Poslanec, který navrhl Trumpa na Nobelovu cenu: Je duševně nevyrovnaný, neměl by ji dostat

Tybring-Gjedde patří k populistické a protiimigrační Pokrokové straně a Trumpa na Nobelovu cenu navrhl s jedním kolegou už v roce 2018, tehdy za jeho údajně úspěšnou diplomacii se Severní Koreou. Nominací pro letošní rok, kterou zveřejnil loni v listopadu, chtěl prezidenta ocenit za jeho blízkovýchodní politiku.

USA v době Trumpova vedení uznaly v rozporu s přáním Palestinců Jeruzalém za hlavní město Izraele, přesunuly tam své velvyslanectví, zprostředkovaly dohody o normalizaci vztahů Izraele se Spojenými arabskými emiráty, Bahrajnem, Marokem a Súdánem a podílely se také na vyjednání dohody o urovnání vztahů Kataru se Saúdskou Arábií, Egyptem, Spojenými arabskými emiráty a Bahrajnem.

Podle norského poslance se ale u Trumpa po listopadové volební porážce "soudě podle jeho chování" projevila "dušení nerovnováha", a Nobelovu cenu by tak dostat neměl. "Považuji za hanebné, co po volbách udělal," řekl Tybring-Gjedde. "Měl už dávno porážku přijmout," dodal.

Republikán Trump po prezidentských volbách, které vyhrál demokrat Joe Biden, odmítl uznat porážku a opakovaně bez jakýchkoli důkazů tvrdí, že volby byly zfalšované. Pobouření vyvolal středeční vpád Trumpových příznivců do budovy Kapitolu, které bylo podle mnohých amerických i světových politiků výsledkem prezidentova podněcování. K tomuto názoru se přiklání i Tybring-Gjedde. Trump mezitím slíbil, že 20. ledna dojde ke "spořádanému" předání moci.

Právo nominovat někoho na Nobelovu cenu za mír má podle agentury AFP několik desítek tisíc lidí na světě. Jsou to například bývalí laureáti, současní či bývalí členové norského Nobelova výboru a jejich spolupracovníci, členové vlád, poslanci či univerzitní profesoři.

Trumpa na letošní Nobelovu cenu za mír nominoval už loni v září také švédský poslanec Magnus Jacobsson. Uvedl tehdy, že by si ocenění šéf Bílého domu zasloužil za úsilí o usmíření mezi Srbskem a Kosovem.