovedli umělé přerušení těhotenství. Tisíce lidí vyrazily na protest proti PiS a jeho politice, která často vychází z blízkého spojenectví této politické formace s katolickou církví.

Podle nového průzkumu veřejného mínění se PiS sice těší podpoře 32,5 procenta respondentů, což z něj dělá nejoblíbenější stranu v zemi, ale je to méně, než kolik mají dohromady dvě hlavní středové opoziční strany. Ale krize na hranici slouží k odvedení pozornosti od otázky potratů a posiluje přitažlivost strany u jejích věrných voličů, u nichž migranti vzbuzují nejistotu. PiS také získává šikovný nástroj proti opozici.

Polské vládě a jejím snahám o ochranu hranic země se dostalo silné podpory ze strany zemí a institucí, které s ní jinak vedou konflikt kvůli podezření, že porušuje principy demokratického a právního státu. V pondělí s premiérem Mateuszem Morawieckým mluvila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a dala mu najevo svou solidaritu.

Polská veřejnoprávní média, která PiS obsadilo loajálními lidmi a ze kterých se stala jeho hlásná trouba, se s vervou pustila do opozice. TVP Info, zpravodajský kanál televize TVP, v neděli večer odvysílal reportáž nazvanou Opozice podporuje migranty a Lukašenka. V pondělí televize uvedla, že "hybridní válku proti Polsku podporují někteří politici z řad polské opozice a jim nakloněná média". Politici PiS a jejich spojenci vyrazili do útoku proti svým politickým rivalům. "Na kolena!!!" napsala na twitteru soudkyně ústavního soudu Krystyna Pawlowiczová a žádala, aby se opozice omluvila za svoji skepsi vůči vládní politice. "Omluvte se Polákům za spojený útok, který na východní hranici Polské republiky vedete společně s (ruským prezidentem Vladimirem) Putinem a Lukašenkem... na kolena, zrádci," napsala.

Ačkoliv Pawlowiczová patří k těm výstřednějším spojencům současné vlády, je součástí širší fronty, která se snaží využít situace na hranicích k výpadům proti opozici.

Problémem pro opoziční strany je, že nepřišly na to, jak se k situaci na hranici postavit. Tvrdý přístup vlády lidé podporují, ale mnoho voličů opozice si dělá starosti kvůli humanitárnímu aspektu současné krize. Někteří levicoví politici tvrdí, že Polsko by mělo migranty pustit na své území a udělit jim azyl, jiní jsou opatrnější, ale do podpory tvrdé politiky PiS se nehrnou.

Donald Tusk, šéf opoziční Občanské platformy, kritizoval vládu za opatření, jež na hranici přijala, ale trvá na tom, že je správné snažit se zastavit příchod tisíců migrantů. "Polské hranice musí být uzavřené a dobře chráněné," řekl v srpnu, když současná krize vypukla. Nicméně tentýž měsíc také řekl, že "jde o nebožáky, kteří hledají svoje místo na Zemi". Tento jeho výrok nyní s oblibou připomínají média ovládaná PiS. V pondělí se Tusk obrátil na premiéra Morawieckého a připomněl mu, že "migranti nejsou politické zlato". V reakci na to náměstek ministra vnitra Pawel Szefernaker odpověděl jediným slovem: "Odpad."

"Opozici bychom měli děkovat za hromadný útok ze strany migrantů na hranici poté, co požadovala přijímání migrantů a plivala na pohraniční stráž a polskou armádu," napsal na twitteru Adam Andruszkiewicz, poslanec Práva a spravedlnosti.

Polská opozice se tak octla v těžké situaci. Buď musí přestat se svojí kritikou namířenou proti vládnoucí straně a podpořit opěvování armády a jejího úsilí o ochranu hranic, nebo riskuje, že bude obviněna ze zrady a přijde o podporu voličů znepokojených vidinou nekontrolovaného náporu migrantů.

Související

Donald Tusk

Armáda byla připravena ruskou raketu sestřelit, prohlásil Tusk

Polský premiér Donald Tusk potvrdil, že podle dosud shromážděných důkazů byla raketa, která během nočního ruského masivního náletu na Ukrajinu narušila vzdušný prostor Polska, ruská střela s plochou dráhou letu typu Ch-101. Předseda vlády zdůraznil, že polské ozbrojené síly i piloti reagovali na situaci velmi rychle a efektivně. Armáda byla podle jeho slov v plné pohotovosti a připravena objekt okamžitě sestřelit, pokud by v letu nad polským územím pokračoval.
Donald Tusk

Polsko nebylo cílem ruské rakety, mírní napětí Tusk. EU incident ostře odsuzuje, USA jej chtějí prošetřit

Polský premiér Donald Tusk navštívil místo dopadu střely, která během nočního masivního ostřelování Ukrajiny narušila vzdušný prostor země a zřítila se na jejím území. Podle prvotních závěrů vyšetřování šlo o ruskou střelu s plochou dráhou letu typu Ch-101. Předseda vlády po obhlídce terénu potvrdil, že nic nenasvědčuje tomu, že by Polsko bylo přímým cílem tohoto útoku.

Více souvisejících

Polsko Bělorusko

Aktuálně se děje

před 29 minutami

před 1 hodinou

včera

včera

Suchý zip se uplatnil například u dětských bot.

Suchý zip měl svůj den. Jaká je jeho historie?

Na druhý srpnový den připadal Mezinárodní den suchého zipu. Toto spínadlo se bezpochyby řadí mezi přelomové vynálezy a dnes má všestranné využití: v odívání, průmyslu nebo třeba ve zdravotnictví. Jak suchý zip vznikl? Kdo a kdy ho vynalezl?

včera

Adam Vojtěch

České zdravotnictví má být připravené na budoucnost. I díky spolupráci s WHO

Ministerstvo zdravotnictví schválilo nový dvouletý plán spolupráce s Regionální úřadovnou Světové zdravotnické organizace (WHO) pro Evropu na období 2026–2027. Plán navazuje na dlouhodobou strategii spolupráce do roku 2030 a jeho cílem je podpořit budování odolného a kvalitního zdravotnictví připraveného na výzvy budoucnosti prostřednictvím reformy veřejného zdraví, posílení prevence, digitální transformace a inovací.

včera

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie.

Česká fotbalová reprezentace má prvního zahraničního trenéra v historii. Španěla Santiho Deniu

To, o čem se v posledních dnech spekulovalo, se koncem července potvrdilo. Česká fotbalová reprezentace bude mít poprvé ve své historii zahraničního hlavního trenéra, konkrétně dvaapadesátiletého španělského stratéga Santiho Deniu. Jdeo trenéra, který byl dosud spjat se španělskými mládežnickými reprezentacemi, s nimiž měl několik úspěchů, když vyhrál evropské šampionáty hráčů do 17 let i do 19 let. Jeho jistě nejvýraznějším úspěchem je pak zlatá olympijská medaile z Paříže 2024, kterou vyhrál se Španělskem. Jeho nejbližším pobočníkem v novém realizačním týmu pak bude jeho krajan Pablo Amo.

včera

včera

včera

Pavel Blažek

Exministr Blažek poprvé reagoval na obžalobu v bitcoinové kauze

Bývalý ministr spravedlnosti Pavel Blažek poprvé reagoval na obžalobu v bitcoinové kauze. Podle jeho slov stále nebylo prokázáno, že bitcoiny pocházely z trestné činnosti. Někdejší člen Fialovy vlády zároveň označil za lež tvrzení, že mezi obžalovanými existovala dohoda.

včera

včera

Pavel Blažek

Exministru Blažkovi hrozí v bitcoinové kauze přes šest let

Bývalý ministr spravedlnosti Pavel Blažek by mohl kvůli bitcoinové kauze skončit na déle než šest let za mřížemi. Takový trest mu navrhla olomoucká žalobkyně, která obžalovala celkem čtyři osoby. Nejvyšší trest hrozí Tomáši Jiřikovskému. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Trump oznámil nové kolo diplomatických rozhovorů s Íránem

Nové kolo diplomatických rozhovorů s Íránem začne v pondělí, oznámil americký prezident Donald Trump poté, co podle svých slov odvolal plánované masivní údery na íránské cíle. Informovala o tom BBC. Trumpa přesvědčili regionální spojenci, že existuje šance na uzavření dohody. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy