Přežije EU koronavirus? Prestižní deník položil Evropanům zásadní otázku

Hluchý sever, prostopášný jih

Finanční kolaps z roku 2008 a následná uprchlická krize jsou připomínkou vzájemného obviňování a nejednoty členských zemí, uvádí prestižní server. Dodává, že to se opakuje i kvůli koronaviru a vše je zesilováno strachem a oběťmi na životech, jelikož na Evropu připadá polovina z celkových 1,4 milionu potvrzených případů nemoci covid-19.

Jsou obnovovány hranice, Itálie a Španělsko, tedy nejvíce zasažené evropské země, čelí ekonomickému kolapsu obřích rozměrů a obviňují prosperující sever, že je hluchý k jejich volání o pomoc, deklaruje editorial. Podotýká, že sever zase soudí, že má opět zahraňovat prostopášný jih.

Maďarsko zrušilo další demokratické prvky a také Čína s Ruskem se rychle chopily příležitosti a poukazují na prchavost demokracie a dodávají zdravotnický materiál, který mezi sebou členské státy EU odmítají sdílet, nastiňuje newyorský deník. Dodává, že tento týden rezignoval ředitel výzkumné rady EU Mauro Ferrari po pouhých třech měsících ve funkci, a to kvůli přívalu vzájemného obviňování.

"Stejně jako v minulých krizích se objevuje staré nepřátelství," pokračuje New York Times. Připomíná, že skupina italských politiků zadala inzerát v německém tisku, ve kterém připomněla, že Německu byly po druhé světové válce odpuštěny reparace.

Mnoho komentátorů se opět táže, zda EU přežije, poukazuje americký server. Naznačuje, že podobně jako v minulosti je součástí problému nepochopení toho, co EU představuje a co může dělat. Blok je totiž souborem suverénních zemí, nemá centrální vládu a Brusel kontroluje pouze vnější obchod a konkurenční prostředí, zdůrazňuje editorial. Dodává, že nejvyšší výkonný orgán, Evropská komise, může pouze nabádat ke spolupráci, nikoliv ji nařídit, stejně jako státy platící eurem netvoří skutečnou fiskální unii, kde bohatší regiony podpírají ty chudší.

Především je ale současná krize zdravotní a zdravotnictví je plně v kompetenci jednotlivých vlád, což neumožňuje efektivní unijní odpověď, deklaruje prestižní deník. Tvrdí, že navzdory svým omezením EU učinila mnohé - uvolnila pravidla, aby jednotlivým vládám umožnila dotovat zasažené podniky a více se zadlužit, navíc Evropská centrální banka oznámila záchranný balík v hodnotě 750 miliard eur.

Rakousko, Francie a Německo poslalo ochranné pomůcky do Itálie a Německo, které si vede lépe než jeho sousedé, přijímá pacienty z Itálie a Francie, poukazuje newyorský server. Dodává, že uzavřena byla také společná schengenská hranice a k dispozici jsou i další nástroje, především Evropský stabilizační mechanismus, záchranný fond vytvořený po finanční krizi z roku 2008, ve kterém je přes 400 miliard eur na pomoc zemím v krizi.

Čas napravit si pověst

"Evropa si ale mohla vést lépe. Mnohem lépe," připouští americký deník. Připomíná, že videokonference představitelů členských zemí unie před dvěma týdny měla vydat společné stanovisko ukazující jednotu a odhodlanost, ale místo toho se zvrhla v hodiny mnohdy ostré debaty o zvláštních koronavirových dluhopisech, jejichž prostřednictvím by chudé i bohaté země nesly společně dopady ekonomických škod napáchaných pandemií.

Za tyto dluhopisy se stavěly Francie, Španělsko a Itálie, když je prezentovaly jako společnou evropskou reakci na bezprecedentní krizi, zatímco jiné země, především Německo a Nizozemsko, opatření odmítly s tím, že příliš připomíná fiskální unii, se kterou nesouhlasí, a že EU má již spravedlivý Evropský stabilizační mechanismus, shrnuje editorial. Dodává, že politici nakonec v typicky evropském stylu problém odložili a pověřili ministry financí, aby do dvou týdnů předložili nějaké návrhy.

V pondělí se objevila zpráva, že EU připravuje "silný balík", ale nikoliv koronavirové dluhopisy, konstatuje prestižní deník. Doplňuje, že pomalé tempo mohlo být ospravedlnitelné možná v řecké dluhové krizi před deseti lety, kdy bylo v sázce jen bohatství, nikoliv životy, zatímco nyní je pomalý postup krutý, především pro Italy a Španěly, kteří se musejí vyrovnat se smrtí blízkých i ekonomickou katastrofou - navíc nyní nejsou v pasti kvůli rozmařilému utrácení, ale kvůli pohromě, za kterou nenesou větší odpovědnost než jiní členové unie.

Vlivný deník soudí, že EU přežije, ale pokládá otázku, jaký je její smysl, pokud se nedokáže semknout ve chvíli, kdy je to nejvíce potřeba, kdy její postup může určit její identitu - a zřejmě i osud - na dlouhou dobu. Dodává, že to není otázka pouze pro Evropany.

V době, kdy instinkt velí rodinám, komunitám a zemím, aby se chránily samy, si skuteční vůdci musejí uvědomit, že v tom jsme spolu a zvítězit lze pouze společně, deklaruje New York Times. Soudí, že EU sice zaspala na startu, ale stále má šanci a prostředky, jak svou pověst napravit.