RSF: Letos bylo zabito 50 novinářů, jen minimum z nich ve válce

V roce 2020 bylo ve světě zabito 50 novinářů, více než dvě třetiny z nich zemřely v oblastech, kde se neválčí. Roste počet těch, kteří byli o život připraveni cíleně. Nejčastějším motivem pro vraždy novinářů jsou články o korupci a zneužívání veřejných peněz. Mezi zavražděnými byly letos dvě ženy.

Údaje dnes ve své výroční zprávě zveřejnila organizace Reportéři bez hranic (RSF).

Počet zabitých novinářů od roku 2012, kdy jich zemřelo 147, stále mírně klesá. Stoupá však počet zástupců médií, kteří přišli o život v oblastech, kde se neválčí. Letos v zemích, kde vládne mír, zabili 68 procent všech obětí. Necelá třetina novinářů naopak přišla o život v oblastech zmítaných konflikty, jako jsou Sýrie nebo Jemen.

Podle počtu úmrtí je pro pro novináře nejnebezpečnější Mexiko, kde zemřelo osm novinářů, šest jich přišlo o život v Iráku, pět v Afghánistánu a čtyři v Indii.

Celkem 42 z 50 mrtvých bylo zamýšleným cílem útoku nebo přímo vraždy. Podíl novinářů, kteří jsou konkrétním terčem útoku, stále roste.

Podle zprávy novináři nejčastěji zaplatili životem za investigativní reportáže o korupci nebo o zneužívání veřejných prostředků, druhým nejčastějším důvodem jsou články o mafii a organizovaném zločinu. V roce 2020 se objevil nový motiv pro násilí na představitelích médií, sedm novinářů zemřelo, když psalo o demonstracích. V Iráku byli tři novináři zastřeleni kulkou do hlavy přímo během demonstrace, v Kurdistánu byl zastřelen novinář, který se pokoušel utéct, když došlo ke střetu mezi demonstranty a policií. V Nigérii zemřeli reportéři, kteří informovali o protestech proti policejní brutalitě specializované kriminalistické jednotky. V Kolumbii se novináři stala osudnou reportáž o násilí na domorodých kmenech.

Zpráva pracuje s údaji od 1. ledna do 15. prosince 2020. V první části zprávy, zveřejněné v polovině prosince, organizace RSF uvedla, že aktuálně je po celém světě vězněno 387 novinářů, nejvíce v Číně. Dalších 54 novinářů je zadržováno jako rukojmí, čtyři se pohřešují.

Za posledních deset let podle RSF zemřelo násilnou smrtí 937 novinářů. Podle AFP Mezinárodní federace novinářů zaznamenala od roku 1990 celkem 2658 zabitých novinářů.

Organizace Reportéři bez hranic hájí svobodu tisku ve světě. Byla založena v roce 1985 v Paříži a má více než stovku dopisovatelů po celém světě.

Související

Noviny, ilustrační foto

Na světě je vězněno 387 novinářů, nejvíc v Číně. Útlak v době pandemie roste

Tento měsíc bylo po celém světě vězněno 387 novinářů, obdobně jako v roce předchozím touto dobou. Více než polovina z nich je vězněna v pěti zemích, nejvíce v Číně. Dalších 54 novinářů je zadržováno jako rukojmí, čtyři se pohřešují. O třetinu vzrostl počet vězněných novinářek. Důvodem pro zatýkání žurnalistů ve světě je letos také snaha o informování o vývoji epidemie covidu-19 a krocích některých vlád.
Trest smrti

V Íránu byl popraven opoziční novinář Zam. Barbarský akt, zní z EU

V Íránu dnes ráno popravili místního opozičního novináře Rúholláha Zama, který žil několik let v exilu ve Francii a provozoval web kritický k íránské vládě. Informovala o tom agentura AP. Zam byl letos v Íránu odsouzen k trestu smrti za podněcování k násilnostem při protivládních protestech na přelomu let 2017 a 2018.

Více souvisejících

Reportéři bez hranic novináři

Aktuálně se děje

před 8 minutami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 17 minutami

před 50 minutami

před 51 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 4 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

včera

včera

ANO válcuje českou politiku i podle dalšího průzkumu. Sahá po vlastní většině

Sněmovní volby by na začátku listopadu vyhrálo nejsilnější opoziční hnutí ANO. Dostalo by 35,3 % hlasů, vyplývá z průzkumu agentury NMS Market Research. Křesla v dolní parlamentní komoře by získalo ještě pět dalších subjektů. Dvě z vládních stran, konkrétně TOP 09 a KDU-ČSL, by zůstaly pod pětiprocentní hranicí. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy